Obec Lužice leží v mírně zvlněné krajině jižní Moravy, 4 km jihozápadně od města Hodonín. Obklopena je višňovými, broskvovými, jabloňovými sady a úrodnými vinicemi. K podzemnímu bohatství lokality patří naleziště ropy, zemního plynu a lignitu. Název obce se odvozuje od četných vodních ploch, které se zde v dávných dobách rozlévaly (louže, luže). Katastrální území má rozlohu 752 ha, obec má 2811 obyvatel. Archeologické nálezy dokazují intenzivní osídlení již od pravěku. Nejstarší doložená písemná zmínka o obci je z roku 1250. V roce 1604 měly Lužice již vlastní pečeť. V květnu 1999 byl obci schválen nový znak a prapor. Dominantou obce je kostel zasvěcený velkomoravským věrozvěstům Cyrilu a Metoději z roku 1874. Novodobou historii poznamenal vznik a rozvoj průmyslu. Díky již zmíněnému podzemnímu bohatství pracovalo přímo v obci v letech 1840 až 1931 několik lignitových dolů a v letech 1870 – 1933 zde byl velký závod na výrobu skla.

Tradiční zemědělský ráz změnilo dokončení železniční dráhy přes obec v roce 1841. Nyní se těží v okolí obce ropa a zemní plyn. Přestože jsou Lužice převážně průmyslovou vesnicí s moderní rozrůstající se bytovou výstavbou, minulost i současnost stále žije folklorem, písněmi a zvyky Podluží. Již tři „Stárci Podluží“, umělci verbuňků, vítězové sólového zpěvu jsou toho důkazem. Hody, milé hody … Ty naše lužické, Cyrilo-Metodějské, se slaví 6.-8. července s předhodovým zpíváním a besedou u cimbálu. Pokud zatoužíte po klidu a tichu přírody, zavede Vás cesta k nedalekým rybníkům „Na písečné“. Zrcadlící se vodní hladina obrostlá vrbami, rákosím a orobincem je domovem mnoha vzácných druhů vodního ptactva, živočichů a hmyzu. Rybniční soustava je lemována smíšeným lesem, rájem houbařů. Tok řeky Kyjovky Vás povede na východ až k lužnímu lesu na břeh řeky Moravy s hnízdišti čápů. Hluboké taje minulosti jsou na dosah vašeho putování – Památník Velká Morava, archeologický výzkum Mikulčice.