U Prušánek na dolině, v tej zelenej zahradě,
štěpovał, tam švarný šohaj, štěpovał tam jabloně.
A jak on ji štěpoval, tak sa ani nenazdál,
došlo k němu švarné dívča, aby si ho namlúvał.

Tri lístečky jabloňové popadali na koně, nebudu sa milá ženit, až budu mět po vojně,
aj lístečky z javora, popadali do dvora, nebudu sa mił á ženit, lepší tá svoboda.

Já tu stojím pred muzikú, ta to bych sa podívał, kdo by z mojú milú seděl nebo mě ju objímal,
/:kdo by mě ju objímal, se mnú by sa potýkal, to nechorské dobré vínko, dłúho by nepojíjau:/

Ł, ł - u