Původní nejstarší kostel titulu Stětí sv. Jana Křtitele, který stával za osadou ve vinohradech směrem k Tvrdonicím, byl na počátku 17. století zničen, ve druhé polovině 17. století znovu obnoven s původním zasvěcením. První zmínka o kostele ve funkci poutního místa je z r. 1680. V r. 1765 došlo při sesuvu půdy ke zřícení kostela, ale již v letech 1767-1770 dochází z rozhodnutí knížete J. V. Lichtensteina k výstavbě kostela nového, stejného zasvěcení, umístěného uprostřed obce. V r. 1792 byl rozšířen a v této podobě se dochoval do dneška. Na hlavním oltáři je uctívaný obraz Panny Marie Pomocnice (s letopočtem 1757), který je verzí slavného obrazu pasovské Panny Marie Pomocnice od německého malíře Lukáše Cranacha st. (žil v letech 1472-1553), zobrazující vroucí mateřství Mariino. Mariánský obraz je ozdoben korunkami, které posvětil v r. 1985 v zastoupení papeže Jana Pavla II., tehdejší pražský arcibiskup František Tomášek.

K obrazu se váže lidová pověst:

Nedaleko původního zaniklého kostela stál dub, na kterém se údajně jednomu vojákovi zjevila P. Maria; později byl zde zavěšen mariánský obrázek. Aby obraz netrpěl povětrnostními vlivy, měl být přemístěn do farního kostela v Moravské Nové Vsi, ale při převážení se koně zastavili uprostřed obce v místě nového kostela. Lidé v tom viděli vyšší pokyn a tak převážený mariánský obraz byl umístěn v místním kostele.

Tolik pověst. Přímluvě Matky Boží byla připisována některá vyslyšení proseb a uzdravení. Přicházela sem procesí ze širokého okolí i ze Slovenska a Rakouska. V blízkosti původního kostela u silnice do Tvrdonic stojí kaplička překrytá větvemi mohutného dubu, jehož stáří je odhadováno na 400 roků. Byla postavena v r. 1891 a je vyzdobena krásnými ornamenty z Podluží. Uvnitř je mariánský obraz z r. 1859, který byl v r. 1928 renovován. V době nesvobody vydal farní úřad obrázek P. Marie Pomocnice s modlitbou a veršem „Panno Maria, zachraň věrný lid na Podluží“. Za tento odvážný čin pocítil duchovní správce nelibost tehdejších mocipánů.

(z knihy Poutní místa Moravy a Slezska)