Slovácko

Praha, Mikulčice - Slovanské hradiště žádá o zapsání na seznam UNESCO. Archeologové varují před plánovanou rekonstrukcí. Mikulčice tvrdí, že je vše v pořádku.

Ministerstvo kultury podá v září oficiální žádost o zápis slovanského hradiště v jihomoravských Mikulčicích na seznam UNESCO. Archeologové ovšem už teď varují před tím, že se památník Velké Moravy nemusí na prestižní seznam světového kulturního dědictví dostat.

A to kvůli plánovaným rekonstrukcích uvnitř unikátního areálu, které archeologové pokládají za necitlivé.“Nebezpečí je skutečně dost velké,“ řekl Lumír Poláček z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně, který slovanské hradiště v Mikulčicích přirovnává svým významem k Pražskému hradu.Na plánované stavební práce se s nedůvěrou dívají i slovenští archeologové.

Spolu s Mikulčicemi totiž kandiduje do UNESCO i kostel svaté Margity Antiochijskej, který leží na opačné straně řeky Moravy v Kopčanech. Svatá Margita je jediný dochovaný kostel z dob Velké Moravy a Slováci varují, že bez spojení s Mikulčicemi na zápis nedosáhnou.“Nejde o stavební práce většího rozsahu, ale pouze o modernizaci expozice, která je již zastaralá a nevyhovující.

Do vnějšího vzhledu se nebude zasahovat, je plánovaná pouze drobná přístavba hlavního vstupu,“ vysvětluje Jiří Klement z jihomoravského krajského úřadu.Jenže podle slovenského archeologa Petera Baxy je už tato rekonstrukce pro historické památky riziková.

Chystají se nové vitríny, světelné efekty, to vše může například změnit vlhkost, což může mít pro památky katastrofální dopad. S dlouhodobým měřením vlhkosti se přitom podle Baxy před rekonstrukcí nepočítá.

„Všechny plány konzultujeme s památkáři. Bez jejich svolení bychom si nedovolili nic udělat,“ uklidňuje ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně, které má mikulčický areál na starosti, Irena Chovančíková. Ta naopak upozornila, že současný stav hradiště neodpovídá standardům veřejných služeb. Spíše tím prý dělá ostudu, což ohrožuje nominaci také.

„Nyní musí památky čelit velkým výkyvům teplot. Rekonstrukce by je měla omezit, a tím získají expozice stabilnější prostředí hlídané klimatizací,“ dodala ředitelka muzea.

Národní památkový ústav ale naznačuje, že se plánované úpravy budou muset skutečně změnit. „Rekonstrukce je ve stádiu konzultací s naším ústředím. Výsledná podoba by měla být korigována tak, aby se stavba obnoveného památníku přirozeně začlenila do okolního krajiny,“ uvedl ústav.

Tyto požadavky se ale týkají jiné části areálu, u které skutečně i podle ředitelky muzea ještě není výsledná podoba změn hotová. „Jde o budovu, která byla postavená přibližně v padesátých letech. Je špatně zaizolovaná, potřebuje opravu,“ uvedla ředitelka.

Spory také vznikají kvůli dříve plánovanému přesunu jedné z budov. Archeologům vadí, že se od přesunu zahrnutého do původní urbanistické studie upustilo. Podobný záměr je ale zablokovaný tím, že by pro něj bylo potřeba vykoupit pozemky v záplavovém území, na které nemá stát předkupní právo.