Turistický průvodce

tradice-a-zvykosloviJižní Slovácko, území mezi městy Hodonínem a Břeclaví, patří mezi velmi zajímavé, starobylé národopisné regiony.

Nejrozsáhlejší část této oblasti se odedávna nazývá Podluží. Jméno má odvozeno od typického znaku zdejšího kraje - stojatých vod - označovaných tady jako „luže". Podluží je tedy kraj pod lužními lesy v nejjižnějším cípu země moravské na pravém břehu řeky Moravy před soutokem s Dyjí. Pestrost a rozmanitost jižnímu Slovácku dodávají i obce sousedních regionů - Čejkovice patřící do oblasti hanáckého Slovácka, Ratíškovice a Dubňany reprezentující Kyjovsko a v neposlední řadě svébytná dolňácká obec Rohatec. Co je dodnes nejvíce spojováno s těmito regiony, jsou právě bohaté tradice lidové kultury. Zejména krása podlužáckého kroje, dokonalost a barevnost jeho výšivek upoutávala pozornost sběratelů i odborníků již od poloviny 19. století. I když ty největší poklady lidové kultury a umění nyní nalézáme a obdivujeme v muzeích, nabízí jižní Slovácko autentické pokračování a pozorný návštěvník jejich projevy pozná na každém kroku. Proč tedy přijet a co nabízí zdejší národopisné regiony?

Téměř každá obec si pečlivě uchovává své památky lidové architektury, a tak bílá vápenná omítka, modrá podrovnávka i pestrá škála rostlinných ornamentů s typickým podlužáckým srdíčkem či „jablúčkem" dodnes zdobí slovácké chalupy, boží muka, kapličky či vinohradnické sklepy a búdy. Půvabná krajina dědin kolem lužních lesů je odedávna modelována zemědělskou činností a osobitý ráz jí dodává zejména pěstování vína. Vždyť dolnobojanovický ryzlink se podával i u císařského dvora ve Vídni a současné nové odrůdy sklízejí úspěch a ocenění na nejrůznějších výstavách. Ostatně vinařství a vinařská kultura prostupuje celým folklorním životem regionu, který s láskou a nadšením udržují nejen starší, ale co je potěšitelné, i nejmladší generace. Fašanky, krojové plesy, hody a hodky, posezení u cimbálu či folklorní festivaly jako národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích prezentují současný vývoj kroje, cimbálové muziky a především lidového tance. O vysoké hodnotě Slováckého verbuňku a jeho nezastupitelném místě ve světovém kulturním dědictví lidstva svědčí i jeho zapsání na seznam UNESCO.

Lidové tradice předávané dalším generacím, osobitý ráz vinařských dědin, příslovečná pohostinnost, dobrá slovácká kuchyň a víno jsou důvody proč navštívit tento nejjižnější kout naší republiky. „Tož vitajte!"

Život na slovácké vesnici měl svůj zákonitý rytmus střídající dny všední a sváteční, plynul podle pravidelně se opakujících ročních období a ve shodě s liturgickým kalendářem. Byl zkrášlován různými zvyky a obřady často velmi starého, až předkřesťanského původu, které doprovázely obyvatele od kolébky až do hrobu. I když se do dnešních dnů dochoval jen zlomek těchto lidových zvyků a obyčejů, v posledních letech se je díky činnosti místních slováckých krúžků, krojovaných chas a národopisných souborů daří udržet a rozvíjet. A co tedy dnes v regionu ze slováckého zvykosloví přežívá?

První měsíce v roce bývají ve znamení zábav, krojových plesů, zabíjaček a toto období vrcholí rozpustilým fašankem - masopustní obchůzkou tanečníků, muzikantů a průvodu masek (medvěd, koza, kůň, cigán, turecké motivy). Dosud můžeme v některých obcích vidět i starobylý tanec svobodných chlapců „pod šablema", kdy při jednotlivých zastaveních hospodyně napichují na šavle (nyní již dřevěné) tanečníků kusy slaniny, koblihy a další pochoutky. Nevázané veselí končí půlnočním „pochováním basy".

Popeleční středou začíná v katolické tradici předvelikonoční postní období trvající 40 dní. Z dalších zvyků velikonočního cyklu se díky národopisným souborům místy udrželo vynášení Smrtky, nebo-li Morany, ze vsi, a tím i pochování zimy a přivolání životodárného jara. Ve Svatém týdnu se dodržuje pečení sladkých jidášů na Škaredou středu, a zejména hrkání chlapců na Zelený čtvrtek a Velký pátek, kdy ryk a hluk dřevěných klapačů nahrazuje zvuk mlčících zvonů. Vážnost a půst předchozích dnů je střídána slavnostní pochůzkou chlapců i ženatých mužů - mužáků na Velikonoční pondělí. Krojované chasy obchází jednotlivé domy, kde mají svobodná děvčata a šlehají dívky žilou spletenou z vrbového proutí s pestrými mašlemi. Za tuto „šlahačku" se jim dostává bohatého pohoštění i tradičně zdobených kraslic.

V měsíci květnu se objevují před okny domů svobodných dívek štíhlé májky s ozdobným vrškem jako projev vyznání zamilovaných chlapců.

Letní měsíce jsou potom ve znamení prvních hodů. S nimi je spojeno nejvíce dochovaných zvyků a dnes je to pro každou obec největší společenská událost i přehlídka tradičních krojů a muziky. Slavnosti mají na starosti v zimě zvolení stárci a stárky. Hody začínají zahráváním, staví se vysoká mája, následuje bohatý průvod a taneční zábava.

Dodnes nechybí ani pondělní zábava mužáků, úterní program vdaných žen či závěrečné hodky. Hody jsou samozřejmě příležitostí k pořizování nových krojových součástí, ale patří k nim též velký úklid domácností, příprava hodovních koláčků a všech tradičních svátečních jídel.

Ani práce a život vinařů se neobešly bez zpěvu, vyprávění a starodávných obřadů, majících chránit vinohrady a zajistit kvalitu i množství vína. K těm nejvýznamnějším patří zarážaní hory. Je to obřad uzavírání vinohradů v době dozrávání hroznů, spojené s předčítáním horenských práv. Děje se tak od poloviny srpna do poloviny září. Poslední hody musí končit 25. listopadu na sv. Kateřinu, neboť potom již nastává čtyřtýdenní adventní období předcházející svátkům vánočním.

01Udržování bohatých lidových tradic i nošení krojů je neodmyslitelně spjato s náboženskou vírou. Právě církevní obřady a slavnosti upevňovaly po staletí jejich existenci a změny po roce 1989 přispěly k částečnému obnovení.

Své pevné místo si tak znovu v rámci každoročního zvykoslovného cyklu našla obřadní procesí uskutečňovaná v měsíci květnu při příležitosti svátku Božího těla. Zahájen je slavnou mší, následuje průvod s baldachýnem, kde družičky v bílém nesou košíčky s květy, stárci korouhve. Průvod se zastavuje u čtyř oltářů a při každém z nich se čte část jednoho ze čtyř evangelií. Na celém Slovácku upoutává toto procesí pozornost hlavně jedinečnou pestrostí nejsvátečnějších krojů u svobodných, kdy zejména dívky na Podluží zdobí krásné, ručně vyšívané obřadní šatky, uvázané přes pokrývku hlavy.

Ojedinělým duchovním zážitkem je i slavnost Božského srdce Páně v Dolních Bojanovicích, kdy za zpěvu a doprovodu hudby prochází upravenou a prapory vyzdobenou vesnicí krojovaný průvod.

Dodnes důležité místo v katolickém kalendáři mají pro věřící na Slovácku rovněž obnovené náboženské poutě. Jedno původní poutní místo najdeme i na samotném Podluží, a to v obci Týnec. Již od roku 1680 se o svátku Stětí sv. Jana Křtitele (29. srpna) chodívají procesí pomodlit do místního kostela k zázračnému obrazu Panny Marie. V době největší slávy na konci 19. století obec navštívilo až deset tisíc krojovaných poutníků a svobodná chasa v kroji tuto
pouť (dnes již neodmyslitelně spojenou se zdejšími hody) navštěvuje i v současnosti. Úctě se těší též mohutný dub na konci obce, jehož stáří se odhaduje na 400 let. Je na něm umístěn mariánský obraz z roku 1859. Od konce 19. století stojí pod tímto stromem kaplička zdobená podlužáckými ornamenty, postavená roku 1891 nákladem Šimona a Františky Kučerových, o kterou dodnes pečují potomci rodiny i ostatní věřící. Také u zmíněné kapličky vykonávají kolemjdoucí krátké pobožnosti.

Novější tradici (od roku 1990) má potom druhé poutní místo v regionu, obec Mikulčice. Pouť k uctění moravských věrozvěstů svatého Cyrila a Metoděje se koná v den jejich svátku - 5. července v areálu Slovanského hradiště. Ozdobou cyrilometodějských poutí bývá krojovaná chasa mladých lidí čítající i kolem sta účastníků, přičemž se každý rok ve vedení poutě střídají družiny z jednotlivých obcí Podluží.

Odedávna byl nejvýraznějším prvkem lidové kultury na Slovácku a dodnes ho prostřednictvím národopisných souborů, slováckých kroužků a krojovaných chas můžeme spatřit při plesových a hodových zábavách, poutích či národopisných slavnostech. Kroj prošel za uplynulá desetiletí velkým vývojem, některé jeho součásti či varianty zcela zanikly, a do dnešních dnů se tak dochoval především slavnostní kroj svobodných děvčat a mládenců.

kroj-podluzackyKroj podlužácký

Kroje z Podluží patří k nejhonosnějším krojům Slovácka. Svobodní chlapci nosí červené soukenné nohavice bohatě vyšívané modrým šňůrováním, široké otevřené rukávy košile jsou z jemného plátna, zdobené vkládánými pruhy výšivek a ukončené širokými krajkami. Přes košili oblékají kratičkou zdobenou vestu bez rukávů lajbl s připevněnou kokardou, mašlí. Jako pokrývku hlavy svobodní nosí klobouk „guláč" (na jižním Podluží) nebo „húseňák" (na Podluží severním). Nesmí chybět ani nejznámější symbol tohoto regionu, vybělený kosírek z volavčího peří. Všichni chlapci potom obouvají vysoké kožené holínky se spuštěnými hedvábnými střapci, mosaznými podkůvkami a barevným vyšíváním na holeních.

Svobodné dívky k nejslavnostnějším příležitostem oblékají molové rukávce, přes ně pestře vyšívaný krátký lajbl a nezaměnitelnou siluetu tvoří kombinace až šesti naškrobených bílých spodniček a svrchní sukně v pastelových tónech. Na hlavách nosí červené „rožky" s půvabnou stojatou mašlí o čtyřech smyčkách, tentýž vzor se opakuje i na dlouhé mašli spuštěné u krku. Nejcennějšími součástmi dívčího kroje jsou bohatě vyšívané zástěry „fěrtochy", límec rukávců „obojek" a krajkové „tacle". K tomuto kroji děvčata obouvají navrapené vysoké čižmy.

Čejkovický kroj

Čejkovický kroj náleží do jižní hanáckoslovácké skupiny a pro sváteční chlapeckou variantu zůstávají typické černé soukenné nohavice s pestrou výšivkou a černá krátká vesta, „kordula". Černá výšivka se uplatňuje i na slavnostní košili. Nejvíce však na kroji upoutá velmi zdobná pokrývka hlavy, „šmukáč", s několika kosírky a kaskádou z mašlí.

Ženský slavnostní kroj pro svobodné si ponechal původní typ rukávců s ležatými krajkovými límci. Kordulky, zástěry i svrchní sukně jsou v současnosti ve velmi pěkných, sladěných pastelových odstínech a nejvýraznějším prvkem zůstává původní úvaz hlavy pestrým šátkem. Na rozdíl od podlužáckého kroje zde dívky chodí v nižší šněrovací obuvi s mosaznými háčky.

ratiskovicky-krojKroj jihokyjovský

Do této skupiny patří dosud hojně nošené kroje z Ratíškovic a Dubňan. Svobodní chlapci oblékají úzké nohavice z modrého sukna s bohatým černým šňůrováním, zasunuté do vysokých hladkých holínek. Černá výšivka se opakuje i na bílé košili s volnými rukávy ukončenými kraječkou. Na košili se obléká vysoko vykrojená červená kordulka se spuštěnými malovanými mašlemi a jako pokrývka hlavy se potom nasazuje černý klobúk s barevnými žinylkami a nezbytnými kosárky.

U svobodných děvčat upoutají především černě vyšívané rukávce s ležatým a opět černě vyšívaným límcem zvaný obojek. Balónovitý tvar mají rukávy s „kadlemi" nad loktem. Červená široká sukně ke kolenům musí být trochu kratší než bílá spodnička. Nejpestřeji je zdobena zástěra fěrtúšek ukončený krajkou a výrazný je šátkový úvaz hlavy.

Rohatecký kroj

Rohatecký kroj se vyvinul v samostatný typ, omezený na jednu obec. Sváteční mužský kroj je podobný jako u předešlého typu, výrazné je především šňůrování na nohavicích a zdobení kloboučku s převislým kosírkem.

Ženské varianty kroje jsou velmi originální. Opět se uplatňuje hlavně černá výšivka na širokých rukávcích a původní vázání šátku. Nejbohatší součástí tohoto kroje býval svatební čepec pošitý perlami, vykládaný drobnými zrcátky a ukončený velkou mašlí s bohatě zdobenými stuhami.

Národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích

Největší přehlídku krojů, lidové hudby i ukázek starobylých zvyků a tradic mohou návštěvníci regionu každoročně zhlédnout na národopisných slavnostech Podluží v písni a tanci v obci Tvrdonice. Již od roku 1946 se první červnový víkend stává setkáním všech generací milovníků folkloru ve zdejším národopisném areálu.

01Ojedinělost a svébytnost jižních částí Slovácka představuje dodnes místy zachovalá lidová architektura reprezentovaná zejména sedláckými a rolnickými staveními.

Dřevo z lužních lesů se ke stavbám nehodilo, kamene tu nebylo, zato se tady mohli vždy spolehnout na dostatek dobré cihlářské hlíny. Proto byly chalupy až do doby kolem 1. světové války zhotovovány z nepálených cihel usušených jen na slunci – kotovic nazývaných též vepřovice, neboť se do směsi hlíny a plev přidávaly ještě prasečí chlupy. Typický znak slováckých chalup, starobylé doškové střechy často porostlé netřesky coby domnělou ochranou před blesky, již v minulém století plně nahradila červená krytina z pálené hlíny. Stavení byla obrácena průčelím do ulice a kolemjdoucí upoutávaly předzahrádky s malebnými a bohatě kvetoucími záhony starodávných stolistých růží, jiřin, bílých lilií, slézových růží, aster, rozmarýnu, máty a šalvěje. Punc lidovosti dodával tradiční dřevěný plot z ozdobně vyřezávaných latěk. Uprostřed předzahrádky byla a místy dodnes zůstala krátká ulička vedoucí ke dveřím, kde na dřevěných lavičkách pod konstrukcí s pnoucí se vinnou révou sedávají stařenky v šátcích a vlňácích. Co však pokaždé nejvíce upoutávalo a stále upoutává, je nezaměnitelná fasáda stavení dolního Slovácka, a to bílá vápenná omítka, pravidelně a pečlivě obnovovaná, modrá podrovnávka, a zejména s láskou a s vkusem zdobená žudra. A také ke vchodovým dveřím přistavěné zděné výstupky, místy nazývané žebráčny. Zde se v pestrých barvách a celé škále rostlinných ornamentů soustředil um a dovednost slováckých maléreček a žudro se stalo vizitkou hospodyně – paní domu.

Kromě obytných domů jsou významným prvkem dosud zachovalé lidové architektury regionu vinohradnické stavby, jako sklepy a lisovny zvané „búdy“, a především drobnější sakrální objekty, tedy kaple, boží muka, poklony.

V Dolních Bojanovicích zaujme Slovácká chalupa – dům čp. 217, jenž je památkově chráněnou budovou z počátku 19. století, která svoji současnou podobu získala asi o sto let později. Exteriéru chalupy dominuje typické slovácké žudro zdobené ornamentem s rostlinnými motivy (jablíčky, tulipány a hrozny vinné révy) od předčasně zemřelé malérečky Hedviky Fukalíkové. Od roku 1996 objekt spravuje místní Muzejní spolek. Při prohlídce interiéru se návštěvníkovi dostane výkladu o původní vnitřní dispozici i vybavení typického selského stavení 19. století a současně se seznámí s bohatou historií zdejšího lidového kroje a zvykosloví. Obohacením prohlídky je nově objevená a zpřístupněná cihlová studna z roku 1901. Tzv. Starý kvartýr, stavení čp. 166, z Lužic je zachycen v archivních materiálech poprvé roku 1828, ale jak dokládá jeho název, samotná historie sahá až do poloviny 18. století. Objekt sloužil v době povinného ubytování vojska v jednotlivých obcích jako komfortní zázemí pro císařské důstojníky a později pro nejrůznější obecní potřeby. Od plánované demolice jej zachránila činnost Muzejního spolku v Lužicích, zásadní rekonstrukce objektu byla dokončena v roce 2009. V interiéru této důležité památky lidového stavitelství se návštěvníkům představí nejen stálá expozice bydlení na přelomu 19. a 20. století, rozsáhlá sbírka zemědělských nástrojů a předmětů, ale i příležitostné výstavy k dějinám obce a tematické zvykoslovné výstavy (vinobraní, hody, svátky vánoční a velikonoční) doplněné ukázkami lidové řemeslné tvorby.

Památkově chráněné stavení čp. 155 v Lanžhotě stojí na návsi u kostela a dnes je v něm umístěno obecní muzeum. Návštěvníkům nabízí jednu z posledních ukázek vzorně udržovaného sedláckého domu. Starobylost podtrhuje barevně zalíčená fasáda s typickým výstupkem – žudrem s ornamentální nástěnnou malbou, dřevěný plot i tradiční trojdílné uspořádání uvnitrstavení. Zde se nachází expozice lidového bydlení na Podluží s unikátním malovaným selským nábytkem, původním dřevěným trámovím i četnými sbírkami lidového oděvu. Na obytný dům navazuje tzv. náspím rozsáhlý hospodářský trakt s ukázkami zemědělských předmětů a nástrojů, ukončený zahradou – humnem. Návštěvníky obce Mikulčice upoutá velmi malebný obraz, který vytváří restaurovaná a podlužáckým ornamentem zdobená kaple sv. Rocha s obnovenou hřbitovní zdí a kovanou bránou, doplněnou skupinou břízek. Na tomto místě byla kaple postavena v roce 1862, ale její historie je mnohem starší. Původní stála již v 17. století na místě dnešního hřbitova, jehož výstavbě musela roku 1786 ustoupit. Své jméno získala dle pověsti v době velkého hladu a moru, kterým byl zdejší kraj postižen, přičemž za záchranu v podobě mnoha povozů s obilím a chlebem prý obyvatelé vděčili bohatému obchodníku Rochovi až z dalekého Slezska. Pravdivější je však zasvěcení typickému dobovému světci sv. Rochovi, patronu nemocných cholerou a morem. V současnosti jsou u kaple kolem 16. srpna pořádány každoroční tradiční mše svaté s bohatým průvodem.

