Břeclavsko

Lanžhot - " Lužní lesy jsou středoevproským unikátem, jsou to však už poslední zbytky tohoto vzácného typu lesa, proto nedopusťme jejich zničení. Pokud by měl plánovaný přístav zasáhnout do jejich ekosystému, jsem rozhodně proti němu," říká Ing. Jiří Švirga, vedoucí polesí Soutok. O přístavu na řece Moravě u Břeclavi, který by měl být součástí projektu napojení vodních cest ČR na Dunaj, se mluvilo na nedávném setkání zainterosovaných stran v Lanžhotě. Setkání iniciovali ochránci přírody, kteří tvrdí, že jde o obrovský zásah do přirozeného ekosystému." Vybudování kanálu by mělo závažné dopady na říční nivy, které patří k nejcennějším biotopům střední Evropy," shodují se ochránci přírody z Hnutí Duha a Unie pro řeku Moravu. Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest Praha sice v Lanžhotě ubezpečil všechny přítomné, že jednání o možných dopadech na krajinu a životní prostředí budou probíhat jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, nicméně studie proveditelnosti, kterou ředitelství nechalo narychlo zpracovat, možné dopady řeší jen velice okrajově. Ing. Švirga z polesí Soutok vzpomíná na doby, kdy podobný megalomanský projekt již jednou citelně zasáhl do ekosystému lužního lesa.

"Byl jsem při tom, když se budovalo vodní dílo Nové Mlýny, jež na desítky let zasáhlo do krajiny jižní Moravy. Byl jsem při tom, když se v lednu 1973 začínalo s odlesňováním a těžilo se zhruba tisíc osm set hektarů lužího lesa po celých patnáct let," vzpomíná JIří Švirga. Obhájci vodního díla tehdy všem tvrdili, že zcela vyřeší problémy s vláhou na jižní Moravě. Dnes ale všichni vědí, že se vodní dílo Nové Mlýny k závlahám prakticky vůbec neužívá. Naopak způsobilo problémy se spodní vodou. " A dnes se zde navrhuje podobný megalomanský projekt. Mám obavy, že by citelně narušil i krajinu na Soutoku, která je skvostem," říká Ing. Jiří Švirga. Území lužního lesa pět a půl století spravoval rod Lichtenštejnů. Ten vybudoval systém odvodňovacích kanálů, protože řeka Dyje i Morava se tehdy několikrát do roka vylévaly ze svých břehů.

" V sedmdesátých letech minulého století po velkých vodohospodářských úpravách v této krajině hladina spodní vody poklesla více než o meter a nastalo hromadné odumírání starých porostů. K vyřešení těchto problémů pak byly použity lichtenštejnské kanály a byly vybudovány i kanály nové. Kanály však paradoxně byly využity k opačnému účelu. Dnes tento revitalizační systém s řadou stavidel v celkové šířce zhruba osmdesáti kilometrů slouží jako brzda rychlého odtoku a tedy jako záchrana lužního lesa," vysvětluje Jiří Švirga. Podle něj by vybudování plánovaného přístavu a spojky Moravy s Dunajem mohlo znovu narušit celý systém. "Mám obavu o spodní vodu. Mám obavu, aby to, co naši prapředkové velmi dlouho a velmi uvážlivě budovali a co my jsme už tak citelně narušili, nepřišlo zcela na zmar. Všechno se dá technicky zvládnout. Ale hodnota lužních lesů je podle mne daleko větší," je přesvědčen vedoucí polesí Soutok Jiří Švirga. Lužní lesy nad soutokem se svou výměrou cca 4,5 tisíce hektaru patří k největším v České republice. Krajinu tvoří zbytek přirozených lužních porostů pralesovitého charakteru, jde o přírodní rezervace s množstvím vzácných rostlin, ptáků a ostatních živočichů. Je zde také nejnižší bod břeclavského okresu s nadmořskou výškou pouhých 151 m. n. m. Zároveň se zde prolíná historie s přítomností. Naleziště vykopávek na Pohansku dokumentuje rozsáhlou činnost našich předků v 8. a 9. století našeho letopočtu, kdy zde stálo jedno z nejvýznamnějších velkomoravských sídel na našem území.