Slovácko

Josefov - Milovníci ať už svátečních či všedních lidových krojů se nemusejí strachovat, že si jednou nebudou mít co obout. Dosud jediný tvůrce krojové obuvi, takzvaných čižem, dnes osmdesátiletý Josef Janulík z Josefova, má důstojného nástupce. Je jím jeho vnuk jednadvacetiletý Martin Tomaštík.

„Dědeček pracoval ještě donedávna, teď už mi ale svou živnost předal. Dosud byl jediným v regionu, kdo podlužácké čižmy uměl šít. Stával jsem u něho v dílně a učil se,“ řekl mladík se stálým úsměvem na tváři. Sám ještě zachytil poslední běh oboru obuvník ve Zlíně, kde si osvojil základy výroby obuvi jako takové. Ovšem ušít čižmy, to je něco jiného. Chce to talent, trpělivost i znalosti.

„Baví mě to, ale jsou problémy s materiálem. Namočím jej a když chci tvarovat, táhne se to na druhou stranu. To bych se vším nejradši praštil. V takové chvíli všeho nechám a jdu se raději projít. Když se vrátím, pak už to nějak je,“ říká. Nejsložitější je podle něj udělat vzorek a botu zkompletovat. „Co mi dělalo velké potíže, bylo napínání opatku. Podšívka se totiž umí shrnovat dovnitř a to není dobré. Bota by pak tlačila a její majitel by měl odřené paty. Už to ale ovládám,“ tvrdí s radostí. Z kozinky, vepřovice či hovězího boxu týdně vyrobí pět až šest párů bot. Ty nejsou nikterak levnou záležitostí. Zaplatit se musí nejen drahý materiál, ale i náročná práce na míru.

Třeba jen takové ornamenty. „Vyšívají se na šlapací mašině. Nejenže z toho bolí oči, ale musí se dát pozor, aby kůže neujela. Jinak je nutno párat a případně i nastavovat,“ upozorňuje řemeslník, podle nějž k typickým ornamentům Podluží patří srdíčko, lístek, podkovy, canglíčky a zoubky. Dílo pak korunuje nezbytná bambulka. Vedle členů folklorních souborů se v Martinově dílně každoročně objevují deváťáci, kteří s koncem posledního školního roku oblékají do krojů. „Kdo nechce zůstat stranou, tak si boty zaplatí. Většinou je svým vnukům a vnučkám objednávají babičky. Ty chtějí nejvíce, aby se tradice udržovaly,“ říká sympatický mladík. Že by se jednou neuživil, strach nemá. Na rozvoji folkloru prý má zájem i Evropská unie, odkud jdou do souborů peníze. „ Věřím, že mám na celý život vystaráno.“