Proslulá viniční hora Nechory v Prušánkách dala název areálu sklepů soustředěných na okraji nechorských vinohradů, dělící se na vrchní a dolní část. Existenci prvních vinohradnických objektů v tomto místě zachycují katastrální mapy již v druhé polovině 18. století, v minulém století se zejména dolní Nechory rozrůstaly do dnešní členité podoby vesnice s návsí a ulicemi, čítající v současnosti kolem 400 sklepů a búd. Některé z nich byly pro svoji hodnotu prohlášeny nemovitou kulturní památkou. Výtvarné řešení většiny sklepů a búd vychází z místní tradice – bělené zdi, barevná podrovnávka a zdobení jednoduchým podlužáckým ornamentem. Nejnovější výstavba je ve znamení řadových lisoven s obytným patrem využívaným ke společenským i komerčním účelům. Pozdně barokní sakrální objekt Boží muky v Tvrdonicích, nacházející se v současnosti uprostřed obce, postavili na vlastní náklady tvrdoničtí obyvatelé jako projev díků za ukončení morové epidemie v roce 1760. Trojboký tvar symbolizuje božskou trojici a příslušnost k podlužácké architektuře prozrazují modrá podrovnávka, vápnem obílené stěny a červená keramická krytina. Velmi vkusnou ukázkou lidového umění je dekorativní názední malba s typickými ornamenty – granátovým jablíčkem, srdíčkem a karafiátem. Barevná výzdoba je pravidelně obnovována před červnovými národopisnými slavnostmi Podluží v písni a tanci. V postranních výklencích Boží muky jsou umístěny olejomalby na plechu, a to sv. Florian jako ochránce před požáry a sv. Vendelín, patron pasáků dobytka. Vyobrazení Panny Marie Šaštínské potom připomíná nedaleké oblíbené poutní místo na Slovensku.

01Um, zručnost a cit pro vyváženost ornamentu se na Slovácku projevovaly ve všech odvětvích lidového výtvarného umění a ovlivnily i lidová řemesla.

Byť mnoho z tradičního zaniklo a řemeslnevýrobky jsou již plně nahrazeny sériově vyráběnými kusy, můžeme dodnes v regionu dolního Slovácka nalézt ukázky této hodnotné umělecké produkce, zejména z oblasti řezbářství, malířství a dekoratérství. V otevřené krajině objevíme starobylé vyřezávané kříže, neustálou péčí starostlivých maléreček jsou každoročně obnovovány ornamentální malby božích muk a kapliček i žudra stavení či vinných sklepů. Unikátní malované selské truhly a ostatní vybavení tradičního interiéru návštěvník může zhlédnout v jednotlivých obecních muzeích. Nejvíce lidového umu se dnes udržuje v činnostech spojených se stále živým a nošeným lidovým krojem, na čemž mají velkou zásluhu krojoví krejčí, ševci, vyšívačky, malérečky mašlí i řada žen, které dosud umí krojové součásti vyprat, naškrobit, vyžehlit, poskládat a jejich nositele nakonec správně ustrojit. V katastru obce Dolní Bojanovice lze obdivovat unikátní soubor dřevěných vyřezávaných křížů Františka Vymyslického (1841 1933), rodáka z této obce. Práce stařečka Vymyslického, jak se mu dodnes v rodišti s úctou říká, se stala vyvrcholením lidového řezbářstvina Podluží. Centrální kříž na bojanovickém hřbitově byl zhotoven v roce 1905 a výška zmíněného díla dosahuje úctyhodných 6,5 metru. Z toho je zhruba 5 metrů pokryto vyřezávanými biblickými a liturgickými motivy, které pozorné oko návštěvníka najde i na ostatních křížích. Hluboce věřící řezbář tak připomenul příběh Adama a Evy u stromu poznání, výjevy křížové cesty se samostatně vyobrazenými nástroji Kristova umučení, symboly vyjadřující církev a víru – kalich s hostií, vinný hrozen aj. Účinek řezbářského mistrovství je umocněn barevností, oživenou nedávným restaurováním, a kvůli svým nesporným hodnotám je hřbitovní kříž evidován jako nemovitá kulturní památka. Druhý kříž lidového řezbáře Vymyslického se nachází před kostelem sv. Václava a třetí potom nalezneme u polní cesty do vinných sklepů ve čtvrti Cacardov.

Lidové motivy a tradice nošení krojů pronikly též do kompozic vánočních betlémů. Podluží, ostatně jako celé Slovácko, nepatři k typickým betlémářským střediskům, ale přesto můžeme v regionu nalézt unikátní soubory.

01Není proč lhát! Také na sluncem štědře obdarovávané jižní Moravě se tu a tam obloha zakaboní. Dešťové kapky i nevlídný vítr jistě dokáží bezpečně odradit od pěší procházky či cyklistického výletu dočasně nemalebnou krajinou.

Rozhodně by však neměly být důvodem, abyste vzácné chvíle svého volna trávili na pokoji pensionu nebo hotelu. Nastává totiž ideální příležitost pro návštěvu. Ano, samozřejmě, návštěvu vinného sklepa, vždyť jste na Slovácku, ale jako další eventualita se nabízí rovněž prohlídka zdejších muzeí či galerií.

A možná jste dokonce do nějaké té kulturní instituce měli v plánu zavítat bez ohledu na počasí. Nebylo by ostatně divu. Těch se stálými expozicemi je tady několik a nabízejí ke zhlédnutí skutečně mnoho zajímavého, od archeology objevených památek z pradávného státního útvaru na území našeho státu – Velké Moravy až po strojní vybavení, které bylo ještě před pár lety v provozu a souvisí s těžbou nafty nebo s hornictvím. To poslední byste možná v souvislosti s jižní Moravou nečekali – o důvod víc načerpat nové informace! Jak bylo naznačeno výše, muzeí, galerií, pamětních síní apod. je na Podluží a na Hodonínsku povícero. Přijměte pozvání aspoň do některých z nich.

Začít můžete hned v Hodoníně, kde v barokním zámečku na Zámeckém náměstí sídlí Masarykovo muzeum s expozicí věnovanou životu a dílu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Prohlédnout si lze originály předmětů vztahující se přímo k Masarykovi nebo ke členům jeho rodiny, jako je např. kovadlina z čejčské kovárny, kde se učil, příp. jejich repliky, třeba státníkův oblíbený jezdecký oděv. Nechybí ani faksimile rukopisů a tisků TGM apod. Probíhají zde i krátkodobé výstavy a další akce; na jiné se pak dá zavítat do výstavního sálu Evropa nacházejícího se na Národní třídě č. 21 a patřícího též pod Masarykovo muzeum.

V horní části předlouhé Národní třídy nelze minout Galerii výtvarného umění. Návštěvníkům tu mimo jiné představují plátna věhlasného slováckého malíře Joži Uprky, dále Aloise Kalvody, Antoše Frolky, Vladislava Vaculky, grafiky Jano Köhlera, Bohumíra Jaroňka či plastiky Franty Úprky, Jakuba Obrovského, Ferdy Štábly, Olbrama Zoubka... Významným uměleckým dílem ve sbírce je sádrová plastika od sochaře Augusta Rodina převedená do bronzu. Na své si v tomto městě přijdou i turisté zajímající se o technické exponáty, jen o nějakou tu stovku metrů dál od galerie, za kolejemi naproti nádražní budově, je totiž Muzeum naftového dobývání a geologie se sály historickým, technickým a geologickým. Jako svého druhu orientační body slouží mohutné stroje používané k těžařské činnosti, umístěné přímo u budovy. Určitě by nebylo vhodné rezignovat na prohlídku Slovanského hradiště v Mikulčicích. I ono patří k hodonínskému Masarykovu muzeu a leží několik kilometrů od obce, v tamních rozsáhlých lužních lesích. Nabízí hned dvě expozice. Ve starší jsou k vidění mnohé ze zdejších nalezených předmětů, kterým vévodí dva dubové čluny (monoxyly) o délce 9 a 10 metrů. Nová, z roku 2008, je pojata formou moderní muzejní archeologické prezentace spojující prvky mluveného slova, hudby a filmové projekce s přímou prohlídkou exponátů i základů tzv. druhého mikulčického kostela. Zatoužíte-li pak po čerstvém vzduchu, využijte procházky k prohlídce areálu – přirozenepo vyznačeném okruhu. Archeologové zde objevili základy řady kamenných staveb, jejichž kopie jsou nyní opatřeny panely s popisem zajímavostí daného okrsku. Výzkum tu, byť v omezené míře, probíhá stále.

Návštěvníci jižního Slovácka obdivující techniku mají další možnost k prohlídce ve Stálé expozici o historii hornictvi a sklářství v Dubňanech a na Hodonínsku, jak zní celý její předlouhý název. Z pojmenování je zřejmé, že ji naleznou ve zmíněném mladém slováckém městě Dubňany. Kromě památek na uvedená odvětví tu shromažďují i předměty vztahující se k národopisu. Muzeum již zahajuje řadu těch expozic, které jsou na Hodonínsku a Podluží vedeny neprofesionálními, ale přesto zasvěcenými vlastivědnými a národopisnými pracovníky. Přemístíte-li se do vedlejší obce, do Ratíškovic, čeká tu na vás netradiční Muzeum „Ve vagónu“. Opravdu je soustředěno ve dvou vysloužilých železničních vozech a informuje o hornictví ve zdejší oblasti i o možnostech někdejší dopravy uhlí do Baťových podniků na Zlínsku. Jednou z nich byla železniční vlečka, jejíž část si koneckonců můžete na drážním šlapadle sami projet.



Z Ratíškovic je to jen kousek do sousedního Rohatce, kde mají nejmenší muzeum v této části Moravy. Má charakter expozice zaměřené na místní historii, národopis i díla rohateckých výtvarníků a stačí mu jedna místnost bývalého obecního úřadu.

Analogická situace je na opačném konci Dolnomoravského úvalu, v Lanžhotě, povýšeném před pár lety na město. Tady ovšem muzeum disponuje více prostorami. Je tu též ukázka lidového bydlení na Podluží a ze zajímavostí se dá upozornit kupř. na text o jmenování Klementa Gottwalda čestným občanem Lanžhota. Prezidentská kancelář však poctu od tehdejšího dosazeného zastupitelstva obce pověstné svým náboženským životem i organizováním přechodů přes hranice odmítla... Stálou expozici bydlení na přelomu 19. a 20. století, včetně rozsáhlé sbírky zemědělských nástrojů a předmětů, umožňují příchozím spatřit také v tzv. Starém kvartýru v Lužicích jihozápadně od Hodonína.

A dost podobně je tomu v blízkých Dolních Bojanovicích, kde se návštěvník místní Slovácké chalupy seznámí s vybavením typického selského stavení 19. století a s informacemi o bohaté historii dolnobojanovického lidového kroje a zvykosloví.

Naproti tomu ve stálé expozici ve vzdálenějších Čejkovicích je pozornost zaměřena na významnou osobnost. Není jí nikdo jiný než již vzpomínaný T. G. Masaryk, který tady v domku nesoucím dnes jeho jméno prožil značnou část svého dětství. Poměrně neobvyklé je, že na stavení byla už v roce 1933 instalována terakotová pamětní deska prvního muže nově vzniklého československého státu, která setrvala na svém místě až do dnešních dnů. Svého druhu muzeem je též celodřevěný větrný mlýn beraního typu z roku 1870 stojící nedaleko Starého Poddvorova, v němž se turista seznámí s dřívějším způsobem zpracování obilí.

01Ke koloritu každého regionu či oblasti patří slavní lidé, kteří se v něm narodili nebo se tam přestěhovali a tamní místa si oblíbili.

Ani rovinatá jižní část vinorodého Slovácka není výjimkou. Zůstává ovšem otázkou, koho vlastně mezi „slavné“ zařadit. Přirozeně ty, již se v dobrém slova smyslu dostali do povědomí společnosti; ty, již v mnoha směrech vynikli nad okolí; ty, jimž celostátní média věnovala dostatečnou pozornost... Ale co třeba stovky zdejších, v rámci celé České republiky, natožpak Evropy, určitě „bezejmenných“, ale ve své obci a širokém okolí velmi dobře známých lidových tvůrců a zpěváků, vlastivědných a národopisných pracovníků, organizátorů folklorních i dalších kulturních akcí, špičkových vinařů apod.? Právě oni tvoří duši kraje. Právě oni se výrazně podílejí na tom, že jsou regiony Podluží a Hodonínsko tak krásné a že tu nezapomínají na své předky a tradice. A přece si zde jejich jména nepřečtete. To množství by bylo trochu unavující. Ostatně někteří z nich jsou spolu s dalšími regionálními osobnostmi spjatými se školstvím, literaturou, vážnou hudbou, výtvarným uměním, církví, lékařstvím či protinacistickým odbojem uvedeni v textu k jednotlivým obcím, z nichž pocházeli nebo pochází, kde žili nebo žijí.

Některá jména těch – možná – nejdůležitějších osob původem z Podluží a Hodonínska by ale zaznít měla...

Nejvýznamnější mezi nimi je bezesporu důvěrně známá, až monumentální postava Tomáše Garrigua Masaryka (1850 - 1937), rodáka z Hodonína. Budoucí filozof, pedagog a především státník bydlel v uvedeném městě (a také v Mutěnicích a Čejči) v rané fázi života, nejšťastnější období dětství, od šesti do jedenácti let, strávil v nedalekých Čejkovicích. Je obtížné dodat ještě něco dalšího k mnohokrát popisovanému životu a dílu prvního československého prezidenta. Neváhal vystupovat proti převládajícímu mínění ve společnosti, např. ve sporu o pravdivost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského nebo v antisemitském Hilsnerově případu z Polné, nepodřizoval se autoritám a paradoxně se jí jako první muž našeho obnoveného státu stal. Koncem 19. století odmítán, v době první republiky nekriticky oslavován, za komunistického režimu programově vytěsňován z mysli národa, teprve po listopadu 1989 posuzován pravdivěji – tedy jako člověk a politik s klady i zápory. Ano i ty druhé existovaly, kupř. coby prezident nedokázal být vždy nadstranický. Pozitiva, zejména jeho neotřesitelný mravní postoj, ale jednoznačně převažovala.

A ještě jedna pozoruhodná záležitost se váže k osobě TGM. Z data narození je sice patrna, ale moc si ji neuvědomujeme: Nejdůležitější období na něj totiž čekalo až od jeho 68 let, přičemž osudy státu velmi výraznou měrou určoval ještě dalších 17 roků, tedy ve fázi života, kdy se již drtivá většina lidí z aktivního působení ve společnosti stahuje do ústraní. Masaryk dokázal, že fyzické stáří zdaleka nemusí být rozhodující.


K Čejkovicím se svým původem hlásí filozof, katolický teolog, pedagog, prozaik a zejména esejista, jakož i vězeň minulého režimu Dominik Pecka (1895 - 1981). Z jeho velmi početných prací vybírám aspoň díla Ze zápisníku starého profesora a Z deníku marnosti. Asi znáte písničky Vínečko bílé či V širém poli studánečka. A považujete je za lidové. Tak vězte, že jsou jen zlidovělé, že mají autora, který se k nim jen ve své skromnosti nechtěl dlouho přiznat. Stejně jako k mnoha dalším. Řeč je o Františku Hřebačkovi (1912 1970), známějším jako Fanoš Mikulecký. Tento malíř pokojů, skladatel, organizátor folklorního života na Podluží, spoluzakladatel národopisného a vlastivědného časopisu Malovaný kraj a ústřední postava filmu Opera ve vinici pocházel z Mikulčic.

V boji proti nacismu se vyznamenal a po vydání knihy Radomíra Kunce Clay-Eva volá Londýn vešel i do širšího povědomí velitel zmíněného čsl. paravýsadku vyslaného z Anglie, který působil též na slováckém jihu, četař aspirant Antonín Bartoš (1910 - 1998) z Lanžhota.

Značné proslulosti doprovázené výstavami doma i v zahraničí si získala jemná krása nitěných obrazů přední textilní grafičky Anny Netíkové (1917 - 1999) z Rohatce.

Ratíškovickým rodákem byl profesor evropské etnologie na Filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity v Brně Václav Frolec (1934 - 1992), mj. autor několika populárněvědných knih (např. Vánoce v české kultuře, Prostá krása), které jsou svým zpracováním přístupny odborníkům i laikům.

K legendám lidového zpěvu na Podluží pak jistě patří Josef (Jožka) Severin (1916 - 1991) z Tvrdonic, jehož jméno si do názvu vzala i známá cimbálová muzika.

01Jižní Morava je odedávna synonymem pro úrodný a bohatý kraj, kterému ani dnes v době tlaku globálních kulturních trendů nechybí autentický a uchvacující folklor pevně spjatý s rozmanitou paletou kvalitních moravských vín a nezaměnitelnou chutí tradiční regionální gastronomie.

Jsou to právě zemědělské tradice, nespočet aktivních vinařů a viničních tratí, jež spolu s dostatkem slunečního svitu a různorodostí půd vytváří vhodné podmínky pro růst vinařského potenciálu a také vinařské turistiky na jižní Moravě.

Vinice, sklepy a sklepní uličky již odnepaměti dávají nezaměnitelný ráz moravské, či chcete li slovácké krajině a na světě skutečně stěží najdete jiný kraj, kde by bylo tolik rodinných sklepů a malých, několikařádkových viniček.

Nejinak je tomu na Podluží a Hodonínsku. Víno, živé vinařské zvyky a vinařská turistika jsou neoddělitelnou součástí každé obce této nejjižnější části Moravy.

Pozvánkou k návštěvě naší nesporně rázovité oblasti nechť je nejen následující text o víně a těch, kteří ho vyrábí a starají se o něj, ale i kalendář naplněný folklorními a vinařskými akcemi na Podluží a Hodonínsku.

Pěstování vinné révy má na území České republiky dlouhou historii. Předpokládá se, že révu k nám přinesli už ve 3. stol. n. l. Římané. Velký rozvoj vinic byl na Podluží a Hodonínsku zaznamenán v první polovině 13. století, kdy v obcích vznikaly viniční organizace, jako jakási obdoba městských cechů. Řídily se zásadami, které byly později převzaty do horenských řádů. Hlavním úkolem vinařské organizace byla ochrana vinic, zajištění kontroly výroby vína a s ní i poskytování záruky kvality produktu. Můžeme říci, že stejné zásady a pravidla zůstaly zachovány a jsou dodržovány i po uplynutí dlouhých sedmi století. Také v dnešní době se totiž téměř ve všech obcích vinaři organizují ve sdruženích či spolcích. Vzájemná spolupráce a výměna zkušeností při pěstování vinné révy, výrobě vína, ale též při jeho následném marketingu je u většiny malých a středních vinařů zcela nepostradatelná. A právě díky té-to spolupráci je možno nabídnout bohatou a přitažlivou paletu vinařských produktů, programů a akcí, které tak zpestřují pobyt snad každého turisty či návštěvníka obcí Podluží a Hodonínska. Rozdílnost půd, reliéf krajiny, orientace vinic a specifické mikroklima vtiskují zdejším vínům nezaměnitelný charakter. Stovky drobných vinařů, desítky menších firem, ale samozřejmě i velcí producenti vín patří neodmyslitelně k atmosféře vinařských obcí této oblasti.



Na Podluží a Hodonínsku se prolínají dvě vinařské podoblasti – Slovácká a Velkopavlovická, které pak spolu s podoblastmi Znojemskou a Mikulovskou tvoří vinařskou oblast Morava.

Slovácká vinařská podoblast leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Tato podoblast zahrnuje 115 obcí, 8627 pěstiteluvína a 4534 ha vinic. Ekologické poměry jsou velmi rozmanité.

Nejjižnější částí Slovácké podoblasti je Podluží se svahovými vinicemi na terénním zlomu k říčce Kyjovce nebo na výše položených rovinatých pozemcích s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, což přispívá k produkci vín s výrazným odrůdovým charakterem. Bílé odrůdy zastupují Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Müller Thurgau či aromatický Sauvignon a Muškát Moravský. Z červených to pak jsou odrůdy Frankovka, Zweigeltrebe, Modrý Portugal či Svatovavřinecké. Zajímavostí je pak modrá odrůda Cabernet Moravia, která byla nově vyšlechtěna v podlužácké obci Moravská Nová Ves panem Lubomírem Glosem a která je pěstována již na 1% rozlohy všech vinic v ČR.

