Za starých časů byla v Tvrdonicích rodina Stibůrků a všichni byli rybáři. U rybníka by snad prožívali celý den. Za jedním z nich, za strýcem Stibůrkem, který obyčejně sedával pod starou vrbou, chodíval na besedu hastrman. Jednou, když viděl, jak si strýc Stibůrek pokuřuje, chtěl od někoho do své fajfky také nacpat tabáku. Ale strýc mu nedal. Když později strýc vybíral ryby, neměl tam ani jednu, ale plné sítě žab. Druhého dne nabídl hastrmanovi tabák hned sám. Ten pokuřoval, mlaskal a kýval spokojeně hlavou. Tolik ryb, jako toho večera, strýc Stibůrek ještě v sítí neměl.