Původ květeny

Převládají zde panonské vlivy. Jde o doznívání květenných prvků východního původu, které jsou domovem v krajinách kolem Černého moře na jiho­ruských stepích. Tyto jihovýchodní - panonské vlivy se v karpatské kotlině spojují s vlivy východ­ními - pontickými, takže na našem území se nám projevují jako vlivy ponticko - panonské. Obě cesty rostlin se v maďarské nížině a ve vídeňské pánvi spojily a na jižní Moravě doznívají společně. Vy­skytují se zde rostliny, které jsou dílem jižního pů­vodu, dílem druhy východního původu a dílem druhy eurosibiřského rozšíření. Okrajově se zde projevují hercynské a karpatské vlivy. Jižní Morava byla odpradávna nejen křižovatkou cest člověka, ale i důležitou křižovatkou cest rostlin, které k nám přišly v různých dobách a z různých směrů.

Pralesová rezervace lužního lesa na sou­toku Dyje s Moravou

V jižním výběžku Regionu Podluží v trojúhelníku soutoku Dyje s Moravou zůstal za­chován původní charakter lužního lesa, který je chráněn ve třech rezervacích - Cáhnov, Ranšpurk a Soutok v celkové rozloze 32,66 ha. Dru­hová skladba pralesa a jeho dochovaný ráz je ev­ropský unikát. Lužní pralesy jsou u nás jediný relikt původních lužních lesů. K dochování přispěla vý­hodná poloha, dlouholetá držba rodu Lichtenštejnů a důvody lovecké i krajinářsko - estetické.

Vodní pobřežní a luční květena

Vzhledem k různosti charakterů a četnosti místních vod jsou tyto společenstva květeny vý­znamným prvkem přírodního prostředí Regi­onu Podluží. Pestrou druhovou strukturou je zastoupeno také společenstvo rostlin pobřežních. Vykácením lužních lesů vznikají náhradní luční společenstva, která jsou vyvinuta v celé řadě typů v závislosti na hladině spodní vody, případně i stagnující vody a vody záplavové. Tvoří přechodné útvary od nej­vlhčí bažiny až po luhovou lesostep na „hrúdách“. Poměrně vzácně zachované jsou slatinné louky. Dalším typy jsou slanisté louky, bažinné louky a mokré louky. Každý typ je typický existencí specifických druhů rostlin.