Velkopavlovická vinařská podoblast se území Podluží a Hodonínska dnes dotýká pouze prostřednictvím obcí Moravský Žižkov a Čejkovice. Se svými dvěma a půl tisíci hektary vinic se řadí na druhé místo za Mikulovskou podoblast. Téměř šest tisíc registrovaných pěstitelů dává tušit, že tady můžete vidět skutečně tradiční vinařství, které je nedílnou součástí života většiny místních obyvatel.

01Dokladem významu vinařství pro oblast Podluží a Hodonínska nejsou pouze plochy obdělávaných vinohradů, ale také udržované vinné sklepy, sklepní uličky či sklepní osady. Návštěvníky přitahují nejen svou malebností, ale také přibývajícími možnostmi zdejší znamenitá vína ochutnat a sklepy si prohlédnout.

Mezi zajímavé sklepní lokality patří osada Nechory u Prušánek s téměř pěti sty vinnými sklepy. Dále mezi ně můžeme zařadit sklepní uličky Pod Novosády v Čejkovicích, Dubňanská hora u Dubňan, V předních a Pod Čaganovem v Dolních Bojanovicích, Výmol, Zátiší a U myslivny v Moravské Nové Vsi, Slavín v Ratíškovicích, U cihelny, U myslivecké chaty a Těšické búdy v Mikulčicích, Hradíštěk v Týnci nebo sklepní areál U hřiště v Hruškách. Nemůžeme ovšem pominout ani Josefovské búdy v Josefově, Výlety v Moravském Žižkově či sklepní uličky ve Starém a Novém Poddvorově nebo třeba vinné sklepy v Lužicích, Tvrdonicích, Kosticích a Lanžhotě.

Ve významném vinařském centru v Čejkovicích je navíc možno navštívit 650 metrů dlouhý sklep vybudovaný řádem templářů, kterému obec od 13. století patřila.

V posledních letech se stal ve většině vinařských vesnic Podluží a Hodonínska největším lákadlem fenomén dne otevřených sklepů.

Tyto vinařské akce, konané v jednotlivých obcích každoročně v pevně daném termínu, jsou určeny nejen obdivovatelům sklepní architektury či milovníkům vína, nýbrž i příznivcům místního folkloru, regionálních tradic a gastronomie. Mezi nejvíce vyhledávané patří den otevřených sklepů v Tvrdonicích (červen), Novém Poddvorově (červen), Moravské Nové Vsi (červenec), Hruškách (červenec), v Čejkovicích (srpen), a v Mikulčicích (srpen).

Vinařství ve spojení s národopisnými tradicemi je možno poznávat rovněž na slavnostech zarážání hory či třeba na vinobraní. Zmíněné zarážání hory lze každoročně navštívit např. v Týnci (srpen), Prušánkách (srpen) nebo Josefově (srpen). Oslavy vinobraní vám pak nabízí Prušánky (září) a Moravská Nová Ves (září).

Další významnou vinařskou akcí probíhající snad v každé obci jsou tradiční košty vín, kde si místní i „přespolní“ vinaři mohou vzájemně porovnat výsledky své práce na vinohradech.

01Moravské vinařské stezky tvoří ucelenou síť značených cyklistických tras pojmenovaných podle devíti v minulosti uznávaných vinařských podoblastí jižní Moravy.

Každá z nich má svou vlastní vinařskou stezku, s bohatou a neopakující se nabídkou pro všechny skupiny návštěvníků či turistů. Podlužím a Hodonínskem prochází celkem tři tyto stezky, a to Vinařská stezka Podluží, Vinařská stezka Mutěnická a páteřní Moravská vinná stezka.

Vinařská stezka Podluží prochází téměř všemi obcemi Podluží a Hodonínska, a je tak nejdelší stezkou ležící v naší oblasti. Je to nejjižnější okruh Moravských vinařských stezek vedoucí převážně rovinatou oblastí charakterizovanou pěstováním vinné révy, kde se střídají úseky vedoucí po silnicích s malebnými trasami mezi vinicemi či se stinnými cestami na březích rybníků a v závětří lužního lesa. Pohostinné vinaře a lahodné víno najdete na stezce Podluží téměř všude, a navíc poznáte i živé vinařské společenství a ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury.

Okruh, jenž má délku bezmála 115 km, je také přímo propojen s trasou mezinárodního cyklokoridoru, ze kterého se na něj můžete dostat cestami lužního lesa po několika málo šlápnutích do pedálů.

Moravská vinná stezka je páteřní trasou ojedinělé sítě regionálních cyklistických tras procházejících malebnou krajinou jižní Moravy. Červeně značená Moravská vinná stezka prochází všemi moravskými vinařskými podoblastmi a protíná sedm z deseti okruhů místních vinařských stezek. Na její trase leží 70 vinařských obcí, mezi něž patří např. Čejkovice, Starý Poddvorov, Dubňany či Ratíškovice, desítka chráněných přírodních lokalit i významné historické a architektonické památky kraje.

01Jde o nejjižnější část moravského Slovácka. Podluží daly jméno tůně – luže, které jsou i v současnosti neodmyslitelnou součástí lužní krajiny, Hodonínsku pak dominuje jeho přirozené centrum – město Hodonín.

Mluvíme o ráji rybářů, lovců, biologů a vůbec všech, kteří mají rádi svéráznou krásu lužní krajiny. Na své si zde přijdou především ornitologové, kteří se mohou potkat s více než 250 druhy ptáků. Pokud se týká dravců, je oblast luhů zřejmě nejbohatší lokalitou střední Evropy; pravidelně jich tu hnízdí hned jedenáct druhů. Jmenujme alespoň luňáka červeného, orla mořského, orla královského a raroha velkého. Také entomologové říkají, že lužní lesy na Soutoku jsou nejbohatší lokalitou střední Evropy. Mezi nejkrásnější brouky patří krasci, kterých zde žije více než 50 druhů, což je polovina druhů této skupiny, vyskytujících se v České republice. V řekách, tůních, zatopených lokalitách po těžbě hlíny apod. žije celkem 49 druhů ryb. Prakticky všude v blízkosti vodotečí objevíme známky přítomnosti bobra, který k nám přišel z Rakouska a v lužních lesích našel ideální podmínky pro svůj život. V září pravidelně nastává čas říje jelenů a koncem října pak i daňků. Troubení bojovnenaladěných jelenů a rochání daňků patří k nezapomenutelným zážitkům z podzimních lesů.

Podluží a Hodonínsko je pestrobarevnou oblastí, v níž se snoubí unikátní přírodní a kulturní hodnoty. Část území zasahuje do Lednicko-valtického areálu a současně leží v Biosférické rezervaci Dolní Morava, jež také nese statut UNESCO. Najdeme zde mnoho lokalit, jež jsou součástí celoevropské soustavy ochrany přírody Natura 2000. V oblasti se také nacházejí mokřady zahrnuté pod mezinárodní Ramsarskou úmluvu o ochraně mokřadů.

Lužní lesy v širokých říčních nivách Dyje a Moravy náleží k nejbohatším ekosystémům střední Evropy. Z celkové plochy lužních lesů v ČR jich na Podluží najdeme celou čtvrtinu! Hodnota krajiny však nespočívá pouze v bohatosti rostlinných a živočišných druhů, ale rovněž v historii vývoje jejího rozhodujícího fenoménu – lužního lesa.

02Ekosystém zdejšího lesa se začal vyvíjet po poslední době ledové, zhruba před 10 000 lety. Jeho dnešní podobu však rozhodujícím způsobem ovlivnil člověk. Charakteristické části lesa s dubovými velikány ale vznikly jako hospodářský záměr lesníků, proto sem již od 18. století patří i místa s pasekami a mladými porosty, které jednou dospějí a budou obdivovány budoucími generacemi. Trvalá krása a ekologická stabilita lužních lesů je zaručena dostatkem vody a rovnoměrným zastoupením všech věkových kategorií lesních porostů.

Původní „přírodní“ lužní les měl zcela jiný charakter než ten, který známe dnes. Jeho současnou podobu s převahou dubu letního a jasanu úzkolistého vytvořili lichtenštejnští lesníci v 19. století. Ve velké míře vysévali žaludy do zemědělsky připravené půdy, která byla ještě po několik let souběžně využívána k pěstování polních plodin, a teprve potom převládl les. Dnes tak nikoho nenapadne, že současné lužní lesy Podluží se svou majestátností a s pestrými společenstvy rostlin a živočichů jsou vlastně ekosystémem vytvořeným člověkem!

Podle výskytu dřevin s tvrdým nebo měkkým dřevem rozlišujeme tvrdý a měkký luh.

V měkkém luhu, kde je celoročně vysoko položená hladina podzemní vody a často zde dochází k záplavám, se vyskytují společenstva, jejichž základ tvoří převážně vrba bílá, vrba červenavá, olše lepkavá a topol šedý. Z keřů je hojná vrba popelavá, krušina olšová, brslen evropský. Zajímavý je vzácný výskyt liány révy vinné lesní, která má na Podluží jedinou v ČR známou lokalitu výskytu. V tvrdém luhu jsou dominantními dřevinami dub letní, jasan úzkolistý, jilmy habrolistý a vaz. V sušších lokalitách to jsou navíc javor babyka, habr obecný a lípa srdčitá. V bohatém keřovém patře převládají hloh obecný, brslen evropský, kalina obecná, svída krvavá a další. Zcela specifickou kategorií jsou lužní louky, které se vyvinuly v celé řadě typů v závislosti na hladině podzemní vody. Tyto louky hrají významnou roli i v životě některých druhů ryb, které je v době záplav využívají pro svoje rozmnožování.

01Národní přírodní rezervace Ranšpurk (19,2 ha, vyhlášena 1949) se nachází jižně od Lanžhota na území obory Soutok. Rezervace je jedinečnou ukázkou lužního lesa, který byl od 30. let 20. století ponechán samovolnému vývoji. Díky tomu se tady dnes nacházejí vzácné druhy hmyzu a dřevokazných hub.

Národní přírodní rezervace Cahnov Soutok (13,5 ha, vyhlášena 1949) leží pouze několik kilometrů jižněji od Ranšpurku. Lokalita je, stejně jako Ranšpurk, významným zbytkem lužního pralesa, který byl po ukončení pastvy v polovině 19. století ponechán vlastnímu vývoji. Nalézá se tu množství vzácných druhů hmyzu, vzácné vlhkomilné rostliny a řada dřevokazných hub.

Přírodní rezervace Stibůrkovská jezera (28,62 ha, 1994) je lokalitou složenou se zaplavovaných lužních luk, tůní vzniklých v místě mrtvých ramen řeky Moravy a lužního lesa. Rezervaci, patřící k posledním zbytkům zachovalých mokřadů v nivě Moravy, najdeme přibližně kilometr jihovýchodně od Tvrdonic. V lokalitě rostou typická rostlinná společenstva nivních luk, zajímavá je i vegetace vodních rostlin, ve které jsou nejnápadnější lekníny bílé. Ve vodě zde má zastoupení i naše nejmenší vyšší rostlina drobnička bezkořenná, dorůstající velikosti jen něco okolo 1,5 mm. Mokřady obývají mnohé druhy ptáků vázané na tento typ stanoviště. Je tu možno pozorovat dravého motáka pochopa, potápku malou, slípku zelenonohou nebo moudivláčka lužního, který si z trávy a zvířecí srsti staví typická hnízda ve tvaru kapky, zavěšená na tenkých větvích. Stibůrkovská jezera jsou významnou rozmnožovací lokalitou obojživelníků, hlavně žab. Vyskytuje se tady též škeble rybniční, patřící v současnosti mezi zvláště chráněné druhy živočichů.

Přírodní rezervace Františkův rybník (19,5 ha, 1994) – najdeme ji asi dva kilometry východním směrem od hraničního přechodu Poštorná – Reinthal. Rybník, obklopený rákosinami a loučkami s pískomilnou vegetací, je významný zejména výskytem vzácných druhů živočichů a také mokřadních a vodních společenstev rostlin. Pravidelně se tu setkáme s více druhy skokanů a dochovala se i početná populace malé rybky – piskoře pruhovaného. K nejvýznamnějším vodním rostlinám patří růžkatec potopený.

Přírodní rezervace Skařiny (13,20 ha, 1956) je důležitou součástí Přírodního parku Mikulčický luh. Tato rezervace leží u slepého ramene Moravy asi tři kilometry jihovýchodně od Mikulčic. Skařiny jsou významnou ornitologickou lokalitou s hnízdištěm vzácných ptačích druhů, např. volavky popelavé, ledňáčka říčního, čápa bílého nebo moudivláčka obecného. Výjimečně sem zalétají vzácné druhy dravců – luňák červený, příp. orel mořský. Z ostatních dravců se zde běžně vykytuje káně rousná, kalous ušatý či poštolka obecná. Rezervace je význačným příkladem lužního lesa s velmi bohatým bylinným patrem. Najdeme v něm třeba orsej jarní, česnek medvědí, křivatec žlutý a vzácnou dymnivku nízkou. Lokalita je také bohatá na obojživelníky, zvláště žáby, a hmyz, zejména pak brouky a motýly.

Přírodní rezervace Stupava (53,54 ha, 1996) se nachází poblíž říčky Kyjovky, severozápadně od Hodonína. Tvoří ji teplomilná doubrava, která je domovem vzácných druhů hmyzu.

02Přírodní rezervace Špidláky (20,9 ha, 1992), kousek od Čejkovic, představuje v zemědělské krajině jižního Slovácka jednu z posledních zbytků stepí. Zahrnuje tři lokality s výskytem původní květeny panonských stepí, jež jsou domovem vzácných druhů hmyzu. Svůj název dostala od terénních vyvýšenin, tzv. špidláků, které nápadně vystupují z okolní rovinaté krajiny.

Přírodní památka Očovské louky (35 ha, 1990), nalézající se na okraji Hodonína, je výjimečná vlhkými ostřicovými loukami s výskytem vzácných rostlin a živočichů, zejména ptáků a obojživelníků. Vidět zde můžete ropuchu obecnou, ropuchu zelenou nebo žabku s ohnivě oranžovým bříškem – kuňku obecnou. Meliorační zásahy, provedené v minulosti, měly negativní vliv na vodní poměry luk, a původní druhy bahenních rostlin proto postupně mizí.

Přírodní památka Nivky za Větřákem (0,24 ha, 1993), mezi obcemi Starý Poddvorov a Mutěnice, je malou lokalitou s loukou a lesem, na které se vyskytují vzácné druhy rostlin.

Přírodní park Mikulčický luh, ležící mezi řekou Moravou a Mikulčicemi, představuje typickou ukázku lužní krajiny s lesem tvořeným převážně dubem letním, jilmem ladním, jasanem a habrem úzkolistým. Park je významnou ornitologickou lokalitou a jeho součástí je i známá archeologická lokalita Slovanské hradiště v Mikulčicích.

01Biosférická rezervace Dolní Morava
Světová organizace pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO zřizuje v jednotlivých státech biosférické rezervace (BR) jako ukázky vyváženého vztahu lidských aktivit v krajině a přírodního prostředí. V roce 2007 jich bylo ve světě více než 500, z toho šest v České republice. BR Dolní Morava byla vyhlášena v roce 2003 a představuje území, které svou různorodostí a bohatstvím rostlin a živočichů jinde v naší vlasti nenajdeme. Na ploše jen o něco málo větší než 350 km2 objevíme vedle velkých památkových a kulturních hodnot také území, kde se vyskytují unikátní části přírody. Zmínit lze rozsáhlé komplexy lužního lesa a luk na dolních tocích řek Kyjovky, Dyje a Moravy. Součástí BR je i harmonická komponovaná krajina Lednickovaltického areálu, jež zasahuje také na Podluží.

Natura 2000 je soustavou lokalit na území členských států Evropské unie, na kterých jsou chráněna zachovalá stanoviště a nejvzácnější a nejohroženější živočišné a rostlinné druhy. Jejím cílem je kromě zachování druhů, biologické rozmanitosti a zlepšení stavu přírodních stanovišť také vytvoření souladu mezi zájmy ochrany přírody a šetrným hospodařením v příslušných lokalitách. Území, která se mají stát součástí této soustavy, jsou navrhována jednotlivými členskými státy a samotnému návrhu předchází dlouhý proces sběru informací, mapování lokalit a druhů a také připomínková řízení. Naturu 2000 tvoří dvě základní kategorie. První z nich jsou tzv. ptačí oblasti a druhou evropsky významné lokality. Ptačí oblasti jsou území, která splňují přesně stanovená kritéria pro život nebo rozmnožování ptáků. Zpravidla se jedná o hnízdiště, zimoviště anebo pravidelná shromaždiště například tažných druhů. Vyhlášení evropsky významných lokalit zase slouží k zachování nebo obnově přírodních stanovišť, na kterých se nacházejí vzácné druhy živočichů či rostlin. V oblasti Podluží a Hodonínska se nachází hned několik lokalit Natury 2000.

Ptačí oblast Soutok Tvrdonicko je lužním komplexem charakteristickým sítí vodních kanálů, mokřadů, periodicky zaplavovaných nivních luk, lesních porostů a osamoceně rostoucích dubů. Tato pestrá nabídka přírodních stanovišť poskytuje mnoha ptačím druhům ideální podmínky pro život a rozmnožování. Z významných druhů je zde možné nalézt lejska bělokrkého, strakapouda prostředního, ledňáčka říčního, žlunu šedou nebo dravce včelojeda lesního, luňáka červeného a luňáka hnědého, orla královského či raroha velkého. Oblast je významnou zastávkou a shromaždištěm vodních a tažných ptáků.

02Ptačí oblast Hovoransko Čejkovicko se nachází mezi obcemi Čejkovice, Hovorany a Vrbice a je charakteristická rozptýlenou zelení a hustými porosty keřů lemujících polní cesty, okraje lesa a břehy vodotečí. Na tomto nevelkém území je zachováno tradiční hospodaření, díky kterému se udrželo vhodné prostředí pro výskyt mnoha druhů ptáků, z nichž nejvýznamnější je strnad zahradní, jenž zde našel jediné početnější hnízdiště v České republice. Dalšími významnými druhy ptáků jsou strakapoud jižní, obývající staré sady, a pěnice vlašská žijící v pásech keřů podél polních cest.

Evropsky významná lokalita Niva Dyje je velmi cenným úsekem řeky Dyje s přirozeným charakterem toku, typickým výskytem četných meandrů a mrtvých ramen a zachovalým rozsáhlým komplexem lužních lesů a luk. V nivě se vyskytují mnohé vzácné druhy živočichů, například žába kuňka ohnivá, drobná ryba hořavka ohnivá nebo druh netopýra vrápenec malý. Předmětem ochrany se zde staly i mnohé druhy hmyzu, třeba tesařík obrovský, páchník hnědý a lesák rumělkový.

Evropsky významná lokalita Soutok Podluží
je nejrozsáhlejším komplexem lužních lesů, luk a mokřaduna dolním toku řek Moravy a Dyje. V podmínkách České republiky je ovšem unikátní i kvalitou porostů tvrdého luhu, který zde převládá. Typické pro toto území jsou sušší nezaplavované zbytky starých říčních teras a písečných přesypů, tzv. hrúdy, jež vystupují nad okolní terén a od okolí se odlišují jak biologicky, tak půdními podmínkami. Významným prvkem jsou zde rovněž kontinentální zaplavované louky. Komplexem lesních a lučních porostů se prolíná řada vodních kanálů s hojnou vodní vegetací a s četnými ohroženými druhy rostlin. V lokalitě se také vyskytuje řada ohrožených a chráněných živočišných druhů, mimo jiné čolek podunajský, vydra říční nebo bobr evropský.

