Termín „moravská vína“ je pro většinu našeho obyvatelstva termínem důvěrně známým a po staletí užívaným. Neznamenal jen geografické označení původu, ale byl vždy spojován i s charakteristickými znaky vín z území jižní Moravy, zejména vín bílých. K hlavním znakům rozeznatelnosti moravských vín patřily zrale a šťavnatě chutnající kyseliny, bohaté extraktivní látky, jednoznačně a přímočaře sevřená chuť, doprovázená výraznými vůněmi jemných tónů, mezi nimiž nechyběla paleta vůní primárních a ve význačných ročnících kořenitost z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů.

Termín „moravské víno“ v sobě zahrnoval a i dnes zahrnuje široký, odrůdově málo sourodý soubor vín, dříve převážně směsných, dnes hlavně odrůdových, pocházejících z území jižní Moravy.

Do bioregionu dyjsko-moravského patří nížinná část Podluží s teplým, suchým podnebím a častějšími inverzemi. Písčité půdy rovin jsou vhodné pro modré odrůdy Zweigeltrebe, Modrý Portugal, Frankovka a Cabernet Moravia. Na krátkých svazích jsou podmínky pro Ryzlink rýnský, Sauvignon i burgundské odrůdy. Současná výměra vinic v obcích dnešního Regionu Podluží je dle údajů katastru nemovitostí 383 ha.