Břeclavsko

Podluží - Výjezdní zasedání zástupců obcí Regionu Podluží v sedlech bicyklů, tak by se dalo nazvat páteční Otvírání jara pořádané tímto regionem. Starostové a starostky se oblékli do sportovního a vydali se společně po podlužáckých stezkách. Nechyběl ani ovárek, pohárek dobrého vína či slivovice. Nechyběl jsem ani já.

Do místa startu v Lanžhotě vyrážím o půl hodiny dřív. Tak jsem se těšil, jak si dám po ránu kafe se Smetanou. Jenomže projektový manažer Regionu Podluží Josef Smetana asi zaspal, když mu po osmé hodině volám, je ještě v Mutěnicích. A to je o půl deváté start. Řada představitelů je v sedlech a míří do Lanžhota po vlastní ose (dokonce až z Josefova), jiní prostě naložili kolo na vozík a nechali se dovést autem.

Dajte si slivovicu

Jako první vytahuje placatku se slivovicí starostka z Moravské Nové Vsi. Ale to už se ozývají další hlasy. "Já mám sedmiletou." "A já jsem ji pálil sám." "A co říkáte na moju broskvovicu?" A to už přijíždí manažer Smetana. Ani on se nenechá zahanbit a vytáhne z ruksaku malou stříbrnou pleskačku. Že by se všichni domluvili? Až se skoro stydím za tu svoji malou dvoudecovou lahvičku se slivovicí. Inu, povinná výbava je povinná výbava, to vám potvrdí každý Podlužák.

Do lesa za ovárkem

Zástupce Regionu Podluží přichází pozdravit taky starosta Lanžhota se svým zástupcem, ale kvůli jednání o železničním koridoru se z cesty omluví, stejně jako starostka Kostic, ta kvůli zhoršenému zraku. Starosta Tvrdonic přijíždí sice ve sportovním, ale autem. "Připojím se až na trase," říká. Vzhůru do sedel a jede se a konec světa. Doslova - tak totiž zní nápis na dopravní značce u Mustang ranče, jehož majitel bohužel není doma. U jezu na řece Moravě vyhlašuji prémii - kdo se dobrovolně vykoupe, bude v novinách. Ale místo plavek všichni vytahují své placatky, a protože po ránu skutečně není nejtepleji, začne druhé kolo. Dorážíme na hájenku pod Týncem, kde už voní ovárek s křenem a ten si nenechá ujít ani tvrdonický starosta, ten ví, kdy přijet... V družném hovoru probírají zástupci obcí vážná i nevážná témata, je to vážně neformální setkání a jeho cílem je kromě utužování sousedských vztahů také poznání cyklostezek v Regionu Podluží.

Utajený fernet

Podobná akce se konala už v loni, kdy zástupci podlužáckých obcí vyrazili z Lanžhota na Soutok. "Naší účetní tehdy zachutnal fernet, až skončila v járku...," vzpomíná s úsměvem starosta jedné nejmenované obce. Fernet nechybí ani tentokrát, ale je to fernert utajený. Když totiž opustíme hájenku, asi po kilometru družného hovoru s místostarostou Hodonína Ladislavem Ambrozek zjistím, že nemám na zádech batoh. Vracím se k hájence a ejhle, přátelé myslivci tu mezitím s děvčaty z Hrušek otevřeli flašku fernetu. Batoh je na svém místě a na štastné shledání si prý musím s nimi připít.

Mikulčické vykopávky

Projíždíme místem, kde se psaly dějiny Velké Moravy. Hradiště u Mikulčic bylo s velkou pravděpodobností centrem Velké Moravy. Velkomoravský knížecí hrad byl nejen vojenskou pevností, ale i centrem politické moci Mojmírovců a výzmnamným střediskem církevní správy, kde působili i slovanští věrozvěsti, Cyril a Metoděj ze Soluně. Kdyby některý z velkomoravských knížat dokázal cestovat v čase a navšívil by území Velké Moravy, asi by se dnes hodně divil, kolik se toho změnilo. Místo koní se dnes po území u Mikulčic prohánějí cyklisté a tam, kde kdysi stál palác, parkují automobily s motory o výkonu tolika koní, že ani nejrychlejší oř knížecího panství by s nimi nemohl soutěžit v rychlosti.

Búdečky a záchytka

Ale dost bolo historie, terazky míříme za současným starostou Mikulčic, který nás vítá koláčky s "búdečkami a cibébami", jak se tady říká. Jak pěkné nářečí. Mikulčice jsou jedinou obcí v národopisné oblasti Podluží, která zatím do třináctičlenného svazku obcí a měst Regionu Podluží nevstoupila. Ale co není, může být. Pokračujeme dál. Na kopci před sjezdem do Hrušek starosta František Tichý vyhlašuje soutěž: "Smíte třikrát šlápnout do pedálů a kdo pak dojede nejdál, vyhrává." Ne, nechci se chlubit, ale prostě mi to jelo nejlíp. Kdo maže....

A to už jsme na myslivecké chatě, kde přichází závěrečné pohoštění a poklábosení. Mimo jiné je řeč o zřízení záchytky na Kostické váze, kdy zástupci Regionu Podluží nemohou přijít Břeclavi na jméno. "Ať si to postaví na svém území. U nás na Podluží, když sa někdo ožere, tak sa vyspí v příkopě a do rána je v pohodě. Nepotřebujeme žádnú záchytku," shodují se starostové. I takové je Podluží. A vo tom to je...