Evropsky významná lokalita Hodonínská Doubrava
– komplex mimořádně druhově pestrých lužních lesů vymezený pomyslným trojúhelníkem, na jehož vrcholech leží Mutěnice, Hodonín a Dubňany. Lesy jsou charakteristické vysokým podílem teplomilných dubových porostů rostoucích na písku. Vyskytují se tu chráněné druhy rostlin, např. mečík bahenní, kosatec různobarvý nebo kavyl písečný. Najdeme zde i vzácné druhy živočichů, kupř. netopýra černého, kuňku ohnivou, a chráněné druhy hmyzu – roháče velkého a přástevníka kostivalového.

Evropsky významná lokalita Očov vyniká v odlesněné zemědělské krajině mezi Hodonínem a řekou Moravou několika stovkami hektarů lužního lesa se zastoupením tvrdého i měkkého luhu a zaplavovaných kontinentálních luk s výskytem ohrožených a vzácných rostlin, jako jsou česnek hranatý, ostřice černoklasá nebo violka nízká. Vyskytuje se zde i rybka hořavka duhová, jejíž rozmnožování je zcela vázáno na přítomnost škeblí, uvnitř kterých dochází k oplodnění jiker a prvotnímu růstu potěru.

Evropsky významná lokalita Čejkovické Špidláky je charakterizována stepními trávníky s druhově bohatým zastoupením teplomilným trav, mezi nimiž najdeme řadu zvláště ohrožených a chráněných druhů rostlin. Roste zde, jako na jednom z pouhých tří míst v naší zemi, pelyněk jihomoravský a objevíme tu též katrán tatarský, kterému se pro jeho zajímavý způsob šíření semen říká stepní běžec. Po odkvětu se celá rostlina odlomí, vítr ji žene krajinou, přičemž se postupně uvolňují semena. Stepní charakter lokality vyhovuje i vzácnému brouku střevlíkovi, jenž se zde také vyskytuje.

01Nejhezčí pohled na svět je ze sedla. Říká se to o koních, ale tohle rčení platí beze všech pochyb také pro kolo. A zvláště na Podluží a Hodonínsku. Tato převážně rovinatá oblast je totiž jako stvořená pro cykloturistiku. Tak osedlejte svého miláčka a prožeňte ho po nejhezčích cyklostezkách na jihu Moravy.

Kolo patří na Podluží a Hodonínsko snad odjakživa. Potkáte tady babku v kroji na starém předválečném vehiklu stejně jako třeba manažera v obleku na horském kole. Jezdí tu starosta, zastupitelé, radní i poslanci. Jezdí tady střízliví i opilci. Invalidé, nemocní s chřipkou k lékaři. Jezdí se od jara do zimy, v dešti i na sněhu a náledí. Jezdí se do vinohradu a do fabriky, na nákup, na úřad, do kostela i do vinného sklepa. A nikoho nic od jízdy na kole neodradí. Ani pokuty.

Podluží a Hodonínsko je protkáno množstvím cyklistických stezek, jež jsou napojeny na rakouské i slovenské příhraničí. Dálkové cyklotrasy spojují Podluží a Hodonínsko s rakouskou Vídní, českou Prahou a polským Krakovem. Nelze opomenout Lichtenštejnské stezky nebo síť Moravských vinařských stezek, které vás mezi vinohrady a vinnými sklípky přivedou k tekutému pokladu této země.

Své nezastupitelné místo na Podluží a Hodonínsku mají lidové zvyky a tradice. Stavění máje a krojové hody, slavnost zarážení a otevírání hory, besedy u cimbálu, fašanky, vinobraní. Také lidová architektura vás provází prakticky na každém kroku – nesčetná boží muka, malované kapličky, žudra domů a vinné sklepy či celé sklepní ulice tvoří neodmyslitelný kolorit místních obcí. Věřte, že v sedle bicyklu se tady rozhodně nudit nebudete. A až objevíte onoho génia loci, který se v této krajině skrývá, budete se sem už pořád vracet.

02Ano, cyklisté jsou na Podluží a Hodonínsku vítáni.

A věřte, že to není jen slovní klišé. Důkazem toho budiž projekt stejnojmenného názvu Cyklisté vítáni, jehož autorem a garantem je Nadace Partnerství. Jedná se o celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí.

www.cyklistevitani.cz

03Beskydsko-karpatská magistrála

  • Trasa: Břeclav – Hodonín – Vsetín – Český Těšín.
  • Délka trasy: 276 km.

Cyklotrasa vede podél hranic se Slovenskem, ze slováckého Podluží do Bílých Karpat, luhačovickým Zálesím na Valašsko a pod úpatím Beskyd do Slezské nížiny. Prochází po cyklotrasách č. 43/44, 45, 46/47. Podluží opouští v Rohatci.

TIP

  • Z Břeclavi do Hodonína
  • Délka trasy: 31 km.

Břeclavská kasárna malovaná, V Hodoníně za vojáčka mňa vzali... Tyto dvě lidové písničky si můžete zpívat cestou na kole, ve skutečnosti jsou ale už pouhou historií – v obou kasárnách jsou dnes byty pro místní obyvatele. Trasa vás povede rovinatým terénem proti proudu řeky Moravy, přes jihomoravské obce, které stále žijí bohatým folklorním životem a tradicemi. Trasa: Břeclav (muzeum, židovská synagoga, koupaliště) – Lanžhot (muzeum, folklor) – Kostice – Tvrdonice (národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci) – Týnec (Hradíštěk – romantické náměstíčko obestavěné vinnými sklípky) – Moravská Nová Ves (vinařské uličky Výmol a Zátiší) – Mikulčice (Slovanské hradiště – národní kulturní památka) – Lužice (folklor, víno) – Hodonín (Masarykovo muzeum, zoologická zahrada, lázně, koupaliště, přístav...).

Moravská stezka

  • Trasa: Lednicko-valtický areál – Podluží a Hodonínsko – Uherskohradišťsko – Kroměřížsko – Olomoucko – Horní Pomoraví – Jeseníky.
  • Délka trasy: 310 km.

Cyklotrasa vede převážně podél řeky Moravy z jižní Moravy až do Jeseníků. Podluží protíná od Břeclavi do Hodonína a Rohatce a v této své části kopíruje Beskydsko karpatskou magistrálu. Moravská stezka tvoří spolu s tzv. Jantarovou stezkou páteř Moravsko slezských dálkových cyklotras, které protínají Slezsko a Moravu od severu k jihu a jejich celková délka je přes tisíc kilometrů. Tyto cyklotrasy mají být v budoucnosti součástí panevropských cyklotras – Euro-vela č. 6 (Normandie – Černé moře) a Euro-vela č. 9 (Baltské moře – Jaderské moře).

Greenways Praha Vídeň

  • Trasa: Praha – Příbram – Tábor – Jindřichův Hradec – Znojmo – Valtice – Vídeň.
  • Délka trasy: 470 km.

Greenways Praha Vídeň je síť stezek a tras pro cyklisty, pěší, jezdce na koních či vodáky. Páteří je dálková cyklotrasa, která spojuje dvě evropské metropole. Na ni navazují tematické okruhy – Greenways Rožmberského dědictví, Greenways Lichtenštejnského dědictví a Greenways řemesel a vyznání. Z Podluží se na tuto dálkovou trasu dostanete přes Břeclav do Valtic, kde se můžete rozhodnout, zda na Prahu nebo na Vídeň...

www.prahawien.greenways.info

04Moravské vinařské stezky

  • Trasy: Každá z deseti vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou. Tato vinařská magistrála spojuje Znojmo s Uherským Hradištěm. Vinařské stezky vedou převážně vinicemi a sady, a to zpravidla po místních komunikacích. Na všech směrových a informačních tabulích je znázorněno logo Moravských vinařských stezek. Barva loga určuje, na které ze stezek se návštěvník nachází. V každé obci, jež se nachází na vinařských stezkách, lze nalézt informační panel s mapou tras v dané vinařské oblasti.
  • Délka tras: celkem 1200 km.

www.stezky.cz

Vinařská stezka Podluží

Pro Podluží je nejvýznamnější Vinařská stezka Podluží, která má délku 115 km. Vinné sklípky a výtečné víno najdete na Podluží prakticky v každé obci. Zastavte se na pohárek, poznejte pohostinnost místních vinařů a ojedinělé ukázky lidové sklepní architektury.

TIP

  • Za vínem na Podluží a Hodonínsko
  • Délka trasy: 32 km.

Pokud máte kladný vztah k vínu, není co řešit. Tato trasa je pro vás jako stvořená. Nezapomeňte však na to, že alkohol na silnici nepatří, a tak si raději naplánujte v některém místě na trase nocleh. Až budete příjemně společensky unaveni, bude se vám hodit. Trasa: Hrušky (vinné sklepy) – Moravská Nová Ves (sklepní uličky) – Prušánky (sklepní vesnička Nechory) – Nový Poddvorov (vinné sklepy) – Čejkovice (gotická tvrz, Templářské sklepy) – Starý Poddvorov (větrný mlýn) – Dolní Bojanovice (vinné sklepy, folklor).

05Za historií Velké Moravy

  • Délka trasy: 37 km.

Na Pohansku najdete muzejní expozici v prostorách empírového loveckého zámečku, který v letech 1810 až 1811 nechal postavit rod Lichtenštejnů. Významné archeologické naleziště u Mikulčic představuje největší objevené centrum Velkomoravské říše, a není divu, že aspiruje na zápis do seznamu památek světového dědictví UNESCO. Trasa: Z Břeclavi po Vinařské stezce Podluží na Pohansko – Lanžhot – zde odbočit na cyklotrasu č. 44 směr hraniční přechod Lanžhot/Brodské (SK) – před ním doleva po hrázi řeky Moravy po Moravské stezce (kopíruje cyklotrasu 44) až k odbočce doleva na Mikulčice-Valy.

www.mikulcice-valy.info

06Malý hodonínský okruh

  • Délka trasy: 56 km.
  • Trasa: Hodonín – Lužice – Josefov – Prušánky – Nový Poddvorov – Mutěnice – Dubňany – Ratíškovice – Rohatec – Hodonín.

Trasa protíná spádové vinařské obce Města Hodonín. Její převýšení je minimální a cyklistům přinese příjemné zážitky zejména díky sklepním uličkám, kulturním památkám a především z přívětivého prostředí pohostinného kraje.

Velký hodonínský okruh

  • Délka trasy: 86 km.
  • Trasa: Hodonín – Lužice – Josefov – Prušánky – Nový Poddvorov – Čejkovice – Čejč – Mutěnice – Dubňany – Milotice – Vacenovice – Rohatec – Hodonín.

Trasa je tipována pro více trénované cyklisty. Mírné kopečky na Poddvorovsku nebo Čejči by však neměly odradit ani ty méně zdatné. Při vyjížďce zaujmou především krásná panoramata nad vinicemi, vysázené hřebeny jižních svahů nebo četné víkendové folklorní a krojové akce.

Hodonínský okruh Podluží

  • Délka trasy: 26 km.
  • Trasa: Hodonín – Lužice – Mikulčice – Moravská Nová Ves – Týnec – Lužice – Hodonín.

Trasa je vedena z části folklorně bohatými obcemi a z části lužním lesem na Podluží. Doporučujeme zastávku na Lužáku v Lužicích.

EURO okruh

  • Délka trasy: 23 km.
  • Trasa: Hodonín – Holíč (SK) – Skalica (SK) – Hodonín.

Tento okruh zavede naše cyklisty na Slovensko, a to do Holíče a skalického přístavu. Příjemné prostředí v bezprostřední blízkosti řeky Moravy a Baťova kanálu může přinést nejen zážitky z rybářské kuchyně, ale také z projížďky na lodi.

01Pokud nepatříte mezi typy plážových povalečů a dáváte přednost aktivnímu odpočinku, nemohli jste si pro svoji dovolenou vybrat lepší místo. Podluží a Hodonínsko vám nabízí neopakovatelné zážitky od pěších a cyklistických výletů přes vinařskou turistiku, plavbu lodí po řece Moravě nebo Baťově kanále až po vyhlídkové lety, třeba v balonovém koši.

Odložte starosti, přijeďte se bavit na Podluží a Hodonínsko. Začít můžete třeba cykloturistikou. „Cyklistickými stezkami je protkána celá země,“ namítnete. Ale kde jinde jsou spojeny s vinařskou turistikou v prostředí jedinečných vinných sklípků a s pohostinností místních vinařů? Už po několika pohárcích lahodného nápoje v chládku kvelbeného sklepa několik metrů pod zemí rázem zapomenete na uspěchaný svět plný starostí a stresů tam nahoře nad vámi.

Naložte kolo na palubu lodi a nechte se svézt meandry řeky Moravy či Dyje. Řadu rekreačních možností a příjemně strávené chvíle nabízí i historický plavební Baťův kanál. Třeba v pronajatém hausbótu. Chcete si zaplavat, zasurfovat, zahrát bowling nebo dáváte přednost rybaření? Žádný problém.

A po aktivním odpočinku přijde možná vhod nějaká místní specialita, pochopitelně opět nejlépe s pohárkem dobrého vína. Co byste si však rozhodně neměli nechat ujít, to jsou zdejší vyhlášené folklorní slavnosti. Už jste viděli ruční stavění obrovské máje? Přijeďte na krojové hody nebo vyhlášené národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci. Zatancujte si s krojovanými páry „pod májú“ a věřte, že na tenhle večer nikdy nezapomenete.
Tož vitajte na Podluží a Hodonínsku!

Baťův kanál a řeka Morava

Pokud máte rádi tekoucí vodu a rádi se po ní plavíte na palubě lodi, nemůžete vynechat historickou vodní cestu Baťův kanál s třinácti plavebními komorami, které vyrovnávají převýšení 18,6 m na zhruba 65 kilometrech. Baťův kanál je splavný ze Sudoměřic (Skalice na Slovensku) do Otrokovic. Původně sloužil jako dopravní cesta pro přepravu lignitu z Ratíškovic do elektrárny v Otrokovicích. Dnes má výhradně rekreační využití. Pokud chcete netradiční fotografie z dovolené na Hodonínsku, je to ideální příležitost.

Na víkend do hausbótu

Nákladní plavidla dnes už na Baťově kanálu nenajdete. Můžete tady proto strávit klidný víkend, půjčit si v některé z půjčoven na trase malý motorový člun pro čtyři až pět osob, na který se vejdou i kola nebo třeba gril. Nebo se nechejte svézt velkou výletní lodí s průvodcem, případně si lze pronajmout hausbót a prožít tu celou dovolenou, okořeněnou zážitky z výletů po okolí. Velmi oblíbené se v poslední době staly tzv. „Kulinární plavby“ s místními gastronomickými specialitami. Baťův kanál je samozřejmě přístupný i pro ty, kdo mají vlastní člun, a to bez jakýchkoli poplatků.

Plavby za zábavou

Bez oprávnění je dnes možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW, která jsou schopna pouze výtlačné plavby s max. rychlostí 20 km/h. To znamená, že osoba starší 18 let může řídit plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu, v půjčovně ho obsluha pouze proškolí k manipulaci s lodí. Provoz na Baťově kanálu začíná dle počasí většinou již v dubnu, oficiální Odemykání plavební sezóny je vždy 1. května, provoz končí Zamykáním plavební sezóny dne 28. října. Obě akce doprovází bohatý kulturní program, plavby na lodích a další překvapení. Mimo to probíhají v půjčovnách lodí v průběhu celé sezóny různé večery plné zábavy, country a grilování, zkrátka všeho co k létu a vodě patří! Provoz na Baťově kanálu je omezen pouze plavebními komorami, které mají svůj provozní řád.

www.batacanal.cz

Zajímavosti na trase

Baťův kanál má průměrnou hloubku 1,5 metru, šířka je průměrně 12 m. Ponor lodi by neměl přesáhnout 80 cm a šířka lodi musí být do pěti metrů. Plavební hladinu udržuje 13 zdymadel, splavování jezů je zakázáno. Na celevodní cestě je kolem padesáti mostů, z nichž mnohé jsou unikátní technickou památkou. Je to například ojedinělé křížení vodních cest s lanovým lodním vlekem nebo výklopník u Sudoměřic, který v minulosti sloužil pro přemisťování nákladu z železničních vagonů na lodě. V současnosti slouží jako expozice a vyhlídková věž.

Přístav Hodonín

K dispozici jsou loďky, čluny, kánoe, vodní šlapadla i veslice a lze se též plavit na výletních lodích Konstancie (max. 60 os.) a Korálka (14 os.). Návštěvník má možnost občerstvení v celoročně provozované stylové restauraci Srub, postavené z hrubě otesaných kmenů. V areálu přístaviště, který se nachází v překrásné přírodě, je také sportovní hřiště, tělocvična a posilovna. Nyní je zde možno nově využít i služeb informačního Centra vodní turistiky, zajištěno je parkování i kempování. V areálu se běžně griluje, opéká a tančí v rytmu country muziky. Širokou nabídku a možnosti plavby naleznete na níže uvedených kontaktech. Nenechte si ujít Pohádkovou plavbu nebo Jižanského trosečníka!

www.pristavisteujezu.cz

Plavby po řece Dyji

Lodní doprava na řece Dyji na Podluží byla obnovena v roce 2001 po téměř půldruhém století od jejího zániku. První loď Sámo vyrobila a spustila na vodu domácí firma Alba z Ladné u Břeclavi. V současnosti společnost Lodní doprava Břeclav, s.r.o., provozuje několik lodí, a to nejen na Dyji. Lodě přepravují i cyklisty a kola berou zdarma. Pokud zavítáte na Podluží, je to určitě vhodný tip na netradiční výlet. Plavba romantickou krajinou Přírodního parku Niva Dyje má své kouzlo. Nalodit se můžete v přístavu v Břeclavi, který najdete v areálu Slováckého veslařského klubu (nad splavem) – už od příjezdu do Břeclavi z dálničního sjezdu vás sem navedou cedulky s označením Přístav. Na palubě vás přivítá opravdový kapitán, takže o bezpečnost se bát nemusíte.

www.lodnidoprava.com

Vyhlídkové lety

Vyhlídkový let motorovým nebo bezmotorovým letadlem nad Podlužím a Hodonínskem pro vás bude jistě zážitkem, o kterém budete po návratu z dovolené rádi vyprávět. Trasu, typ letadla, typ letu i jeho délku si můžete předem zvolit.

www.aeroklubbreclav.cz

Na koňském hřbetě

Nemusíte sedět přímo na hřbetě koně (ale i to je samozřejmě možné), nechejte se svézt kočárem nebo historickou bryčkou. Anebo si jen zacválejte po lesních cestách, tak jako kdysi knížepán. Koňské farmy nabízí i další služby spojené s aktivním odpočinkem. A rovněž ubytování a stravu. Vyzkoušejte jejich nabídku v Hodoníně, Moravské Nové Vsi, Dubňanech, Josefově. Město Hodonín v březnu 2009 podepsalo se svými rakouskými partnery v Poysdorfu projekt přeshraniční spolupráce, který řeší právě podporu koňské turistiky. Jeho cílem je zařadit také tento styl do ostatních programů cestovního ruchu.

www.hodoninsko.eu

Rybolov a houbaření

Na své si na Podluží a Hodonínsku přijdou rybáři, řeka Morava a rozsáhlé rybniční soustavy na Hodonínsku skrývají nejedno tajemství, především jejich slepá ramena jsou plná kapitálních úlovků. V hlubokých tůních narazíte třeba na výstavní sumce! Už jen ten klid a krásná příroda kolem. Rybářský ráj to napohled. Ale ani houbaři nepřijdou zkrátka, lužní lesy jsou plné hub. Pod staletými duby rostou pravé hřiby, ale samozřejmě i desítky dalších druhů hub. Při troše štěstí narazíte například na vatovce obrovského.

