Společenský a hospodářský vývoj Podluží v pravěku a v časné době dějinné Účast tohoto kraje ve všech historic­kých epo­chách evropského lidstva vy­plývá z polohy na kři­žovatce starobylých cest od Baltu k Jadranskému moři („Jantarová cesta“) a po Dunaji ve směru vý­chod - západ. Snad všechny národy a kul­tury, které kdy proni­kaly, nebo se šířily v pravěku Evro­pou, zde našly příznivé podmínky pro trvalejší po­byt. Jižní Morava je známa jako kraj velmi bohatý na archeologické nálezy. Na území Regionu Podluží byly nale­zeny památky na vlivy římského císařství v prvých stoletích našeho letopočtu a po­zůstatky z počátku našich národních dějin - mo­hutně opevněná hra­diště, sídliště i roz­lehlá pohře­biště nejstarších slo­vanských předků z období Velké Moravy (9. - 10. stol.). Úrodná pole, ovocné sady a vinice představují důležité archivy, v nichž dosud leží mnoho pra­menů k historickému poznání dávných obyvatel naší vlasti. Z dolního Podyjí známe sídliště prvních země­dělců a cho­vatelů dobytka z mladší doby kamenné (5000 - 2500 let před n. l.). K založení síd­lišť vyhledávali příhodná místa s úrodnými půdami na spraších v blízkosti vodních toků a listnatých lesů.

Když se v Babylónii a v Egyptě zakládala velká města , žili u nás tito první země­dělci s volutovou a vypícha­nou keramikou stejným způsobem ve vesnicích jako v celém civilizačním okruhu od Ukrajiny až po Rýn. Příliv nového ze­mědělského obyvatelstva vede k významnému rozkvětu jeho kultur, který vrcholí v období kultury s moravskou malovanou kerami­kou. Lid­stvo zde dospělo tzv. neolitickou re­volucí, spočí­vající v poznatku pěstování obilí, k výrobnímu hos­podářství a tím si zajistilo snad­nější a bezpeč­nější existenci. Ve druhé polovině třetího tisíciletí př. n. l. začali do střední Evropy pronikat z několika stran přistě­hovalci. Od východu pastevecký lid s keramikou šňůrovou. Obyvatelstvo se usazovalo na dobře há­jitelných místech a začala vznikat první hradiska. Početné jsou zde nálezy z doby bronzové, kdy na­stupuje kultura únětická. Ve střední době bronzové (1500 př. n. l.) pronikali sem z Podunají paste­vecké skupiny nazvané podle pohřbů pod mohy­lami lidem s mohylovou kulturou. Na rozhraní 2. a 1. tisíciletí před n. l. se Podluží stalo součástí veli­kého okruhu lidu středodunajských popelnicových polí. I další vývoj zde ovlivňovalo

Podunají. Přichá­zela odtud kolem r. 800 př. n. l. znalost železa. V době železné vr­cholí u nás vývoj lidu popelnico­vých polí, jedné ze složek spolupůsobících při for­mování historických Slovanů. Ve 4. století př. n. l. začali na naše území pro­nikat bojovní Keltové - první obyvatelé jejichž jméno známe z písemných zpráv. Keltové si podmanili místní obyvatelstvo, jemuž vtiskli i velký rozmach své kultury. Neklamným důkazem toho je rozšíření rychle rotujícího hrnčířského kruhu. V prvých třech stoletích n. l. zasahovala moc římského císařství až k Dunaji, ale římští ob­chodníci a legionáři pronikali dále do severních zemí.

Vládnoucí vrstvu Keltů a vliv římského císař­ství vystřídaly nově příchozí a procházející kmeny germánské. Domácí zemědělský lid i nadále zů­stával a přežíval ve sta­rých sídlech jejich pomíjející nadvládu. Pod tlakem Hunů se dávaly do po­hybu kmeny sídlící ve východní Evropě. V té době k nám proni­kali první Slované. V počátcích se jedná o kulturu pražského typu - zemědělská kul­tura s jednodu­chým obděláváním půdy bez roz­vi­nuté řemeslné výroby se společenskou struktu­rou patri­archální velkorodiny. V r. 558 vpadly do Karpatské kotliny Avaři. V té době patřilo Podyjí do sféry Sámova vojenského svazu, vytvořeného k boji proti Avarům. R. 623 Slované pod vedením Sáma Avary porazili a od­vrátili tak velké nebezpečí, které hrozilo Evropě.