• Rozloha katastru: 1260 ha
  • Počet obyvatel: 4082
  • Nadmořská výška: 207 m n. m.

01Obec se nachází severně od Hodonína, ze tří stran obklopena rozsáhlým lesním komplexem Doubrava.

Území Ratíškovic bylo osídleno, pravděpodobně bez větších přerušení, již od mladšího paleolitu. Svědčí o tom archeologické nálezy snad ze všech následujících období až po příchod Slovanů. První písemná zpráva o obci se vztahuje k listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131. Ve 14. století patřily Ratíškovice k majetku moravských markrabat, poté se v jejich držení střídaly různé zemanské, ale i panské rody (třeba Pernštejnové, páni z Lipé, Lichtenštejnové, Czoborové). Neklidno tu bylo za husitských i následných česko-uherských válek, kdy v bezprostředním okolí vesnice zaniklo hned několik osad (např. Jarohněvice, Roztrhánky). Zasáhl sem též pustošivý nájezd uherských bočkajovců v r. 1605, počet obyvatel pronikavě snížila třicetiletá válka. V roce 1762 se obec dostala do přímého vlastnictví panující habsburské dynastie. Tenkrát ještě měla zemědělský charakter, ke změně se začalo schylovat od poloviny 19. století, kdy tady vznikla cihelna, a hlavně od počátku 30. let století minulého – s vybudováním tehdejšího nejmodernějšího evropského lignitového Dolu Tomáš (dnes uzavřen) nesoucího jméno po svém zakladateli, průmyslníku Tomáši Baťovi. V souvislosti s těžbou byla zřízena i vagonová dráha do železniční stanice v Rohatci, aby se vytěžený nerost mohl přepravovat do Baťových zlínských továren, a také kolonie více než 30 moderních dvojdomků obývaných zaměstnanci dolu – místní část zvaná Baťovka.

Z tradičních akcí se v obci dají navštívit lednové krojové plesy nebo říjnové krojové hody. V květnu pak přijde řada na setkání mužských a ženských sborů v areálu vinných sklepů na Slavíně nazvané Zpívání pod Náklem; o svátku sv.
Cyrila a Metoděje (5. 7.) se na vrchu Náklo koná Pouť u Liliového kříže. Druhá červencová sobota je věnována mezinárodnímu festivalu dechových hudeb. I dnes tedy hraje v Ratíškovicích velkou roli folklor. Působí tu Dětská cimbálová muzika, Dětský folklorní soubor, Ratíškovská Dolina, Slovácký krúžek, Mužský pěvecký sbor či stále populárnější ženský pěvecký sbor Robky ze Séčky. Hrají tady též dechové hudby Dolanka i mládežnická Veselá muzika. Velkých úspěchů v kopané dosahoval ve svém moderním sportovním areálu před časem FK Baník Ratíškovice hrající v roce 2000 dokonce finále ČMFS.

Mají zde Muzeum „Ve vagónu“ umístěné ve dvojici železničních vozů a informující především o hornictví v Ratíškovicích a okolí. Jeho návštěvu lze spojit s krátkým výletem drážním šlapadlem po již zmíněné bývalé železniční vlečce vedoucí směrem na Rohatec. Památky obce zastupuje např. kaple sv. Josefa z roku 1850 nebo jen o sedm let starší kostel sv. Cyrila a Metoděje, v němž najdete pravděpodobně gotickou dřevěnou sochu Madony s Ježíškem. Nad vesnicí, na nejvyšším vrchu Dolnomoravského úvalu – už uvedeném Nákle, je v upomínku na misi sv. Cyrila a Metoděje od r. 2004 instalován sedmimetrový Liliový kříž. Za procházku však určitě stojí rovněž lesy Doubravy. Oproti názvu se v nich téměř žádné listnaté stromy již nenacházejí, jelikož v 18. století tady došlo k rozsáhlému odlesnění a na otevřených plochách vytvořily písečné bouře duny o mocnosti několika desítek metrů. Problém byl vyřešen porostem borovic, přesto je tato oblast svým složením shodná s Gobi, nejsušší pouští na světě. Odtud také pochází výstižné neoficiální pojmenování tohoto lesního celku – Moravská Sahara.

Z obce vzešla poměrně dlouhá řada významných rodáků, mj. profesor etnologie a autor několika stěžejních odborných publikací z tohoto oboru Václav Frolec, baletní mistr a choreograf Národního divadla v Brně Ivan Příkaský, umělecký sochař Miroslav Kovařík, keramik Karel Němec, autor knih o obci František Toman nebo bojovníci proti nacismu Jaroslav Kotásek či Vít Příkaský a papežský prelát Viktor Mlejnek.

www.ratiskovice.com

loga