Sportovní střelba a myslivost

Mezi aktivní formy odpočinku patří bezesporu i sportovní střelba nebo myslivost. V prvním případě si můžete zastřílet na sportovních střelnicích v Hodoníně a Mutěnicích, kde kromě pistole, malorážky a vzduchovky můžete napnout také tětivu luku a kuše. V oborách (Soutok na Podluží, Radějov a Rohatec) jsou chováni jeleni, daňci a černá zvěř. Obora Soutok je největší v České republice. Rozprostírá se mezi řekami Moravou a Dyjí severně nad jejich soutokem. Jedinečná atmosféra lužního lesa, protkaného vodnímikanály, slepými rameny a tůněmi, lesy se staletými solitérními duby, vzácná květena a ptáci, to vše nabízí jedinečné momenty i pro „lovce beze zbraní“. Stylová historická chata Dubravka v oboře Soutok poskytuje ubytování pro šest lovců.

  • Rozloha katastru: 2506 ha
  • Počet obyvatel: 2500
  • Nadmořská výška: 208 m n. m.

cejkoviceMěstečko leží v mírně zvlněném terénu západní části hodonínského okresu, protéká jím říčka Prušánka a hned ze tří stran je obklopeno vinohrady.

Vinařstvím ostatně obec nejvíce proslula. Písemně doloženo je zde už od 13. století, kdy tady začíná vinnou révu pěstovat řád templářů. Ten Čejkovice získal patrně před rokem 1240, první písemná zmínka o vesnici se ale vztahuje k roku 1248. Na templáři postavené tvrzi často pobýval i řádový komtur Ekko. Po zrušení řádu se obce r. 1309 zmocnil nejvlivnější český šlechtic té doby Jindřich z Lipé. Poté následují v poměrně rychlém sledu rody pánů, příp. rytířů, z Kunštátu, Šternberka, Zástřizl, Lomnice a Prusinovských z Víckova.

V r. 1624 obdržel Čejkovice další řád, tentokrát jezuitský, za jehož správy dosáhlo svého vrcholu místní vinařství. Zároveň se však jednalo o období, kdy městečko postihly důsledky třicetileté války, nájezd Turků r. 1663 i uherských kuruců v r. 1705, kteří je skoro celé vypálili. Po zrušení Tovaryšstva Ježíšova v českých zemích přešel zdejší majetek do tzv. studijního fondu, jenž se měl stát ekonomickou základnou budoucí školské reformy. V r. 1785 navštívil Čejkovice císař Josef II. a traduje se, že na přímluvu starosty zrušil své nepopulární nařízení o pohřbívání v plátně.

Z akcí zde pořádaných je možno připomenout prezentaci místních vinařských firem Vinné trhy Čejkovice (květen), tradiční krojové hody (srpen), zarážání hory (září) či známé atletické závody Čejkovická laťka (březen).

Z organizací a spolků lze pak upozornit na dechovou hudbu Vinařinka a mládežnickou dechovou hudbu Mutěňané Čejkovjané, dále na dětský národopisný soubor Iskérka, mužský sbor Révokaz, a především na folklorní soubor Zavádka; ze sportovních oddílů na AC Čejkovice.

V obci najdeme celou řadu památek. Především jde o původně středověkou tvrz přestavěnou počátkem 18. století na zámek. Dominuje mu hranolová věž a nachází se v něm i někdejší jezuitská kaple, dnes obřadní síň, nebo Zámecká galerie vín nabízející vína čejkovických vinařů. Podzemní sklepní prostory úctyhodných rozměrů, kde mohl projet ozbrojenec na koni či plně naložený vůz, byly a nadále jsou pod názvem Templářské sklepy využívány pro uskladnění a zrání vín. Část zámeckého objektu v současné době slouží jako hotel. Kostel sv. Kunhuty byl rovněž založen již ve 13. století, několikrát vyhořel a v průběhu 18. a 19. století došlo k jeho přestavbě do dnešní podoby. V Čejkovicích si lze sjednat i prohlídku malé expozice orientované na život T. G. Masaryka, a to v domku, v němž ona významná osobnost československé politiky prožila část svého dětství. V blízkosti zámku se nachází ještě památkově chráněná barokní sýpka, u kostela fara z 2. poloviny 18. století a lidové stavitelství zastupují usedlosti čp. 25 a 77. Na seznamu chráněných přírodních území jsou stepní lokality Čejkovické Špidláky.

Významnými rodáky z Čejkovic jsou mj. profesor teologie, literát a filosof Dominik Pecka; žurnalista, básník a prozaik Svatopluk Wurm Čejkovský i kanovník, brněnský prelát a autor několika historických spisů Jakub Hodr.

www.cejkovice.cz

  • Rozloha katastru: 1991 ha
  • Počet obyvatel: 2901
  • Nadmořská výška: 178 m n. m.

01Obec Dolní Bojanovice leží v úrodné krajině Dolnomoravského úvalu, vesnicí protéká říčka Prušánka.

Nejstarší doklady pravěkého osídlení lokality pocházejí z mladší doby kamenné. Podle dalších archeologických nálezů bylo území obce i okolí později osídleno též Kelty a Slovany.

Nejstarší písemná zpráva se řadí k roku 1196, kdy olomoucký kníže Vladimír daroval ves nazývanou Boyanowicz premonstrátskému klášteru Hradisko u Olomouce. Ve druhé polovině 14. století patřila obec pánům z Kunštátu a od počátku 16. století do roku 1848 byla součástí hodonínského panství. K důležitým zdrojům příjmů vrchnosti patřilo rybníkářství a vinařství.

Dolní Bojanovice velmi trpěly četnými válečnými nájezdy, nebezpečí představovaly rovněž požáry (obec zcela vyhořela třeba v r. 1863) nebo ničivé nemoci (epidemie cholery z r. 1867). Při osvobozovacích bojích v roce 1945 zde týden sídlil sovětský štáb maršála Malinovského.

Nejstarší písemný doklad o pěstování vinné révy v obci pochází z roku 1738. O tom, že „Bojanovský ryzlink“ měl znamenitou pověst, svědčí i fakt, že se dodával na císařský dvůr do Vídně. V roce 1905 bylo navíc v Dolních Bojanovicích založeno rolnicko vinařské družstvo Zádruha, první v českých zemích. Málokterá vesnice na Slovácku je tak proslulá kulturním, ale také náboženským životem jako Dolní Bojanovice. Setkáte se zde s bohatě zdobeným krojem, starobylým nářečím i zvyky. Z tradičních slavností jsou vyhlášené zejména Svatováclavské hody (září) a Hodky s vinobraním (říjen) či srpnové Zarážání hory. Mnohaletou tradici má Svatováclavský sbor a orchestr, dále zde působí dechové hudby Bojané, Šohajka a Liduška, cimbálové muziky Morava, Zádruha a Grajcar a další hudební skupiny. V obci je též základní umělecká škola, kterou navštěvuje
více než 300 žáků. Svou tradici tu má i ochotnický divadelní soubor. Každoročně se pořádá Jarní hudební festival (březen – duben), na němž se milovníkům vážné hudby představují špičkoví umělci z domova i ze zahraničí. Pozornost návštěvníků upoutá barokní kostel sv. Václava z roku 1734, upravený koncem 19. století, kapličky Nejsvětější Trojice, sv. Floriána a sv. Jana Křtitele a také dřevěné, bohatě vyřezávané, památkově chráněné kříže. Přístupna veřejnosti je tzv. Slovácká chalupa – památka lidového stavitelství s číslem popisným 217. Tajemné a dosud zdaleka ne zcela probádané zůstávají chodby v objektu vzpomínaného vinařského družstva Zádruha.

02V Dolních Bojanovicích se narodili: Petr Esterka, římskokatolický pomocný biskup pro Brno a českou komunitu žijící mimo naši republiku; Michal a Růžena Komosní, tvůrci podlužáckých krojů; František Vymyslický, autor zmíněných vyřezávaných křížů; František Esterka, vědecký pracovník zabývající se problematikou vrtně výplachového inženýrství v naftovém průmyslu; Pavel Janeček, učitel hudby, regenschori, pracovník kultury, vydavatel učebnic hudby; Jan Pospíšil, akademický malíř, a další.

www.dolnibojanovice.cz

  • Rozloha katastru: 2257 ha
  • Počet obyvatel: 6514
  • Nadmořská výška: 200 m n. m.

01Město v dolňácké části Slovácka obklopuje hned z několika stran – především z jihu a ze západu, ale částečně též z východu – rozsáhlý lesní komplex zvaný Doubrava. Od severu je chráněno poněkud vzdálenými vrcholky Ždánického lesa a Chřibů, ve směru na jih a jihovýchod se otvírá nížina povodí říčky Kyjovky. Výsledkem jsou velmi příznivé klimatické podmínky, které měly vliv na vznik zdejšího osídlení již od pravěku. První historicky doloženou osadou na katastru byly Jarohněvice (r. 1222). První písemná zpráva o vsi Dubňany ovšem pochází až z roku 1349, kdy se připomíná, že Čeněk z Lipého prodal obec Smilovi z Letovic. Název Dubňany je podle nejstarších zpráv odvozen od dubových lesů v Doubravě.Vesnice Dubňany vznikla v místech dnešního kostela sv. Josefa a nejstarší zápis týkající se její velikosti pochází z roku 1620, kdy je v místní kronice uváděno, že má 86 domů s 560 obyvateli. Tento počet se přirozeně v průběhu staletí výrazně měnil – zatímco v období třicetileté války žilo ve 14 domech jen 90 lidí, v roce 1819 je již uváděno 323 domů s 1 328 obyvateli. Ke skutečnému rozvoji však dochází po roce 1850, kdy v Dubňanech vzniká sklářský průmysl (Horní huť v r. 1868, Dolní huť v r. 1875), a hlavně hornictví (dnes již neexistující lignitové doly Jiříkovsko, Antonie, Rudolf, Marie a Pomoc Boží v 60. a 70. letech 19. století). Tehdy se také zemědělská vesnice mění v obec hornickou a tento trend je jen prohlouben rozvojem hornické činnosti v letech 1950 – 1980. V roce 1960 končí výstavba sídliště Lignit a Dubňany jsou cílem přistěhovalců z bližšího i vzdálenějšího okolí, kteří tady získávají práci. Dnem 1. 7. 1964 dostávají Dubňany statut města a dva roky předtím dosahují i nejvyššího počtu obyvatel ve své historii – 7 097.

02Ani tento překotný vývoj ale nezabraňuje místním v pěstování vinné révy. Prvotřídní viniční trati ležící mezi Dubňany a Mutěnicemi i dnes produkují kvalitní bílá vína a vinné sklepy tu vytvářejí rozsáhlý vinařský areál. Tradice udržují ženské národopisné soubory Drmolice, Dúbrava a Dúbravěnka, mužský pěvecký sbor Dubňany, cimbálová muzika Dúbrava a dechová hudba Přespolanka. Z památek lze upozornit na již zmíněný novogotický farní kostel z roku 1885, ovšem se starším presbytářem hlásícím se do r. 1720. Vedle stojí empírová budova fary z r. 1859 a ve městě najdeme i hodnotné sochy (sv. Jan Nepomucký z r. 1797, sv. Vendelín z r. 1763) a dva kříže z let 1784 a 1786. V bývalé škole našla místo expozice hornictví a sklářství zaměřená na Dubňany a okolí, v níž se ovšem zčásti věnují i historii a národopisu tohoto města. Z přírodních pozoruhodností si zaslouží zmínku prastarý dub u Jarohněvického dvora, jehož stáří je odhadováno na zhruba 600 let. Široké možnosti sportovního a rekreačního vyžití nabízí městské koupaliště s různými vodními atrakcemi; navštívit lze rovněž Sportcentrum Želva.

Mezi osobnosti, které odsud pocházejí, patří mj. hudební skladatel Ludvík Podéšť, akad. malíř Vladimír Koštoval či spisovatelka Bohumila Dubňanská.

www.dubnany.eu

  • Rozloha katastru: 6345 ha
  • Počet obyvatel: 25875 N
  • Nadmořská výška: 167 m n. m.

01Okresní město a přirozené centrum Mikroregionu Hodonínsko, ležící v Dolnomoravském úvalu u řeky Moravy, vklíněné mezi řeku Moravu, tvořící hranici se Slovenskou republikou, a rozsáhlý lesní komplex Doubrava.

První historicky věrohodná zpráva o Hodonínu pochází z roku 1169, zdejší území však bylo osídleno mnohem dříve. Samotnému městu předcházela existence strážního hradu, k povýšení na město došlo až listinou manželky krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie Uherské z roku 1228. Důležitým datem je rok 1512 – tehdy se mění statut Hodonína z města královského na poddanské, i tak ale zůstává střediskem rozvíjejícího se panství.

Roku 1841 projel Hodonínem po Severní dráze císaře Ferdinanda první vlak, což spolu s dřívějším (1783) založením tabákové továrny a následným vznikem cukrovarů a cihelen (Redlichova cihelna byla před 1. světovou válkou největší ve střední Evropě) znamenalo novou, průmyslovou etapu ve vývoji města, jen krátce zbrzděnou okupací pruského vojska v r. 1866, které s sebou přivleklo i epidemii cholery.

Pro kulturní dějiny města jsou důležité roky 1907, ve kterém je založeno Sdružení výtvarných umělců moravských v čele s bratry Úprky, Antošem Frolkou a dalšími, a 1913, kdy byl otevřen Dům umělců, nynější Galerie výtvarného umění.

Těžkou ránu spojenou se značnými ztrátami na životech občanů naproti tomu znamenalo spojenecké bombardování v listopadu 1944 a přechod fronty v dubnových dnech roku následujícího. Od padesátých let minulého století tvoří dominantu města vysoké komíny elektrárny.

02Ze široké škály zde působících organizací uveďme aspoň divadelní soubor Svatopluk, folklorní soubor Dubina, Slovácký krúžek Hodonín a samozřej-
mě Hodonínský symfonický orchestr a smíšený pěvecký sbor. Z neméně početné řady každoročně konaných akcí upozorněme třeba na soutěž dětských zpěváků lidových písní Věneček z rozmarýnu Fanoše Mikuleckého (březen), hudební festival Concentus Moraviae (červen), Svatovavřinecké slavnosti (srpen), Svátek vína (září) nebo Císařské hody (říjen).

V Hodoníně může návštěvník také zamířit do barokního zámečku – Masarykova muzea s expozicí věnovanou TGM, stejná instituce má navíc na hlavní tepně města, Národní třídě, samostatný výstavní sál Evropa. Je tady též zmíněná Galerie výtvarného umění s díly předních slováckých výtvarníků, Muzeum naftového dobývání a geologie, zoo, dům kultury, Lázně Hodonín nabízející regenerační pobyty, říční přístav... Za zhlédnutí jistě stojí rovněž radnice z let 1902 – 1904 postavená ve stylu norimberské secese; kostel sv. Vavřince z let 1780 – 1786, před kterým jsou barokní sochy sv. Šebestiána a sv. Jana Nepomuckého; dále mariánský sloup (1716); socha sv. Vendelína (1777); socha hajníka (1924) od Franty Úprky; kaple sv. Kříže (1720) se soukromou galerií Kaplička aj.

Nejslavnějším hodonínským rodákem je první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, z dalších lze vzpomenout starostu města v době první republiky Jaroslava Dobrovolského, umučeného za okupace; část života zde prožili např. i spisovatelé Ivan Olbracht, Gabriela Preissová, Jiří Mahen, malíři Martin Benka, Karel Novák a další.

www.hodonin.eu

  • Rozloha katastru: 1591 ha
  • Počet obyvatel: 1508
  • Nadmořská výška: 175 m n. m.

01Podle pověsti tato lidnatá obec, ležící v bezlesé rovinaté, intenzívně zemědělsky obhospodařované krajině u potoka Svodnice, obdržela svůj název podle rozložité hrušně stojící prý kdysi v místech, kde je dnes střed vesnice.

V písemných pramenech se obec, vzniklá nejspíše kolonizací někdy na počátku 13. století, připomíná v roce 1368, kdy náležela k panství nedalekého hradu v Týnci. Spolu s touto državou se Hrušky v 15. století dostaly k panství břeclavskému, které v roce 1638 koupili Lichtenštejnové, v jejichž vlastnictví vesnice zůstala až do roku 1848. Obyvatelstvo bylo stíháno četnými válečnými útrapami středověku i novověku, neboť blízkost uherské hranice a otevřenost krajiny mu neskýtala mnoho příležitostí k záchraně. Velmi výrazně Hrušky postihla zejména třicetiletá válka, na jejímž konci bylo z původních 52 gruntů 48 zpustlých, čímž se obec zařadila mezi nejvíce postiženena jihu Moravy. Předtím zde r. 1605 řádili uherští bočkajovci, potom r. 1673 pro změnu Turci. Vůle k životu se však pokaždé prosadila a obyvatel postupně přibývalo. Od období první republiky až dodnes se na katastru obce těží ropa. V době 2. světové války se tu za pomoci místních občanů krátce ukrývala parašutistická skupina Clay se svou vysílačkou Eva. (Výsadkářům je věnována pamětní deska umístěná na místě jejich bývalého úkrytu.)

Areál vinných sklepů v uličce příhodně zvané Sklepní prozrazuje dlouholetou vinařskou tradici a „Víno z Hrušek“ nadchne nejednoho znalce tohoto lahodného moku. Hrušky navíc protínají i Moravské vinařské stezky. Historii vinohradnictví ostatně dokládá též pečeť obce z roku 1622, na níž je vinařský nůž, hrozen a hrušeň.

02Vesnice má bohatou náboženskou tradici, což mj. dosvědčuje překvapivý počet soch a křížů. Je jich více než desítka a za všechny budiž uvedeny aspoň sochy sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Michala a Nejsvětější Trojice, díla z konce 19. století. A samozřejmě dominanta obce: kostel sv. Bartoloměje z roku 1861, který zdobí zvon s českým nápisem ze 17. století.

Hrušky často ožívají folklorním ruchem. Zpěvnost zdejšího lidu udržuje a rozvíjí především populární mužácký pěvecký sbor, dále dívčí sbor a dětský národopisný soubor Jatelinka. Autentické lidové písně, kroj i tance je možno spatřit každoročně o tradičních bartolomějských krojových hodech, konaných o svátku patrona místního kostela 24. srpna. Mezi další pravidelné akce pak náleží červencový den otevřených sklepů a březnová přehlídka vín a sýrů.

K osobnostem svázaným s obcí patří někdejší čsl. reprezentant a rekordman, běžec Bohumír (Bob) Zháňal, jenž tady prožil mládí.

www.hrusky.cz

  • Rozloha katastru: 708 ha
  • Počet obyvatel: 410
  • Nadmořská výška: 186 m n. m.

01Josefov se nachází v krajině západně od Hodonína, kde převládají pole, vinice a sady. Bezprostředně za vsí protéká říčka Prušánka.

Obec byla založena roku 1782 na území bývalého panského poplužního dvora, postaveného na místě někdejší vesnice Kukvice, jež patřila k nejstarším osadám na Podluží. Poprvé se připomínají v roce 1383. Za česko uherských válek v druhé polovině patnáctého století byly Kukvice vypáleny. K jejich obnově došlo před rokem 1528, za třicetileté války zanikly již ovšem definitivně a památka na ně zůstala jen v názvech polních tratí a vinic.

