Nový Život

Vážený pane Zugárku, dovolím si reagovat na článek Tvrdonice: Svěděctví umírajícího festivalu zveřejněným v minulém Novém životě. Chtěl bycho pouzkázat na nepravdy, které uvádíte.

Pokud jste opravdu ve Tvrdonicích byl, tak jstem musel v rámci sobotního programu slyšet zpívat Janu Otáhalovou a hrát Matěje Kůrečkus cimbálovou muzikou. Večer jste musel vidět zpívat Františka Studénku, Julii Kučerovou, v pěvecké porotě Ludmilu Kobzíkovou, v taneční porotě Jaroslava Švacha, Karla Čapku a Štěpána Hubačku, v soutěži ve verbuňku i Františka Juráše, v rámci okénka cimbálových muzik Martian Šišku s cimbálovou muzikou OLiNa. Spoluautorem sobotního programu byl i Rudolf Tuček.

Letošní ročník TNS byl již pětapadesátý. Jako jediné regionální slavnosti do začátku pořádáme nepřetržitě soutěže ve zpěvu a verbuňku, od roku 1964 soutěž " O stárka Podluží". Je to určitě ta "dramaturgická slepota", že dáváme prostor pro začínající talenty z oblasti Podluží?

Jistě musíte být napřirozená bytosti nebo jste si přečetl knížku o Podluží. Jinak jste osobně nemohl slyšet ve Tvrdonicích Boženu Šebetovskou a vidět hrát majstra Ščuku na cimbál, neboť to bylo ještě před vaším narozením.

TNS ale není jen program sobotní. Milovníci dechovky každoročně v pátek absolvují kaařdoročně kvalitní přehlídku dechových hudeb. V sobotu a neděli vystupuje více než čtyři sta dětí. Nedělní dopolední sjíždění chasy a formanských fozů je akt zcel ojedinelý. Závěrečný verbuňk (osmdesát až sto deset šohajů) lze nazvat klenotem.

Při organizaci soutěží nelze během tří hodin najednou pozvat veškeré celebrity. Už jsme, ač neradi, museli silně omezit mužské a ženské sbory a iniciovat zpívání jinde na Podluží. Přednost dostávají cimbálové muziky, které přivedou a doprovázejí soutěžící. Doprovod tanečníků zajišťují po vzoru Strážnice dvě cimbálové muziky. CImbálová muzika Husaři a Zádruha v posledních letech u nás hrály, ty další postupně pozveme.

Není to však jen boj z časovým rozpětím sobotního programu, ale hlavně otázka finanční. Všechny vámi jmenované osobnosti jsem poznal osobně, ale urazil jste stovky stejných celebrit, které pro zdar TNS udělaly hodně. Všichni dělali folklor s láskou a bez nároků na honorář.

Rozpočet slavností je takový, kolik získáme od sponzorů a dotace Obecního úřadu Tvrdonice, který je pořadatelem akce. Jen údržba a provoz areálu stojí ročně statisíce korun. Náhrady stravování, cestovné, zabezpečení kvalitního ozvučení není také zadarmo. Jistě víme, že by to mělo vypad jinak, sami nejsme spokojeni. Proto jsme loni zadali režii sobotního programu Jaroslavu Švachovi, abyhcom využili jeho pedagogické úsilý. Výsledek? Byly pozvány dva cizí soubory a režisér programu usedl do taneční poroty. Takže program netvořili "ortotoxní konzervativci", ale odborníci.

Pravdu nemáte ani " v meziregionálních vazbách na podlužáckou enklávu v Podpálaví. Nevím, zde jste zaregistroval, že Stanislav Popela z Perné je trojnásobným stárkem Podluží. Soutěžící u nás byli i z Mikulova, Březí a Dolních Dunajovic. Těžko budete vzpomínat na účinkování ženského sboru z Hodních Věstonicv sedmdesátých létech.

Ve Tvrdonicích děláme dobrovolně, bezplatně a nebráníme se věcným připomínkám a námětům. Neměli byste to být ale vy, profesionální muzikanti, etnografové, choreografické osobnosti, kteří si vezete na vlnách národopisu a nejen z toho profitovat? Téměř všichni " s hlubšími znalostmi folkloru" jste se dali na byznys a tak to špatně dělají jen ti, co "neovlivní" rozmary počasí a " mají falešnou sentimentalitu."

Nehledejme mezi Břeclaví a Hodonínem nic " Pod lužama", protože Tvrdonice jsou otevřeny všem, kteří chtějí zachovat dědictví otců, zpěvnost a štědrost na Podluží. Proto jistě uvítáme i vás a všehcny kritiky při inovaci TNS.

Sám jsem asistoval a režíroval i při těch vámi vzpomínaných pěkných pořadech, jelikož pracuji v rámci TNS od roku 1968, z toho třicet let v programové radě. Jako invalidní důchodce se určitě rád podívám na vámi připravené " moderní jevištní ztvárnění" programu na umírajícím festivalu".

S úctou a nadějí na záchranu Podluží se těší stárek Podluží 1969 (Jaroslav Tuček)