Slovácko

Lužice - Historická rádia navozují atmosféru zdánlivě klidných zašlých časů. Jsou technickým zázrakem a díky svému dokonalému designu mnohdy téměř uměleckým dílem.

Jejich sbírání je lákavý, ale také náročný koníček. Vyžadují totiž dobré technické znalosti. Ty nechybí Karlu Frýdkovi z Lužic, a tak rozhlasové přijímače sbírá už skoro pětatřicet let. "Radioamatérem jsem se stal v patnácti. Mám rád i staré věci, a tak jsem si je nechával na důchod, abych se s nimi mohl těšit," vysvětluje začátky svého zájmu o techniku, která se dnes v domácnostech už příliš nevidí. V současné době vlastní kolem šedesáti exemplářů, přičemž všechna rádia fungují. Náhradní díly se přitom shánějí velmi obtížně. "Opravit to jde, ale většinou je to tak, že jeden přístroj obětuje kvůli druhému," vysvětluje. Část sbírky je teď k vidění ve Starém Kvartýru v Lužicích, kde místní otevřeli výstavu k osmdesátiletému výročí zavedení elektrického proudu v obci.

Vůbec nejstarším a také nejvzácnějším exponátem na výstavě je stará krystalka, neboli laděný obvod. Průměrná hospodyně ze začátku dvacátého století by ho asi naladit nedokázala, protože jí v tom napomáhají žádné jednoduché ovladače ani tabulky s názvy rozhlasových stanic. "Objevil jsem ho tady těsně před začátkem výstavy. Jeho stáří se odhaduji asi na pět let před potopením Titaniku. Používal se k posílání depeší morseovkou, ale daly se na něm naladit i rozhlasové stanice," ukazuje na přístroj, který vypadá spíše jako vysílačka, než rádio. S nadšením ukazuje na nejstarší "skutečné" rádio značky Phillips z roku 1920, tedy z doby, kdy v Československu rozhlas ještě nevysílal. Vývoj ale pokračoval. V nacistickém Německu vyráběla rádia firma Blaupunkt. Na jejím přijímači z roku 1933 jsou ovladače ozdobeny německou orlicí a ladit lze jen německé stanice.

Mezi další vzácnosti patří rádio značky Horyphon z roku 1938. Tato firma se jako první pokusila o miniaturizaci rozhlasových přijímačů. Budoucnost odhadla velmi správně, ale bohužel také předčasně, a snad kvůli tomu v roce 1946 zanikla. Jedním z nejmladších exemplářů je pak televizor Kriváň vyrobený Teslou Orava v roce 1960. "V době, kdy byl průměrný plat osm set korun československých, stála televize téměř čtyři a půl tisíce. To dnes odpovídá více než stům tisícům korunám. Vyvíje se nejenom samostná elektronika, ale také její ceny" připomíná sběratel Karel Frýdek.