Nově vytvořený Josefov dostal pojmenování na počest císaře Josefa II. a pozoruhodné je, že jeho obyvatelé byli (na rozdíl od Dolních Bojanovic, pod něž zpočátku z hlediska správního spadali) osvobozeni od roboty. Už tehdy se jednalo o obec zemědělskou se značně rozšířeným vinohradnictvím, což zásadně nezměnila ani staletí následující. K osamostatnění Josefova došlo teprve v roce 1867 a deset let nato zde vznikla jednotřídní škola.

Součástí pestré lidové kultury v obci jsou prastaré zvyky, jako např. „smrtnica“, tedy tradiční vítání jara (o druhé neděli před Velikonocemi), krojové hody s ručním stavěním máje (červenec) nebo zarážání hory (září). Působí tu Mužácký sbor Josefov, ale např. i oddíl stolního tenisu a Kynologický klub. Nejstarší památku představuje barokni socha sv. Anny, nacházející se na okraji vesnice směrem k Prušánkám, datovaná k roku 1760. Dle pověsti ji nechal postavit místní pastýř, který právě na tom místě našel zlatý poklad. V roce 1877 vznikl přestavbou z někdejší kapličky kostel zasvěcený Všem svatým.

K zajímavostem této nevelké obce patří poměrně hojný počet stromů stále populárnějšího jeřábu oskeruše. Jedním z nich se Josefovští přihlásili do soutěže o titul Strom roku 2008 a s neuvěřitelným výsledkem 18 091 hlasů obsadili v rámci celé České republiky druhé místo.

www.josefov.eu

  • Rozloha katastru: 1246 ha
  • Počet obyvatel: 1819
  • Nadmořská výška: 168 m n. m.

01Východní část katastru obce se rozkládá v nivě Kyjovky a Moravy, zbytek území na terase nad nivou většinou pokrývají obhospodařované zemědělské kultury. Zdejší archeologické nálezy pocházejí z doby kamenné i bronzové, objeveny byly rovněž římské mince. První písemná zmínka o vesnici patrně kolonizačního původu je z roku 1384. Tehdy spolu s týneckým panstvím, k němuž patřila, připadla moravskému markraběti Joštovi. Majitelé se pak často měnili, a to až do roku 1638, kdy panství – tenkrát už břeclavské – odkoupil kníže Karel Eusebius z Lichtenštejna. Blízkost uherské hranice znamenala, že obyvatelstvo nesmírně trpělo při všech vpádech z východní strany řeky Moravy (např. bočkajovci v r. 1605, kuruci o sto let později). Obec byla ovšem pleněna rovněž husity či za třicetileté války. A řádil zde i oheň – r. 1829 Kostice až na jeden dům zcela vyhořely, z neštěstí se však poměrně rychle vzpamatovaly. V 19. a ještě na počátku 20. století bývalo zimním zaměstnáním občanů této zemědělské vesnice pletení košin do selských povozů. Vinice se tu sice začaly vysazovat teprve něco málo před sto lety, místní vína však dnes dosahují výborných kvalit.

Pokud jde o kulturní a národopisnou činnost, působí v obci hned dvě cimbálové muziky, a sice Jožky Severina a Dúbrava, dále mužský a ženský pěvecký sbor. O zachování tradic Podluží, slováckých krojů a písní dbá i Slovácký krúžek Kostice, místní chasa a dětský folklorní soubor Kostičánek. Sportovní iniciativě pak vévodí kopaná a oddíl juda, který v místní Sokolovně každoročně hostí kolektivy judistů z celé naší republiky, dobře si vede i oddíl moderní gymnastiky.

Hlavní folklorní událostí jsou hody, konané každoročně po tři dny v polovině měsíce října, navštívit lze i jiné akce, třeba krojový ples o první lednové sobotě.

02Ve vesnici se nachází památkově chráněná kaple sv. Terezie z roku 1861. Kromě ní jsou v Kosticích památkově chráněny ještě kaple sv. Kříže, Balíkových kaple z r. 1898 a socha sv. Jana Nepomuckého. Vydáte-li se směrem na jihovýchod, naskytne se vám krásný pohled na Kostický rybník, louky a lužní les, místa oddechu a procházek místních občanů i návštěvníků.

Poměrně malá obec se může pochlubit celou řadou významných rodáků a občanů. Za všechny vzpomeňme zpěváky lidových písní Josefa Rampáčka či sourozence (Zdeněk a Božena) Baťkovy, skladatele lidových písní Františka Třetinu, akademického malíře Jaroslava Blažka nebo Františka Turečka, který získal ocenění Nositel tradice v oboru výroba lidové obuvi.

www.kostice.cz

  • Rozloha katastru: 1006 ha
  • Počet obyvatel: 1213
  • Nadmořská výška: 160 m n. m.

01Obec Ladná, vklíněná na kusu moravské země mezi dálnicí Brno – Bratislava a lužními lesy podél Dyje, je tichým a klidným místem vhodným pro příznivce pěší turistiky a cykloturistiky. Představuje totiž jeden z ideálních vstupů do Lednicko-valtického areálu, kulturní památky na seznamu UNESCO.

Území, na kterém se tato nevelká vesnice nachází, bylo osídleno již v pravěku, což dokládají mj. objevy hrobů kultury se zvoncovitými poháry a lužické kultury i četnější nálezy kultury únětické. Ty napovídají, že zde bylo na počátku doby bronzové rozsáhlejší sídliště. Samotná Ladná vznikla německou kolonizací patrně krátce před rokem 1220, zřejmě v souvislosti se založením blízkého Podivína. O obci – nazývané tehdy jménem svého zakladatele Reinprechta – nalezneme první zmínku již v roce 1271. Často bývala jmenována i jako Lanštorf (poprvé v r. 1581). Do počátku 16. století náležela k panství podivínskému, pak přešla pod panství břeclavské. Značně trpěla při válkách a nepřátelských nájezdech v 17. století, citelně se jí dotkly též průchody francouzských vojsk v letech 1805 a 1809. V době okupace byla přičleněna k Velkoněmecké říši. Rok 1950 přinesl změnu jejího úředního názvu na dnešní Ladná, ovšem v mezidobí 1976 až 2006 byla jen jednou z městských částí sousední Břeclavi. V lednu 2004 proběhlo místní referendum o odtržení obce od zmíněného okresního města a od 1. 7. 2006 je Ladná opět obcí samostatnou. Z tradičních akcí lze uvést třeba krojový ples (únor) nebo hody a hodky (září), při nichž se v případě vaší návštěvy jistě setkáte s členkami a členy Slováckého sdružení Lanštorfčané i dalšího sdružení – Chasa Ladná.

Hlavní památkou, jež bezesporu stojí za zhlédnutí, je novorománský kostel sv. Archanděla Michaela z roku 1912, dílo architekta rodu Lichtenštejnů Karla Weinbrennera, na které bylo údajně použito 250 druhů glazovaných a neglazovaných tvarovek a obkládacích cihel ze známé knížecí cihelny v Poštorné. Vedle toho tu najdete kapli sv. Michala z r. 1849, poklonu sv. Vendelína z 2. poloviny 18. století a boží muka z přelomu 18. a 19. věku.

Z rodáků pronikl do regionálního povědomí spisovatel František Čapka (pseud. Jakub Ach).

www.ladna.cz

  • Rozloha katastru: 5485 ha
  • Počet obyvatel: 3742
  • Nadmořská výška: 164 m n. m.

01Nejjižnější obec na Moravě, město Lanžhot, má rozlehlý katastr, jehož větší část se rozkládá v nivě při soutoku řek Dyje a Moravy. Zde najdete pravidelně zaplavované lužní lesy a nivní louky – jedinečné a mimořádně zachovalé biotopy středoevropského významu, jejichž rozloha nemá v České republice obdoby. Poprvé se jméno obce připomíná v roce 1384 ve tvaru Lanczhut oppido a překlad jeho německého názvu Landshut (tedy zemská stráž) odkazuje k někdejší funkci Lanžhota na hranici tří zemí – Moravy, Uher a Rakouska. Přes dnešní město v minulosti mnohokrát přešla vojska cizí i domácí, přičemž důsledky pro obyvatele byly nezřídka stejné. Zajímavostí zůstává, že obec patřící od r. 1496 Lichtenštejnům nepocítila důsledky devastující třicetileté války tolik jako lokality okolní, ostatně užila si svoje již v roce 1605 při vpádu bočkajovců, kdy byla zcela vydrancována a vypálena. Tvrdé boje tu probíhaly koncem druhé světové války, ve dnech 5.–11. dubna 1945. Lanžhot, který ve vzpomínaných letech poroby jako jediný v celém českém a moravském pohraničí nepřipadl Německu, ale zůstal součástí protektorátu, byl první osvobozenou moravskou obcí. Cena za to byla ovšem strašlivá – mnoho mrtvých a zraněných občanů, částečné zničení obce a několik stovek padlých sovětských vojáků, z nichž mnozí dodnes leží v neznámých hrobech v lesích mezi řekou Moravou a Lanžhotem.

Od r. 1900 byla obec označována jako městys, 27. června 2001 získal Lanžhot statut města.

Dnes žije mimořádně bohatou tradicí lidových zvyků a obyčejů, dosud je tady velmi rozšířeno charakteristické nářečí. O lanžhotských hodech doprovázených ručním stavěním čtyřicetimetrové máje a konaných v polovině září je možno stále spatřit několik desítek párů místních šohajů a děvčat v nádherném lidovém kroji. Ten však vesnická mládež obléká i v jiné sváteční dny spojené s církevními svátky a obřady nebo při zábavách, jakými jsou třeba krojový ples (leden) nebo fašank (únor). Oblibě se těší srpnové setkání lidových vypravěčů O lanžhotský přegulňák. Proslulost si získaly místní mužácký a ženský pěvecký sbor, známá je rovněž dechová hudba Lanžhotčanka.

02Z památek si zaslouží pozornost kostel Povýšení svatého Kříže pocházející z roku 1550, ale za přispění knížete Jana z Lichtenštejna zcela přestavěný v r. 1893. Památkové ochraně se těší i socha rudoarmějce a kaplička u silnice do sousedních Kostic; dodnes tu najdete tradiční domy s malovaným žudrem a podlužáckými ornamenty. S historií i národopisem Lanžhota se potom lze seznámit v místním muzeu.

Obcí prochází též cyklotrasa Moravská stezka a jako tip na přírodní zajímavost se dají nabídnout přírodní rezervace Ranšpurk a Cahnov – Soutok, které chrání části lesa pralesovitého charakteru. Pohled na slepá říční ramena, tůně či vyvýšeniny – tzv. hrúdy – představující vršky písečných dun je pro milovníka přírody neopakovatelným zážitkem. Celá oblast navíc vyniká jako mimořádně významné naleziště řady druhů živočichů, rostlin a hub a je podle Ramsarské úmluvy registrována jako mokřad mezinárodního významu.

Zdejší osobnosti zastupují zpěvačka lidových písní Božena Šebetovská, skladatelé těchto písní Rozalie Horáková a Vojtěch Bartoš, hudební skladatel Metoděj Prajka, velitel paraskupiny Clay – Eva Antonín Bartoš, vládní komisař v Břeclavi po r. 1918 Josef Pyskatý a také ministerský rada a autor scénáře k filmu O děvčicu, prvnímu snímku s národopisnou tematikou u nás, Josef Folprecht.

www.lanzhot.cz

  • Rozloha katastru: 752 ha
  • Počet obyvatel: 2830
  • Nadmořská výška: 176 m n. m.

01Obec Lužice leží v úrodné krajině jižní Moravy, obklopena višňovými, broskvovými a jabloňovými sady a samozřejmě též vinicemi. K podzemnímu bohatství tu patří dnes intenzívně využívaná naleziště ropy, zemního plynu a lignitu. Název vesnice se odvozuje od četných vodních ploch, které se zde v dávných dobách rozlévaly.

Stopy prvních osadníků můžeme na území Lužic sledovat již od mladší doby kamenné (neolitu). Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1250, kdy se dostala do majetku velehradského kláštera. V roce 1359 ji podle zápisu v zemských deskách koupil Vilém z Potštejna. Středověká zemanská tvrz, která se tu nacházela, zanikla koncem 14. století. Počínaje rokem 1511 patřily Lužice k hodonínskému panství. V historii obce bylo – stejně jako u dalších obcí regionu – nejtěžším obdobím 17. století, zvláště pak doba třicetileté války. Vesnice tehdy několikrát zcela zpustla. Její novodobou historii poznamenal vznik a rozvoj průmyslu. Přímo na katastru obce vyvíjelo v letech 1840 až 1931 činnost několik lignitových dolů; v současnosti je v provozu už jen mikulčický Důl Mír. V období 1870 – 1933 zde byl i velký závod na výrobu skla. Přestože jsou Lužice převážně průmyslovou vesnicí s moderní rozrůstající se bytovou výstavbou, lidový zpěv, tanec a pestré kroje mají stále dost místa v životě mnoha místních lidí. Důkazem toho jsou mj. již tři „Stárci Podluží“ – vítězové verbuňků na regionálních slavnostech Podluží v písni a tanci – pocházející z Lužic. Cyrilometodějské hody se tady slaví na počátku července, váže se k nim předhodové zpívání a beseda u cimbálu. Z jiného soudku je pak sochařské sympozium Dřevo – kámen konané rovněž v červenci. Působí tady mužácký pěvecký sbor, Slovácký krúžek Lužice, chrámový sbor, dětská cimbálová muzika, národopisný soubor Lužičá-
nek a mnoho dalších spolků, díky kterým žije obec po celý rok bohatým kulturním a společenským životem. A pokud zde náhodou zaslechnete francouzštinu, bude to nejspíš proto, že je v Lužicích návštěva z partnerské francouzské obce Isdes.

02Dominantou obce je kostel zasvěcený velkomoravským věrozvěstům sv. Cyrilu a Metoději, dostavěný v roce 1874, s výzdobou malíře Jano Köhlera z r. 1932.

Nedávno byl rekonstruován tzv. Starý kvartýr, památka tradiční lidové architektury, prezentující stálou expozici bydlení i příležitostné výstavy. Příznivcům sportu je od roku 2008 k dispozici moderní sportovní hala v areálu TJ Baník a fotbalové hřiště s umělou závlahou. K rekreaci a sportu slouží také přírodní areál Cihelna s restaurací Lužák. Pokud ale zatoužíte po klidu a tichu přírody, zavede vás cesta k nedaleké soustavě hned několika rybníků v lokalitě Písečné. Zrcadlící se vodní hladina lemovaná smíšeným lesem, rájem houbařů, a obrostlá vrbami, rákosím a orobincem je domovem mnoha vzácných druhů vodního ptactva, živočichů a hmyzu. Na východ od obce se u břehů řeky Moravy s hnízdišti čápů nachází lužní les.

Lužice jsou rodištěm muzikologa Miroslava Barvíka, známého naučnými rozhlasovými pořady o hudbě. Narodili se zde také učitel, grafik a bojovník proti fašismu Jaroslav Dobrovolský, dále Štěpán Kurka, jenž jako první čsl. letec 2. světové války zahynul v roce 1939 při náletu v polském Deblinu, a Štěpán (Štefin) Příkazský, verbíř, lidový zpěvák a poslední lužický gajdoš, o jehož životě v Americe se zmiňují cestovatelé Hanzelka a Zikmund ve své knize Tam za řekou je Argentina.

www.luziceuhodonina.cz

  • Rozloha katastru: 1530 ha
  • Počet obyvatel: 1942
  • Nadmořská výška: 165 m n. m.

01Obec proslavenou archeologickými vykopávkami v nedalekém Slovanském hradišti v Mikulčicích najdete jihozápadně od Hodonína, u říčky Kyjovky. Raně středověké hradiště, nacházející se na katastru obce, poblíž řeky Moravy, patřilo v 9. století k nejvýznamnějším střediskům Velkomoravské říše. Bohužel však nevíme, jak se jmenovalo, ani jakou plnilo úlohu ve správě státu, ve věcech hospodářských a církevních. Jeho celkovou osídlenou plochu lze odhadnout na 30 – 50 ha. Po pádu Velké Moravy snad mohla část obyvatel hradiště odejít do prostoru dnešní zastavěné části Mikulčic, odkud existují archeologické nálezy zařazované do 10. až první poloviny 11. století.

První písemná zpráva o Mikulčicích se datuje k roku 1141, kdy jsou v majetku hradského velkofarního kostela v Břeclavi. Ve vrcholném středověku stávaly na mikulčickém katastru i dvě tvrze, jež patrně zanikly v neklidných dobách husitských válek. Po celý středověk i raný novověk je obec sužována vpády ze sousedních Uher, v 19. století trpí častými záplavami i četnými požáry. S počátkem těžby ropy a lignitu ve vzpomínaném 19. století začíná mít vesnice zemědělsko-dělnický charakter. V r. 1951 byly k Mikulčicím připojeny sousední Těšice.

Působí tu cimbálové muziky Slovácko i Slovácko mladší, dále Chasa Mikulčice, mužácký sbor a též chrámový sbor a orchestr čítající více než stovku účinkujících z obce a okolí.

Krojové hody se ve vsi konají třetí neděli v srpnu, a to spolu s akcí Víno a burčák z otevřených sklepů; předchází jim lednový košt pálenek, únorový krojový ples, dubnový košt vína a červnový Festival otevřených sklepů. Zapomenout nelze ani na působivé vánoční koncerty. V areálu Slovanského hradiště se každoročně 5. července pořádá Cyrilometodějská pouť, v květnu se tu o Pravoslavné pouti scházejí bulharští občané žijící v České republice a v červnu tu je pouť Řeckokatolická. Není proto divu, že jsou Mikulčice držitelem Ceny Rudolfa II. za příkladný vztah ke kultuře. Ze sportovních podniků si pak renomé vydobyl silniční běh Velká Morava zařazený do soutěže Grand Prix.

Památky přirozeně zastupuje hlavně výše zmíněné Slovanské hradiště v Mikulčicích se dvěma expozicemi (Velkomoravské Mikulčice – Knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy a Velkomoravské Mikulčice – Druhý kostel a sakrální architektura knížecího hradu) a prohlídkovým okruhem přibližujícím návštěvníkům základy několika objevených kostelů a knížecího paláce. Jistou zvláštností je tu poštovna Velkomoravské Mikulčice fungující přímo v areálu hradiště. Působí zde také pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno.

Přímo ve vesnici stojí v jádru gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, v němž je ke spatření unikátní oltář z dubových kmenů nalezených v korytě Moravy. Před chrámem našly své místo barokní sochy sv. Oldřicha a sv. Jana Nepomuckého a o kus dál v parku je vztyčen dřevěný tzv. Lekavých kříž, bohatě vyřezávané dílo lidového řezbáře Františka Vymyslického z Dolních Bojanovic. Kapli sv. Rocha (národní kulturní památka) u hřbitova zdobí malované slovácké žudro. Žudrem je ozdobena i fara a radnice, u níž stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Vzpomenout jistě lze též areál tzv. Těšických búd při cestě do Lužic, příp. i mikulčické sklepy u myslivecké chaty a Důl Mír s těžbou lignitu. Pro výlet do lesů se dá doporučit Přírodní rezervace Skařiny s hnízdišti čápa bílého a volavky popelavé. Okolí této lokality je zahrnuto do Přírodního parku Mikulčický luh.

V pomyslném čele rodáků z Mikulčic stojí jistě skladatel mnoha známých slováckých zlidovělých písní, organizátor národopisného života na Podluží a spoluzakladatel a vedoucí redaktor národopisného a vlastivědného časopisu Slovácka Malovaný kraj František Hřebačka, známější jako Fanoš Mikulecký. Kromě něj odsud pochází i prvorepublikový divizní generál, pozdější vězeň komunistického režimu František Nosál či akad. sochař Jaroslav Jurčák a akad. malíř Pavel Vavrys. V boji s nacisty zahynul letec 311. bombardovací perutě ve Velké Británii Rudolf Bolfík.

www.mikulcice.cz

  • Rozloha katastru: 2341 ha
  • Počet obyvatel: 2580
  • Nadmořská výška: 190 m n. m.

