• Rozloha katastru: 1006 ha
  • Počet obyvatel: 1213
  • Nadmořská výška: 160 m n. m.

01Obec Ladná, vklíněná na kusu moravské země mezi dálnicí Brno – Bratislava a lužními lesy podél Dyje, je tichým a klidným místem vhodným pro příznivce pěší turistiky a cykloturistiky. Představuje totiž jeden z ideálních vstupů do Lednicko-valtického areálu, kulturní památky na seznamu UNESCO.

Území, na kterém se tato nevelká vesnice nachází, bylo osídleno již v pravěku, což dokládají mj. objevy hrobů kultury se zvoncovitými poháry a lužické kultury i četnější nálezy kultury únětické. Ty napovídají, že zde bylo na počátku doby bronzové rozsáhlejší sídliště. Samotná Ladná vznikla německou kolonizací patrně krátce před rokem 1220, zřejmě v souvislosti se založením blízkého Podivína. O obci – nazývané tehdy jménem svého zakladatele Reinprechta – nalezneme první zmínku již v roce 1271. Často bývala jmenována i jako Lanštorf (poprvé v r. 1581). Do počátku 16. století náležela k panství podivínskému, pak přešla pod panství břeclavské. Značně trpěla při válkách a nepřátelských nájezdech v 17. století, citelně se jí dotkly též průchody francouzských vojsk v letech 1805 a 1809. V době okupace byla přičleněna k Velkoněmecké říši. Rok 1950 přinesl změnu jejího úředního názvu na dnešní Ladná, ovšem v mezidobí 1976 až 2006 byla jen jednou z městských částí sousední Břeclavi. V lednu 2004 proběhlo místní referendum o odtržení obce od zmíněného okresního města a od 1. 7. 2006 je Ladná opět obcí samostatnou. Z tradičních akcí lze uvést třeba krojový ples (únor) nebo hody a hodky (září), při nichž se v případě vaší návštěvy jistě setkáte s členkami a členy Slováckého sdružení Lanštorfčané i dalšího sdružení – Chasa Ladná.

Hlavní památkou, jež bezesporu stojí za zhlédnutí, je novorománský kostel sv. Archanděla Michaela z roku 1912, dílo architekta rodu Lichtenštejnů Karla Weinbrennera, na které bylo údajně použito 250 druhů glazovaných a neglazovaných tvarovek a obkládacích cihel ze známé knížecí cihelny v Poštorné. Vedle toho tu najdete kapli sv. Michala z r. 1849, poklonu sv. Vendelína z 2. poloviny 18. století a boží muka z přelomu 18. a 19. věku.

Z rodáků pronikl do regionálního povědomí spisovatel František Čapka (pseud. Jakub Ach).

www.ladna.cz

loga