Instinkt č.20 - 18.05.2006

JIŘÍ ZÁZVORKA

Jižní Moravu napadli komáři. Roje obtížného a bodavého hmyzu místním lidem znepříjemňují život tak, že téměř nemohou chodit k vodě ani do lesa. Starostové postižených obcí bijí na poplach a žádají stát o peníze na likvidaci komárů. Je jich totiž stonásobně víc než obvykle.

Nejpostiženějším regionem je Podluží, krásný kraj, který se rozkládá v nejjižnějším cípu České republiky poblíž hranic se Slovenskem a Rakouskem. Zdejší lužní lesy při soutoku řek Moravy a Dyje vytvářejí pro komáří populaci i za normálních okolností takřka ideální podmínky. Mnoho hektarů lesů a luk navíc zůstává zaplaveno po březnových povodních. Teplá a stojatá voda, to je přímo komáří ráj. Jenže co je rájem pro komáry, je pro místní obyvatele peklem. Asi nejvážnější situace je v obcích Moravská Nová Ves, Týnec, Tvrdonice, Kostice a Lanžhot.

Krátký rukáv? Zapomeňte!

„Komárů je letos skutečně nebývale moc. Byly tady už provedeny dva letecké postřiky, ale pořád to nestačí. Jenže peníze na další postřik už kraj prý nemá,“ říká starostka obce Týnec Hana Zoubková. Situace je podle ní opravdu vážná a kvůli komárům se starostové okolních obcí dokonce scházejí se starostou blízké Břeclavi.

„Zkuste si vyjít k vodě v krátkých rukávech, uvidíte sami. Minulý týden jsme kvůli komárům málem museli zrušit rybářské závody. Rybáři si naštěstí sehnali speciální postřik, který účinkuje čtyřiadvacet hodin, a celé místo závodů vystříkali,“ dodává starostka. Obtížný hmyz má podle ní špatný vliv i na cestovní ruch. Turistům se do oblastí zamořených komáry prostě nechce a majitelé hotelů a restaurací tak přicházejí o nemalé peníze.

Situace je neúnosná i podle vedoucího Lesního závodu Tvrdonice Havla Hromka. „Dělníci v lese sice do práce fasují repelent, ale ten pomůže jen částečně. Situace se navíc nelepší, protože země je po záplavách nasáklá a každý větší déšť vytváří nové podmínky pro líhnutí komárů.“ Region Podluží nezažívá komáří nálety poprvé. Stejný problém celý region trápil už po záplavách v roce 1997. Přesto je podle místních obyvatel letos situace snad ještě horší než před devíti lety.

Pět set bodnutí za minutu.

„Komáři byli vždycky, ale nikdy ne tolik, co jich je dnes. Je to katastrofa. Každou chvíli se stříkáme repelentem, dokonce i psa a jeho boudu, ale ani to už nepomůže. Jediná obrana je, když utečete domů,“ říká Věra Mikuličová, která bydlí v domku, jehož zahrada končí přímo na břehu říčky Kyjovky. „Mělo by se to něčím vyhubit. Jinak nevím, co budeme dělat, možná nás ty komáři sežerou. Nejhorší je, jaké je to odolné. Nevadí jim ani přímé slunko, prostě nic,“ vypráví žena, která prý kvůli komárům radši ani moc nechodí na zahradu.

„Je to hrůza. Vždyť bez repelentu se nedá jít ani do hospody,“ dodává mladík, který projíždí po návsi v Týnci na mopedu. Přes komáří nálety je svlečený do půl těla a každé druhé slovo doprovází mohutným plácnutím. „Když jedu, tak neštípou,“ loučí se a odjíždí rychle pryč. Místní obyvatelé nepřehánějí. Komáři jsou všudypřítomní. V obcích je jejich obtěžování nepříjemné, v lese se pak prakticky nedá vydržet. Stačí na chvíli zůstat stát na místě a kolem těla se vám vytvoří komáří oblak.