01Převážnou část katastru jedné z největších obcí Slovácka tvoří intenzívně obhospodařovaná zemědělská krajina s převládající ornou půdou, najdeme tu ale též úzký pás lužních lesů lemující tok řeky Moravy a úrodné vinice. Zdejší území bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí archeologickými nálezy zachycené sídliště lidu s keramikou zvoncovitých pohárů náležející do pozdní doby kamenné. Ve středověku tady pak stávala kolonizační osada velehradského kláštera nazývaná Walterstoph (první písemná zmínka je z roku 1261) a krátce nato Waltersdorf. Stejně jako celá řada dalších lokalit na hranici doplatila na svou polohu, po nájezdech z uherské strany střídavě zanikala a následně byla obnovována. Od roku 1384 se o ní již píše jako o Noveville, tedy Nové Vsi. Přívlastek Moravská však přijala až v roce 1911. Z významnějších vlastníků obce lze uvést kromě zmiňovaného velehradského konventu aspoň Žerotíny, k jejichž břeclavskému panství patřila od r. 1528, a také knížata z Lichtenštejna. Za jejich vlády došlo r. 1738 v části Podluží i k neúspěšné vzpouře poddaných, přičemž centrum se nacházelo právě v Nové Vsi. V roce 1807 byla ves povýšena na městys a byly zde povoleny tři trhy.

Od počátku 20. století se dosud čistě zemědělská obec začíná přetvářet v poloprůmyslovou, v níž vyrostla řada nových podniků, ale kde si navzdory tomu nadále zachovává velkou důležitost pěstování vína. Vždyť je tu 160 hektarů vinohradů a zhruba 170 vinných sklepů, kde lze ochutnat širokou paletu odrůd zlatých a rubínových vín vynikající kvality! Stále je uchováván opravdu čilý folklorní život. S krásou lidového kroje, nádhernými písněmi i typickými tanci se můžete každoročně setkat např. o Dnu otevřených sklepů, který připadá na červenec, svatojakubských hodech poslední neděli v červenci, slavnostním zářijovém vinobraní, oslavě Svěcení vína konané 26. prosince nebo o krojovém plesu v poslední lednovou sobotu. Renomé si získal rovněž Den řemesel (1. května).

V obci aktivně působí Slovácký krúžek, mužský a ženský sbor, dětský folklorní soubor Jatelinka, vinařský spolek, sportovní kluby a další.

02Památky zastupuje zejména kostel sv. Jakuba postavený v roce 1773, před nímž stojí sochy sv. Václava a sv. Floriána z první poloviny 18. století. Dalšími světci, jejichž plastiky v Moravské Nové Vsi uvidíte, jsou sv. Jan Nepomucký a sv. Anna; vyplatí se i návštěva zdejšího hřbitova, kde se nachází náhrobní kámen vytvořený sochařem Frantou Úprkou. A konečně náruč otevírá též příroda: Ve sluncem rozpáleném, chvějícím se vzduchu ukazují cestu do lužních lesů oplývajících jedinečnou faunou i flórou nádherná jezera...

Jistě by se dala zmínit řada jmen, která jsou v určité době spojována s obcí. Za všechny lze vzpomenout aspoň advokáta a tajemníka Svazu průmyslníků Slovenska v době předmnichovské republiky Josefa Maděřiče, pro nějž byl vytvořen výše zmíněný náhrobní kámen na místním hřbitově.

www.mnves.cz

  • Rozloha katastru: 1354 ha
  • Počet obyvatel: 1423
  • Nadmořská výška: 198 m n. m.

01Obec leží uprostřed zemědělské krajiny, v níž převažuje orná půda, místy doplněná ovocnými sady a vinicemi, konkrétně se pak rozkládá v mělkém údolí na pravém břehu Prušáneckého potoka.

Zdejší území bylo osídleno již v pravěku, v cihelně nad Žižkovským rybníkem bylo například objeveno sídliště i hroby kultury lužické i sídliště kultury mohylové. Nalezly se tady rovněž slovanské hroby z 9. – 10. století.

Samotná ves patří ovšem k nejmladším v kraji, vznikla teprve v roce 1731 na popud inspektora lichtenštejnských panství Jana Maxmiliána Žižky, který rozhodoval o rozdělování půdy osadníkům a podle nějž také obec dostala své jméno. Předtím se na jejím místě nacházela pouze knížecí myslivna a hřebčinec. Moravský Žižkov zpočátku patřil k sousedním Velkým Bílovicím, od kterých se odloučil v roce 1792 a od té doby je samostatný. V druhé polovině 30. let minulého století měla ve vesnici silné pozice Národní obec fašistická; od dob první republiky se také v okolí těží ropa. Živá folklorní tradice se stále udržuje o hodech, které se konávaly vždy třetí zářijovou neděli. Dne 17. srpna 2002 však byl v obci vysvěcen nový kostel Panny Marie Vítězné a právě na ono datum byly poté hody na přání občanů přesunuty. K tomuto kraji patří samozřejmě i nádherná zákoutí vinných sklepů, není tedy divu, že v srpnu zde slaví vinaři – tradičním zarážením hory.

Obec je známa svou tradicí ochotnického divadla (divadelní soubor Šejkspír), mužského i ženského pěveckého sboru. K minulosti odkazuje několik litinových a zděných křížů z 19. století, socha sv. Jana Nepomuckého a kaplička sv. Floriána z roku 1852, která je ukryta v parku v centru vsi, kde si lze v příjemném stínu mohutných stromů odpočinout. Na park navazuje majestátní budova základní školy, v níž se děti učí již více než sedmdesát let a která spolu s dominantou zmíněného kostela zastupuje v Moravském Žižkově architekturu moderní.

www.moravskyzizkov.cz

  • Rozloha katastru: 297 ha
  • Počet obyvatel: 168
  • Nadmořská výška: 246 m n. m.

01Název dnešního Nového Poddvorova se stejně jako u obce sousední – Starého Poddvorova – odvíjí od zaniklé osady Potvorovice (a následně městečka Potvorova), jež patřila velehradskému klášteru a jež zanikla za česko-uherských válek v druhé půli 15. věku. Do současné doby po ní zůstal jen název trati Kosteliska.

Teprve v roce 1783 došlo za panování císaře Josefa II. k založení nynějšího Nového Poddvorova, konkrétně se tak stalo na pustých poddanských polích Mutěnické pahorkatiny, přibližně patnáct kilometrů západně od Hodonína. Soudíme-li podle kroje, pocházeli noví osadníci pravděpodobně z okolních obcí hanáckého Slovácka. Bonita půdy v této krajině byla velmi dobrá, tudíž není divu, že se obyvatelé věnovali zemědělství a na vhodně položených tratích i vinařství – stále se zde daří těm nejnáročnějším odrůdám. Od 40. let 20. století se v okolí těží plyn.

V červnu je v Novém Poddvorově kaž doročně pořádán Den otevřených sklepů. Největší turistickou zajímavost zde, v nejvýše položeném místě regionu Podluží, bezesporu představuje nově postavená, přibližně třicetimetrová rozhledna Na Podluží. Specifické je její architektonické řešení záměrně připomínající podobu těžní věže – důvodem je zdůraznění významu těžby nafty pro širší oblast Hodonínska a Podluží.

www.obecnovypodvorov.eud.cz

  • Rozloha katastru: 1414 ha
  • Počet obyvatel: 2120
  • Nadmořská výška: 185 m n. m.

01Obec Prušánky leží západně od Hodonína, v mělkém údolí říčky Prušánky mezi dvěma vyvýšeninami zvanými Nechory a Jochy.

Okolí vesnice bylo osídleno již od pravěku, význačnější stopy přítomnosti člověka však pocházejí až z doby bronzové a také z časů příchodu slovanských kmenů – z tohoto období zde bylo archeology v trati Podsedky odkryto rozsáhlé pohřebiště včetně hrobu velmože.

První písemná zmínka o Prušánkách se váže k roku 1261. Tenkrát se obec – pod názvem Prusy (současné pojmenování je používáno od konce 16. století) – dostává do držení cisterciáckého kláštera ve Vizovicích. Po zániku konventu r. 1497 ji získává rod pánů z Kunštátu. To už je ovšem v důsledku českouherských válek probíhajících v druhé polovině 15. století pustá. Znovu osadit se ji podařilo až v první půli století následujícího. Roku 1536 přechází do majetku Prusinovských z Víckova, po Bílé hoře ji spravují olomoučtí jezuité a po rozpuštění řádu r. 1773 patří k majetku tzv. studijního fondu.

V 16. století se tu usadila komunita novokřtěnců, r. 1605 byla obec vypálena bočkajovci, r. 1842 téměř celá vyhořela, velmi ji postihla rovněž cholera přivlečená sem pruskými vojáky v roce 1866. Krátce poté se odtud vystěhovalo zhruba sto rodin do Ruska a hlavně do Chorvatska.

Dnes se valná část občanů věnuje vinařství, které má v Prušánkách tradici trvající několik set let a výsledkem jsou výtečné lehké bílé odrůdy vína. K vínu se váže i folklor, který tu zaznamenal velké oživení založením národopisného souboru Podlužánek, z něhož vzešly i cimbálové muziky Šohaj a Verbuňk. Aktivní je též Slovácký krúžek.

02Největším svátkem jsou v obci srpnové krojové hody „pod zeleným“ spojené s besedou u cimbálu, konanou v jejich předvečer. V lednu tu mívají mužácký a krojový ples, v září potom zarážání hory a vinobraní. Tyto slavnosti vinařů se odbývají v nenapodobitelné atmosféře známé lokality Nechory, kterou tvoří přibližně 400 vinných sklepů a jež je vzdálena jen kousek od vesnice. Dá se do ní dojet též vinařskou cyklostezkou. Nejvzácnější kulturní památkou obce je pozdně barokní kostel sv. Isidora z roku 1758 postavený na místě původní kaple. U cesty k Nechorám stojí od roku 1847 socha sv. Jana Nepo-
muckého, v Nechorách samotných pak boží muka ze 40. let minulého století. Nejstarší plastikou je socha sv. Floriána z roku 1839, jež dnes našla místo v parku. V Prušánkách je rovněž hned několik zajímavých křížů.

Z obce pochází například zakladatel hodonínského symfonického orchestru Jan Nosek; filosof, vysokoškolský pedagog a publicista Jakub Netopilík či zakladatel několika dětských cimbálových muzik na Hodonínsku a Břeclavsku Pavel Čech.

www.obecprusanky.cz

  • Rozloha katastru: 1260 ha
  • Počet obyvatel: 4082
  • Nadmořská výška: 207 m n. m.

01Obec se nachází severně od Hodonína, ze tří stran obklopena rozsáhlým lesním komplexem Doubrava.

Území Ratíškovic bylo osídleno, pravděpodobně bez větších přerušení, již od mladšího paleolitu. Svědčí o tom archeologické nálezy snad ze všech následujících období až po příchod Slovanů. První písemná zpráva o obci se vztahuje k listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131. Ve 14. století patřily Ratíškovice k majetku moravských markrabat, poté se v jejich držení střídaly různé zemanské, ale i panské rody (třeba Pernštejnové, páni z Lipé, Lichtenštejnové, Czoborové). Neklidno tu bylo za husitských i následných česko-uherských válek, kdy v bezprostředním okolí vesnice zaniklo hned několik osad (např. Jarohněvice, Roztrhánky). Zasáhl sem též pustošivý nájezd uherských bočkajovců v r. 1605, počet obyvatel pronikavě snížila třicetiletá válka. V roce 1762 se obec dostala do přímého vlastnictví panující habsburské dynastie. Tenkrát ještě měla zemědělský charakter, ke změně se začalo schylovat od poloviny 19. století, kdy tady vznikla cihelna, a hlavně od počátku 30. let století minulého – s vybudováním tehdejšího nejmodernějšího evropského lignitového Dolu Tomáš (dnes uzavřen) nesoucího jméno po svém zakladateli, průmyslníku Tomáši Baťovi. V souvislosti s těžbou byla zřízena i vagonová dráha do železniční stanice v Rohatci, aby se vytěžený nerost mohl přepravovat do Baťových zlínských továren, a také kolonie více než 30 moderních dvojdomků obývaných zaměstnanci dolu – místní část zvaná Baťovka.

Z tradičních akcí se v obci dají navštívit lednové krojové plesy nebo říjnové krojové hody. V květnu pak přijde řada na setkání mužských a ženských sborů v areálu vinných sklepů na Slavíně nazvané Zpívání pod Náklem; o svátku sv.
Cyrila a Metoděje (5. 7.) se na vrchu Náklo koná Pouť u Liliového kříže. Druhá červencová sobota je věnována mezinárodnímu festivalu dechových hudeb. I dnes tedy hraje v Ratíškovicích velkou roli folklor. Působí tu Dětská cimbálová muzika, Dětský folklorní soubor, Ratíškovská Dolina, Slovácký krúžek, Mužský pěvecký sbor či stále populárnější ženský pěvecký sbor Robky ze Séčky. Hrají tady též dechové hudby Dolanka i mládežnická Veselá muzika. Velkých úspěchů v kopané dosahoval ve svém moderním sportovním areálu před časem FK Baník Ratíškovice hrající v roce 2000 dokonce finále ČMFS.

Mají zde Muzeum „Ve vagónu“ umístěné ve dvojici železničních vozů a informující především o hornictví v Ratíškovicích a okolí. Jeho návštěvu lze spojit s krátkým výletem drážním šlapadlem po již zmíněné bývalé železniční vlečce vedoucí směrem na Rohatec. Památky obce zastupuje např. kaple sv. Josefa z roku 1850 nebo jen o sedm let starší kostel sv. Cyrila a Metoděje, v němž najdete pravděpodobně gotickou dřevěnou sochu Madony s Ježíškem. Nad vesnicí, na nejvyšším vrchu Dolnomoravského úvalu – už uvedeném Nákle, je v upomínku na misi sv. Cyrila a Metoděje od r. 2004 instalován sedmimetrový Liliový kříž. Za procházku však určitě stojí rovněž lesy Doubravy. Oproti názvu se v nich téměř žádné listnaté stromy již nenacházejí, jelikož v 18. století tady došlo k rozsáhlému odlesnění a na otevřených plochách vytvořily písečné bouře duny o mocnosti několika desítek metrů. Problém byl vyřešen porostem borovic, přesto je tato oblast svým složením shodná s Gobi, nejsušší pouští na světě. Odtud také pochází výstižné neoficiální pojmenování tohoto lesního celku – Moravská Sahara.

Z obce vzešla poměrně dlouhá řada významných rodáků, mj. profesor etnologie a autor několika stěžejních odborných publikací z tohoto oboru Václav Frolec, baletní mistr a choreograf Národního divadla v Brně Ivan Příkaský, umělecký sochař Miroslav Kovařík, keramik Karel Němec, autor knih o obci František Toman nebo bojovníci proti nacismu Jaroslav Kotásek či Vít Příkaský a papežský prelát Viktor Mlejnek.

www.ratiskovice.com

  • Rozloha katastru: 1745 ha
  • Počet obyvatel: 3413
  • Nadmořská výška: 181 m n. m.

01Rozlehlou vesnici tvoří tři místní části – samotná ves s částí zvanou Na Kopci, dále Kolonie, jež ke svému pojmenování přišla v 19. století při vybudování kolonie domků pro zaměstnance zdejšího cukrovaru, a Soboňky vzniklé teprve v roce 1826 a k obci připojené až v roce 1960. Ves najdete asi pět kilometrů severně od Hodonína, z jedné strany ji ohraničuje řeka Morava, z druhé lesní komplex Dúbrava. Osídlena byla už v pravěku, nejpozději v mladší době kamenné. První písemnou zmínkou o obci je listina z roku 1270, kde je uvedeno jméno jejího vlastníka Tvrdka z Rohatce (de Rohaz). Podnětem k osídlení bylo zřejmě obchodní spojení Moravy s horními Uhrami přechodem přes řeku Moravu, o čemž svědčí prastarý přívoz – „pas rohatecký“. Někde v těchto místech stávala v dávné minulosti i tvrz a odtud se také Rohatec rozvíjel. Od četných meandrů řeky s pískovými výspami, tzv. rohy, také pravděpodobně získal svůj neobvyklý název. Obyvatelé se zabývali rybolovem, lovem raků a zemědělstvím.

Roku 1368 připadla ves k panství strážnickému a zůstala jeho součástí až do r. 1848. V 15. století byla několikrát vypálena a podobně tomu bylo i v 17. století, kdy ji neminul vpád bočkajovců a důsledky třicetileté války. Rozvoj nastává teprve od druhé poloviny 19. století, zejména po výstavbě výše zmíněného cukrovaru v Kolonii, jednoho z prvních na Moravě. Počátkem 20. století zde vznikla továrna na cukrovinky, později dobře známá Maryša. Roku 1986 sice Rohatec ztrácí samostatnost a je přičleněn k městu Hodonínu, ale jen na krátkou dobu – čtyři léta nato je opět samostatný.

Lidové umění se tu projevuje mj. při zdobení velikonočních kraslic vyškrabováním nebo malovaním. V obci je činný dětský folklorní soubor a mužský i smíšený pěvecký sbor.

Pozvat návštěvníka je možno na ochutnávku vín o velikonočních svátcích nebo na dětský folklorní festival, který se koná zpravidla v květnu. Vynechat by ale nebylo vhodné ani tradiční krojové bartolomějské hody pořádané v srpnu, na něž týden poté navazují hodky.

Najdete tu malé obecní muzeum, zajímavý kostel sv. Bartoloměje z roku 1911 i stejnému světci zasvěcenou kapli – presbytář původního gotického kostela. Za zmínku stojí rovněž starobylý kříž.

Krásné je okolí Rohatce. Významným prvkem přírodního bohatství je neregulovaný úsek Moravy splavný malými plavidly či výletní lodí. U obce končí Baťův kanál, který ve 30. letech minulého století vybudovali podnikatelé Tomáš a následně Jan Baťovi pro přepravu uhlí do svých továren na Zlínsku. Do katastru vesnice zasahuje i Přírodní památka Váté písky a Přírodní park Strážnické Pomoraví. Lesy Dúbravy jsou zase rájem houbařů, v tamní lokalitě Roztrhánky se našla též žlutavá forma hřibu meruňkového, jenž je zatím znám pouze ze dvou míst na světě.

Z osobností vynikli např. akad. malíř Karel Novák a kameník Rudolf Richter, malérečky a vyšívačky Alžběta Salčáková či Alžběta Zahnašová; značné proslulosti dosáhla zejména textilní grafička Anna Netíková tvořící obrazy z nití.

www.rohatec.cz

  • Rozloha katastru: 546 ha
  • Počet obyvatel: 976
  • Nadmořská výška: 224 m n. m.

01Obec najdete v Mutěnické pahorkatině, pod lesem Kapansko. První zmínka o existenci osady tehdy nazývané Potvorovice (Potowariz) pochází z roku 1209, devatenáct let nato byla zahrnuta do donace padesáti obcí věnovaných Přemyslem Otakarem I. cisterciáckému klášteru na Velehradě. V 2. polovině 15. století, za česko uherských válek, však zanikla. Pusté Potvorovice zastavil klášter roku 1482 Protivcovi ze Zástřizl, jenž je roku 1529 prodal Heraltovi z Kunštátu k čejkovickému panství. Počátkem 17. století počíná osídlování nové, a to především z prostoru búd pod vinohrady, což dokládá i pečeť z roku 1779. Přicházeli sem lidé ze Slovenska, Dubňan, Ratíškovic i odjinud. V průběhu času se také začalo měnit jméno obce, a to na Potvorov. Současný název obce se datuje k roku 1870, o čtyřiapadesát let později byl stanoven úředně. Od 40. let minulého století se v okolí těží ropa.

