• Rozloha katastru: 6345 ha
  • Počet obyvatel: 25875 N
  • Nadmořská výška: 167 m n. m.

01Okresní město a přirozené centrum Mikroregionu Hodonínsko, ležící v Dolnomoravském úvalu u řeky Moravy, vklíněné mezi řeku Moravu, tvořící hranici se Slovenskou republikou, a rozsáhlý lesní komplex Doubrava.

První historicky věrohodná zpráva o Hodonínu pochází z roku 1169, zdejší území však bylo osídleno mnohem dříve. Samotnému městu předcházela existence strážního hradu, k povýšení na město došlo až listinou manželky krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie Uherské z roku 1228. Důležitým datem je rok 1512 – tehdy se mění statut Hodonína z města královského na poddanské, i tak ale zůstává střediskem rozvíjejícího se panství.

Roku 1841 projel Hodonínem po Severní dráze císaře Ferdinanda první vlak, což spolu s dřívějším (1783) založením tabákové továrny a následným vznikem cukrovarů a cihelen (Redlichova cihelna byla před 1. světovou válkou největší ve střední Evropě) znamenalo novou, průmyslovou etapu ve vývoji města, jen krátce zbrzděnou okupací pruského vojska v r. 1866, které s sebou přivleklo i epidemii cholery.

Pro kulturní dějiny města jsou důležité roky 1907, ve kterém je založeno Sdružení výtvarných umělců moravských v čele s bratry Úprky, Antošem Frolkou a dalšími, a 1913, kdy byl otevřen Dům umělců, nynější Galerie výtvarného umění.

Těžkou ránu spojenou se značnými ztrátami na životech občanů naproti tomu znamenalo spojenecké bombardování v listopadu 1944 a přechod fronty v dubnových dnech roku následujícího. Od padesátých let minulého století tvoří dominantu města vysoké komíny elektrárny.

02Ze široké škály zde působících organizací uveďme aspoň divadelní soubor Svatopluk, folklorní soubor Dubina, Slovácký krúžek Hodonín a samozřej-
mě Hodonínský symfonický orchestr a smíšený pěvecký sbor. Z neméně početné řady každoročně konaných akcí upozorněme třeba na soutěž dětských zpěváků lidových písní Věneček z rozmarýnu Fanoše Mikuleckého (březen), hudební festival Concentus Moraviae (červen), Svatovavřinecké slavnosti (srpen), Svátek vína (září) nebo Císařské hody (říjen).

V Hodoníně může návštěvník také zamířit do barokního zámečku – Masarykova muzea s expozicí věnovanou TGM, stejná instituce má navíc na hlavní tepně města, Národní třídě, samostatný výstavní sál Evropa. Je tady též zmíněná Galerie výtvarného umění s díly předních slováckých výtvarníků, Muzeum naftového dobývání a geologie, zoo, dům kultury, Lázně Hodonín nabízející regenerační pobyty, říční přístav... Za zhlédnutí jistě stojí rovněž radnice z let 1902 – 1904 postavená ve stylu norimberské secese; kostel sv. Vavřince z let 1780 – 1786, před kterým jsou barokní sochy sv. Šebestiána a sv. Jana Nepomuckého; dále mariánský sloup (1716); socha sv. Vendelína (1777); socha hajníka (1924) od Franty Úprky; kaple sv. Kříže (1720) se soukromou galerií Kaplička aj.

Nejslavnějším hodonínským rodákem je první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, z dalších lze vzpomenout starostu města v době první republiky Jaroslava Dobrovolského, umučeného za okupace; část života zde prožili např. i spisovatelé Ivan Olbracht, Gabriela Preissová, Jiří Mahen, malíři Martin Benka, Karel Novák a další.

www.hodonin.eu

loga