Nový Život

Praha, Zlínsko - Starostové menších obcí včera uspěli v boji s vládou, po níž žádali zvýšení svých rozpočtů. Malé obce totiž v přepočtu najednoho obyvatele dostávají až šestinu toho, co velké. Starstové proto před měsícem podali k Evropskému soudu pro lidská práva žalobu na stát. Menší obce si nyní polepší až na dvojnásobek a žalobu proto slíbily stáhnout.

Schválená novela rozpočtového určení daní výrazně přidává malým obcím, ty proto stáhnou žalobu na stát.

V boji s vládou, který zahájili starostové ze Zlínského kraje, zaznamenaly malé obce vítězství. Včera totiž vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která zvětší rozpočty nejmenších obcí až na dvojnásobek. Na nespravedlivost systému přerozdělování daňových výnosů, kdy malé vsi dostávají na obyvatele až šestapůlkrát méně než velkoměsta, si stěžují obce více než jeden a čtvrt roku. Nyní si výrazně zlepší.

"Je to velký úspěch a vítězství zdravého rozumu." řekl starosta Suché Loze na Uherskohradišťsku Petr Gazdík, který je také místopředsedou hnutí Nezávislí starostové pro kraj (NSK), jež boj o peníze iniciovalo. "Jsme rádi, že to takhle dopadlo. Je to první krok ke komplexní změně rozpočtového určení daní," uvedl starosta Vysokého Pole na Zlínsku a předseda NSK Josef Zicha. Vesnice Vysoké Pole a Suchá Loz podaly v rámci boje o větší daňovou rovnoprávnost obcí koncem srpna na českou vládu žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva. "Vzhledem k tomu vstřícném kroku ovšem hned zítra odešleme do Štrasburku žádost o stažení stížnosti," řekl Gazdík.

Představitelé vesnic nakonec dokonce spolupracovali s ministerstvem financí na vytváření návrhu zákona. "Nově zohledňuje i velikost obcí. Tím je odstraněno dřívější znevýhodnění těch, kteří mají málo obyvatel a tedy i příjmů z daní a přitom velkou rozhlohu, a tedy větší nároky na místní infrastrukturu a komunikace," naznačil včera po jednání vlády ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). Ještě minulý týden odmítali novelu podpořit občanští demokraté. Vadilo jim, že 146 obcí z celkových 6244 by se rozpočty zmenšily, někdy až o čtyřiprocenta. "Našli jsme řešení. Původní návrh posiloval příjmovou základnu obcí o 2,5 miliardy koru, definitivní verze už o 4,6 miliardy," vysvětloval Kalousek.

Znevýhodněno tak bude pouze jednadvacet obcí, jejichž příjem se zmenší většinou jen o desetiny procenta. "Výjimkou je Olomouc. Ta přijde o dvanáct procetn rozpočtu, tedy o 149,6 mil. korun. "Olomouc těžila ze skokových koeficicentů pro určování daňových výnosů. Přesahovalal totiž o několi set lidí hranici jednoho sta tisíc obyvatel a dostála proto o 270 mil více, než České Budějovice, jež mají devadesát šest tisíc obyvatel," počítal Kalousek.

Novela tyto schody v rozdělování výnosů daní mění podle ministra v plynulou křivku. Situaci města Olomouc bude ministerstvo financí řešit individuálně.