„V lužních lesích komáři byli, jsou a budou, a postavíte-li se tam na minutu, určitě vás tak dva nebo tři bodnou. V době kalamity ale může být intenzita komářích štípnutí až pět set za minutu,“ přibližuje rozsah komáří invaze vedoucí lékařka hygienické stanice v Břeclavi Jana Laštovičková. I když se komáři většinou líhnou ve stojatých vodách lužních lesů, jsou podle hygieničky schopni doletět až dvacet kilometrů. Obtěžují tak i obyvatele obcí, které jsou od vody dost vzdáleny. Obrana proti komárům je přitom jen omezená. Repelent, sítě v oknech, dlouhé kalhoty a rukávy.

Nálety komárů netrpí jen lidé, ale i zvířata. „Nejhůř jsou na tom asi srnky v lese, ale i hospodářským zvířatům komáři vadí. Máme doma ovce, které jsme chtěli na léto ostříhat. Radši jsme to ale neudělali, ta huňatá srst je přeci jen trochu ochrání,“ říká starostka Týnce.

Komárům nemůže přijít na jméno ani Jan Létal, majitel ranče z nedalekého Lanžhota. „Naši koně jsou z komárů už úplně šílení. Nemají se proti nim jak bránit, jen kam dosáhnou hlavou nebo oháňkou. Takže mi kvůli nim ničí zahradu. Pořád totiž procházejí skrz křoví nebo malé stromky, aby se podrbali a komárů se zbavili. Několikrát denně je sice stříkám repelentem, ale ani to nestačí. Denně ho spotřebuji tak za sto padesát korun. Ještě že mám ve fabrice na repelent kamaráda. Jinak bych snad zkrachoval.“

Komáří horečka

Komáři ovšem neobtěžují jen pronikavým bzučením a bolestivými štípanci. Mohou přenášet i nebezpečné virové nákazy. Po povodních v roce 1997 dokonce čtyři lidé na Břeclavsku onemocněli takzvanou západonilskou horečkou. V českých podmínkách se nemoc projevuje vysokými horečkami, bolestmi hlavy, krku, svalů a břicha, nechutenstvím a nutkáním na zvracení. V Africe, Asii či některých východoevropských zemích může být ale průběh nemoci vážnější a v některých případech způsobit i smrt. Závažná epidemie západonilské horečky vypukla například v roce 1996 v rumunské Bukurešti. Onemocnělo více než pět set lidí, z nichž téměř deset procent zemřelo. Hygienici ovšem uklidňují, že v našich podmínkách žádná epidemie v souvislosti s komářím bodnutím nehrozí.

„Lidé se rozhodně nemusí bát, že po bodnutí komárem onemocní západonilskou horečkou. Šance je naprosto mizivá. Mnohem větší problém je ztráta komfortu bydlení, kterou hmyz způsobuje,“ říká doktorka Laštovičková. A dodává jednu povzbuzující zprávu. Do měsíce by měla komáří kalamita skončit. Pokud tedy nezačne pršet.

Komáři v Česku

Na území České republiky žije několik desítek druhů komárů. Mezi nejznámější patří komár písklavý, komár obtížný, rod Anopheles a rod Aedes. Krví se živí jen komáří samice, samci nektarem. Své oběti vyhledávají zejména skvěle vyvinutým čichem. Po dosednutí několikrát nabodnou pokožku, dokud nezasáhnou vlásečnici. Srážení krve zabrání sliny okamžitě vpravené do ranky.

Rod Aedes - právě tento druh komára je původcem současné kalamity. Vyskytují se v záplavových oblastech na jižní Moravě a jižním Slovensku, v Čechách především podél Lužnice a Labe. Samičky kladou vajíčka na povrch půdy v místech s kolísavou hladinou spodní vody. Po jarním zaplavení se již za několik hodin líhnou larvy. V době kalamity může na člověka v přírodě naletovat až 500 samic za minutu. Mohou být přenašeči západonilské horečky.

Komár písklavý - v našich krajích nejrozšířenější komár. Páří se pouze ve velkých rojích. Líhniště : stojaté vody v barelech, stokách, bazénech. Komár obtížný - vyhledává teplé prostory v obytných domech s dálkovým topením, je celoročně aktivní, saje krev a rozmnožuje se i v zimě. Líhne se ve znečištěných vodách, například v kalužích.

Rod Anopheles - může přenášet malárii, která se na jižní Moravě vyskytovala ještě v roce 1948. Samice kladou vajíčka na vodní hladinu rybníků i menších tůní. Vyskytuje se na celém území našeho státu..