• Rozloha katastru: 1530 ha
  • Počet obyvatel: 1942
  • Nadmořská výška: 165 m n. m.

01Obec proslavenou archeologickými vykopávkami v nedalekém Slovanském hradišti v Mikulčicích najdete jihozápadně od Hodonína, u říčky Kyjovky. Raně středověké hradiště, nacházející se na katastru obce, poblíž řeky Moravy, patřilo v 9. století k nejvýznamnějším střediskům Velkomoravské říše. Bohužel však nevíme, jak se jmenovalo, ani jakou plnilo úlohu ve správě státu, ve věcech hospodářských a církevních. Jeho celkovou osídlenou plochu lze odhadnout na 30 – 50 ha. Po pádu Velké Moravy snad mohla část obyvatel hradiště odejít do prostoru dnešní zastavěné části Mikulčic, odkud existují archeologické nálezy zařazované do 10. až první poloviny 11. století.

První písemná zpráva o Mikulčicích se datuje k roku 1141, kdy jsou v majetku hradského velkofarního kostela v Břeclavi. Ve vrcholném středověku stávaly na mikulčickém katastru i dvě tvrze, jež patrně zanikly v neklidných dobách husitských válek. Po celý středověk i raný novověk je obec sužována vpády ze sousedních Uher, v 19. století trpí častými záplavami i četnými požáry. S počátkem těžby ropy a lignitu ve vzpomínaném 19. století začíná mít vesnice zemědělsko-dělnický charakter. V r. 1951 byly k Mikulčicím připojeny sousední Těšice.

Působí tu cimbálové muziky Slovácko i Slovácko mladší, dále Chasa Mikulčice, mužácký sbor a též chrámový sbor a orchestr čítající více než stovku účinkujících z obce a okolí.

Krojové hody se ve vsi konají třetí neděli v srpnu, a to spolu s akcí Víno a burčák z otevřených sklepů; předchází jim lednový košt pálenek, únorový krojový ples, dubnový košt vína a červnový Festival otevřených sklepů. Zapomenout nelze ani na působivé vánoční koncerty. V areálu Slovanského hradiště se každoročně 5. července pořádá Cyrilometodějská pouť, v květnu se tu o Pravoslavné pouti scházejí bulharští občané žijící v České republice a v červnu tu je pouť Řeckokatolická. Není proto divu, že jsou Mikulčice držitelem Ceny Rudolfa II. za příkladný vztah ke kultuře. Ze sportovních podniků si pak renomé vydobyl silniční běh Velká Morava zařazený do soutěže Grand Prix.

Památky přirozeně zastupuje hlavně výše zmíněné Slovanské hradiště v Mikulčicích se dvěma expozicemi (Velkomoravské Mikulčice – Knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy a Velkomoravské Mikulčice – Druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu) a prohlídkovým okruhem přibližujícím návštěvníkům základy několika objevených kostelů a knížecího paláce. Jistou zvláštností je tu poštovna Velkomoravské Mikulčice fungující přímo v areálu hradiště. Působí zde také pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno.

Přímo ve vesnici stojí v jádru gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, v němž je ke spatření unikátní oltář z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Před chrámem našly své místo barokní sochy sv. Oldřicha a sv. Jana Nepomuckého a o kus dál v parku je vztyčen dřevěný tzv. Lekavých kříž, bohatě vyřezávané dílo lidového řezbáře Františka Vymyslického z Dolních Bojanovic. Kapli sv. Rocha (národní kulturní památka) u hřbitova zdobí malované slovácké žudro. Žudrem je ozdobena i fara a radnice, u níž stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Vzpomenout jistě lze též areál tzv. Těšických búd při cestě do Lužic, příp. i mikulčické sklepy u myslivecké chaty a Důl Mír s těžbou lignitu. Pro výlet do lesů se dá doporučit Přírodní rezervace Skařiny s hnízdišti čápa bílého a volavky popelavé. Okolí této lokality je zahrnuto do Přírodního parku Mikulčický luh.

V pomyslném čele rodáků z Mikulčic stojí jistě skladatel mnoha známých slováckých zlidovělých písní, organizátor národopisného života na Podluží a spoluzakladatel a vedoucí redaktor národopisného a vlastivědného časopisu Slovácka Malovaný kraj František Hřebačka, známější jako Fanoš Mikulecký. Kromě něj odsud pochází i prvorepublikový divizní generál, pozdější vězeň komunistického režimu František Nosál či akad. sochař Jaroslav Jurčák a akad. malíř Pavel Vavrys. V boji s nacisty zahynul letec 311. bombardovací perutě ve Velké Británii Rudolf Bolfík.

www.mikulcice.cz

loga