Ve Starém Poddvorově je stále živý folklor, jenž vynikne zejména při pořádání hodových veselic. V polovině června jsou to dvoudenní dětské hody, které mají v současné době již charakter folklorní přehlídky dětských národopisných souborů s mezinárodní účastí; o první srpnové neděli se tu pak konají krojové hody. Z lidové tvořivosti je třeba vzpomenout vyšívání krojů či výzdobu velikonočních kraslic gravírováním. Obec, jejímž katastrem prochází vinařské a cykloturistické stezky, je taktéž známa pěstováním kvalitních odrůd vinné révy. Tradice zde udržuje dětský národopisný soubor Kordulka. Dominantu Starého Poddvorova tvoří zvonice z roku 1855 zasvěcená sv. Martinu a jméno stejného světce nese i moderní kostel z roku 1994. Upozornit lze také na sochu sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. století umístěnou u vstupu na hřbitov. Řada drobných sakrálních objektů, jako jsou obrázky, kříže a kapličky, se nachází též v okolí vesnice.

03Hlavní památkou je ovšem celodřevěný větrný mlýn beraního typu z roku 1870 zrekonstruovaný v roce 2003, jehož vnitřní interiér dokladuje dřívější výrobu mouky a přidružených produktů. Stojí na návrší, asi tři kilometry od obce, a údajně ho nechal postavit jeden z občanů sousedních Mutěnic, který zbohatl díky nálezu vojenské pokladny.

K rodákům patří hudební pedagog a skladatel Pavel Jurkovič; biolog a autor řady lékařských publikací Augustin Svoboda, či za minulého režimu perzekvovaný kapucín Pavel Sasínek.

www.poddvorov.cz

  • Rozloha katastru: 2116 ha
  • Počet obyvatel: 2086
  • Nadmořská výška: 176 m n. m.

01Obec leží na hraně vysoké, zemědělsky soustavně obdělávané terasy s poli a vinohrady vypínající se nad říčkou Kyjovkou.

Podle jejího jména někteří badatelé usuzují, že mohla být založena kastelánem hodonínského hradu Tvrdišem připomínaným v roce 1169, první věrohodná písemná zmínka je ale takřka o sto let mladší – pochází až z roku 1264, kdy se po obci psal Jan z Tvrdonic. Stejně jako v případě dalších vesnic i Tvrdonice změnily v minulosti mnohokrát své majitele, z nichž někteří sídlili i na zaniklé vodní tvrzi, která ležela na loukách ve východní části zdejšího katastru, v trati nazývané Hradišťko. Roku 1528 získal obec rod Žerotínů, deset let nato byly povýšeny na městečko. Pohromu pro něj znamenalo století následující doprovázené vpády ze sousedních Uher a devastující třicetiletou válkou. Počet obyvatel ve zle postižené zemědělské lokalitě, kde ale měli důležitou roli též rybáři, kteří se zde sdružili i do vlastního cechu, stagnoval dokonce ve století osmnáctém.

Dnes jsou již Tvrdonice dynamicky se rozvíjející obcí, jejíž obyvatelé si váži dědictví předků, které pečlivě udržují a rozvíjí. Vyvrcholením folklorního dění nejen tady, ale v celém regionu, jsou národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci pyšnící se dlouhou tradicí. Spolu s Mezinárodním folklorním festivalem ve Strážnici a Horňáckými slavnostmi patří mezi tři nejznámější akce tohoto typu na Slovácku. Konají se přímo v obci, a zejména ve zdejším národopisném areálu, vždy o prvním červnovém víkendu a rok co rok přilákají tisíce příznivců lidových zvyků. Kromě toho lze návštěvníka městečka pozvat třeba na krojové hody (první neděle v září) či Den otevřených sklepů (červen). Nikoho jistě nepřekvapí, že v Tvrdonicích vyvíjí činnost dětský národopisný soubor Pomněnka a Slovácký Podlužácký krůžek zahrnující ve svém rámci i proslulý mužácký pěvecký sbor sdružující také zpěváky ze sousedních Kostic. Krůžek spolupracuje s cimbálovou muzikou pojmenovanou podle místního rodáka, významného zpěváka lidových písní Jožky Severina. Sídlo tu má i dechová hudba Podlužanka.

02K památkám se tady řadí novogotický kostel sv. Mikuláše z r. 1941, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1841, trojboká boží muka mající svůj původ patrně v 18. století. Prohlédnout si lze též národopisný areál se Slováckou chalupou. Vzácnou faunu a flóru prezentuje mozaika zachovalých luk a mokřadů v nivě Kyjovky a Moravy. Poklady lužního lesa jsou chráněny v přírodní rezervaci Stibůrkovská jezera.

Z osobností připomeňme kromě již zmíněného Josefa Severina aspoň známého podlužáckého folkloristu Jana Kružíka nebo mistra Evropy v judu v kategorii veteránů Jiřího Hasila.

www.tvrdonice.cz

  • Rozloha katastru: 1160 ha
  • Počet obyvatel: 1054
  • Nadmořská výška: 173 m n. m.

01Obec se nachází ve svahu mezi říčkou Kyjovkou a komunikací spojující Břeclav s Hodonínem, na okraji pomoravního lužního lesa. Její název ve staročeštině znamenal oplocené místo.

Týnec je jednou z nejstarších osad na jihovýchodní Moravě a jediným poutním místem na Podluží. V písemných pramenech se sice připomíná až k roku 1244, kdy ji vlastnil Markvart z Týnce, bezesporu zde však slovanské osídlení existovalo mnohem dříve. Podle některých zpráv byla vesnice dokonce údajně knížetem Břetislavem I. roku 1030 darována kostelu sv. Petra v Olomouci. Důležitou roli tu sehrával zdejší hrad (či tvrz), jehož nepatrné pozůstatky je dosud možno najít na jihovýchodním okraji obce. Za husitských válek jej obsadila posádka Zikmundova zetě, rakouského vévody a moravského markraběte Albrechta, a roku 1426 byl proto – neúspěšně – obléhán husity. Zanikl patrně v 60. letech 15. století za válek poděbradských, byť se opět objevují též údaje, že v 16. století byl opraven a poslední jeho připomínka by měla odkazovat až k roku 1623. Samotná obec, která velmi často měnila majitele, byla r. 1384 poprvé nazvána městečkem, roku 1580 ji zapálil žhář a četné zkoušky pro ni, jako pro celý kraj, přineslo zejména 17. století. Roku 1605 byl Týnec vypálen povstaleckými bočkajovci, čtrnáct let nato vypleněn císařským vojskem, útrapy přineslo další pokračování třicetileté války i rok 1663 – nájezd Turků. Také v této obci pokračovala obnova velmi pomalu...

02Naštěstí se zde dosud dochovaly lidové zvyky, oděv i písně. Tradiční a nejvýznamnější akcí jsou hody „pod zeleným“ konané počátkem září (po svátku Stětí sv. Jana Křtitele), při nichž je možno obdivovat pestrost podlužáckého kroje hned u několika desítek svobodných chlapců a děvčat, místních i přespolních. Krojový ples bývá pořádán v lednu či únoru; Dívčí vínek pak v listopadu. V obci jsou dva pěvecké sbory, které mají podíl na společenském životě: Jde o sbor mužáků a smíšený chrámový sbor. Kulturní dění doplňují rovněž mateřská a základní škola připravující každoroční vánoční akademii, dětský karneval, oslavu Dne matek, program ke Dni dětí, výstavy dětských prací atd. Z památek stojí za pozornost dominanta obce – poutní kostel Stětí sv. Jana Křtitele pocházející z roku 1760 a rozšířený o více než sto let později. Dále lze uvést školu z r. 1832, přestavěnou v roce 1885, a také památkově chráněný dub pod kaplí P. Marie při cestě do Tvrdonic. Na jeho kmeni si určitě všimnete obrazu Madony s Ježíškem. K místu se váže legenda, že se zde Bohorodička zjevila vojákovi. Při pokusu přepravit obraz do kostela v blízké Moravské Nové Vsi nemohli koně pohnout vozem, a proto zde obraz již zůstal.

www.tynec.cz

01Jihomoravský kraj, region s výhodnou polohou v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem, odedávna představuje strategickou křižovatku Evropy. Rozlohou se řadí na čtvrté a počtem obyvatel na třetí místo mezi ostatními regiony České republiky. Jižní Morava má navíc, coby jeden z nejzdravějších regionů České republiky, dobrou pověst jako rodinný kraj, kde každý najde právě to, co hledá. Široce členěná nabídka je určena pro každý vkus a každé nároky – rodiny, jednotlivce nebo skupiny, toužící po dobrodružství, požitcích ducha i těla či po kulturním a společenském životě.

Při toulkách jižní Moravou na každém kroku potkáte něco, co vás vybídne k zastavení. Slunce, které objímá, otvírá srdce a zůstává ve vaší duši. Malebná přírodní zákoutí, hrady a zámky jako z pohádky, rozmanité chutě jedinečných moravských vín a krajových gastronomických specialit, pestré lidové umění, zábavu. Jedinečné chvíle, kdy si budete přát zastavit čas a prožívat okamžik v celé jeho hloubce.

Historické centrum jižní Moravy tvoří krajské město Brno, které si navzdory své velikosti zachovalo zvláštní krásu a klid. Starobylé středisko na křižovatce důležitých obchodních cest se stalo moderním centrem obchodů, výstav a veletrhů a rovněž univerzitním centrem, sídlem biskupství a městem kultury, umění a zábavy.

02Čtyři lokality na jižní Moravě jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Impozantní šlechtická sídla, pečlivě upravené zahrady a parky, lovecké zámečky, Minaret, umělá zřícenina Janohrad či římský vítězný oblouk skrytý v lesním přítmí – takový je Lednicko valtický areál. Překvapivým protikladem je stěžejní dílo světové funkcionalistické architektury z roku 1930 – vila Tugendhat. K nekonečným toulkám vyzývají také biosférické rezervace UNESCO, ať už si vyberete bílé útesy Pálavy nebo orchidejové louky Bílých Karpat. V roce 2005 byl na seznam mistrovských děl nehmotného dědictví lidstva zařazen také slovácký sólový mužský tanec verbuňk. Výčtem těchto několika památek UNESCO krása a bohatství jižní Moravy nekončí. I ostatní hrady a zámky, tiché kláštery, nádherné kostely a židovské památky jižní Moravy vás provedou staletími a zažijete s nimi spoustu vzrušujících dobrodružství. Na svých cestách je zkrátka nesmíte vynechat. Jedinečnost a barevnost jižní Moravy ale dokreslují také místa, které vymodelovala sama příroda. Klikatý tok řeky Dyje v hluboko zaříznutém údolí není už nikde tak hezký jako v Národním parku Podyjí. Krápníkové jeskyně, ponorné řeky a propasti odkrývají křehké půvaby Moravského krasu. Huňaté lesy Českomoravské vrchoviny, ohnivé barvy podzimu v listnatých lesích Chřibů i romantika lužních lesů, každá cesta vypráví některý z prastarých příběhů – stačí jen jít a poslouchat.

A že už jste s dětmi prošli všechny jeskyně, technické památky, skanzeny či hrady a zámky? Pak nezapomeňte ještě na dinosaury, zábavu ve stylu Divokého západu, zoologické zahrady a akvária, tajuplnou jeskyni s kamennými rytíři, modelové kolejiště nebo muzeum strašidel. Za zábavou můžete vyrazit také do místních aquaparků a koupališť, kde okusíte sluncem prohřáté klima a čistý vzduch jižní Moravy. Kdo chce využít volné dny nejen k odpočinku, ale i pro zdraví, ten by měl vyzkoušet přírodní léčivé zdroje a wellness programy ve zdejších lázních.

O tom, že láska k jižní Moravě prochází také žaludkem, vás přesvědčí krajové speciality i skvělé víno. Vychutnat si je můžete pod historickými klenbami vináren, při tradičních folklorních akcích a festivalech anebo jen tak, v lákavě pootevřených dvířkách vinných sklípků. V mírně zvlněné krajině hřející se v paprscích vlídného slunce je zkrátka víno doma a výjimečně se mu tu daří. Stejně tak výborné jsou tu ale i podmínky pro cykloturistiku. Značené cyklotrasy vedou ve většině případů po zpevněných polních či lesních cestách či méně frekventovaných silnicích. Nezbývá tedy než šlápnout do pedálů a vydat se za poznáním tak barevného a krásného regionu, jako je jižní Morava.

www.kr-jihomoravsky.cz

01Slovácko nás přitahuje magickou silou. Propadáme podivuhodnému okouzlení lidmi, přírodou a krajinou a víme, že se chceme, že se budeme chtít do těch míst ještě jednou vrátit, neboť srdce v nich našlo zalíbení. Ten kraj má totiž svá specifika, odedávna je navštěvován lidmi pro vnější i vnitřní hodnoty, pro svůj genius loci. Na jeho lokalizaci nemusíme po staletí nic měnit. Slovácko je malebný kraj na pomezí dvou historických území – Moravy a Slovenska, kraj, jehož přirozenou osou je úrodný úval podél řeky Moravy, vroubený zelenými keři vinné révy, poli zlátnoucího obilí a jabloňovými sady, kraj rozprostírající se od Napajedelské brány po rakouskou hranici.

Osídleno je Slovácko od dávného pravěku. Vždyť podél toků řek vedl nejstarší kupec své karavany s nákladem jantaru či bronzových výrobků a na křižovatkách těchto cest a stezek, které podle tovaru dostaly i jména jantarová a bronzová, budoval člověk svá sídla. Zde se setkávaly lidské rody a etnika a v dotyku rozličných kultur a tradic se vyvíjela lidská civilizace. Právě v tomto kraji ležela centra kdysi slavné Velkomoravské říše, prvního správního útvaru Čechů a Slováků, i sídlo věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Ať přijedete na Slovácko z kterékoliv strany, ať přijedete jakýmkoliv dopravním prostředkem, vždy vstoupíte do kraje neobyčejného přírodního bohatství, malebné a značně členité krajiny. Synonymem Slovácka jsou dosud živé projevy folkloru, tradic, lidových písní a tanců, prezentované při zvykoslovných událostech přímo v terénu, ale také ve vystoupeních četných souborů lidových písní a tanců na národopisných slavnostech a folklorních festivalech. Dřevěné hračky, velikonoční kraslice, figurky z kukuřičného šustí, ručně tkané textilie a výšivky, to vše dotváří osobité kouzlo Slovácka, stejně jako lidová gastronomie. Vyhlášená slovácká kuchyně i nepředstíraná pohostinnost obyvatel činí tento kraj zajímavým pro organizátory kulinářských výprav gurmánů a milovníků jídla i dobrého moku.

02Výlet nebo dovolená mohou mít na Slovácku mnoho různých podob. Můžete je strávit v přírodě u vody, rybařit nebo se věnovat plavání a surfování. Můžete také nasednout na kolo a projet se po některé z tematických cyklotras, které vás bezpečně zavedou k vašemu cíli. Nový úhel pohledu na krásy Slovácka vám pak určitě poskytne příjemná plavba po Baťově kanálu a trochu adrenalinu v těle zvedne vyhlídkový let letadlem či balonem nad Chřiby nebo tandemový seskok padákem. Záleží jen na návštěvníkovi, kterou z mnoha nabízených aktivit si u nás vybere.

Slovácko, kraj, který dal našemu národu Jana Amose Komenského i Tomáše Garrigua Masaryka a který poskytl pohostinnou náruč plejádě umělců literárních i výtvarných, zve k návštěvě i vás.

01Region Podluží, dobrovolný svazek obcí se sídlem v Lanžhotě, vznikl v roce 1999. Během roku 2003 došlo k rozšíření původně sedmičlenného sdružení o šest nových obcí z Hodonínska. Posledním přistupujícím členem se v červnu 2007 stala nejmladší obec na Břeclavsku, Ladná. Svazek obcí je zakládajícím členem Místní akční skupiny (MAS) Dolní Morava, partnerem Mikroregionu Hodonínsko a též Regionu Slovácko, se kterým se prezentuje na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu po celé Evropě. Region rovněž úzce spolupracuje s dalšími subjekty, jako je např. Biosférická rezervace Dolní Morava či Folklorní sdružení České republiky. Činnost Regionu Podluží je z velké části zaměřena na získávání dotačních prostředků pro realizaci rozvojových projektů v oblasti propagace cestovního ruchu, vinařství, zachování tradiční kultury a zlepšování infrastruktury.

Region Podluží za dobu svého trvání realizoval již více než 35 projektů zaměřených na zmíněnou infrastrukturu, práci s dětmi a mládeží, marketing oblasti, podporu vinařů, vzdělávání a další rozvoj území.

www.podluzi.cz

01Vítejte v Mikroregionu Hodonínsko, který byl založen v prosinci roku 2004 za účelem prosazování, koordinace a ochrany společných zájmů členských obcí. Do tohoto svazku obcí spadají folklorně rozmanité a díky slunečnému klimatu na vinice bohaté vesnice a města Dolní Bojanovice, Čejkovice, Dubňany, Hodonín, Josefov, Mikulčice, Nový Poddvorov, Prušánky, Rohatec, Ratíškovice, Starý Poddvorov. V každém z těchto míst najdete kulturní památky, přírodní zajímavosti a další turistické cíle. Vyznačené Moravské vinařské stezky a nově zpřístupněná vodní cesta Baťův kanál pak umožňují pohodlné propojení s dalšími mikroregiony. Díky všem obcím nabízejícím pestrý kulturní, vinařský a sportovní program má tento mikroregion perspektivní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.

Mikroregion Hodonínsko je založen jako samostatná právnická osoba. Předmětem jeho činnosti je zejména: koordinace aktivit vztahujících se k regionálnímu rozvoji, spolupráce při poskytování poradenských a informačních služeb, při budování a rozšiřování sítě cyklostezek, při pořádáni kulturních a společenských akcí regionálního významu, společná propagace tohoto svazku obcí apod. Mikroregion se dále věnuje dětem, sportovním aktivitám, ale také ochrane životního prostředí, zvláště pak zeleně. Díky své poloze a příhodným přírodním podmínkám je vhodný pro zemědělskou činnost, důležitá je také jeho průmyslová minulost.

www.hodoninsko.eu

43Podluží

V jihovýchodním cípu České republiky, na rozhraní Moravy, Slovenska a Dolního Rakouska, při soutoku řek Dyje a Moravy, se nachází pestrá a pozoruhodná oblast vymezená katastry čtrnácti obcí ležících mezi Břeclaví a Hodonínem. Zdejší rovinatý terén modelovaný oběma vodními toky byl spolu s teplým podnebím vždy ideální pro hospodaření a vznik lidských sídel. Historie místního osídlení zasahuje hluboko před období Velké Moravy, nepříjemným znakem bránícícím rozvoji a růstu významu podlužáckých obcí nacházejících se u samé hranice státu však byly v historii poměrně často se vyskytující vojenské vpády. Přesto se však převážná většina historických sídel dochovala až dodneška.

Uvedená oblast je bohatá na úrodné půdy, které jsou v současné době využívány jako zemědělské plochy, vinice, louky či lesy. Nechybí tu ani přírodní zajímavosti, např. významné ptačí oblasti pod ochranou NATURA 2000 a výjimečný ekosystém lužního lesa zahrnutý jako Biosférická rezervace Dolní Morava do Seznamu přírodních a kulturních památek UNESCO. Zcela příznačná je pak pro Podluží pohostinnost a pracovitost jeho obyvatel. Možná je to tím, že u dobrého vína a s moravskou písní na rtech se při formálních i neformálních setkáních nejen nejlépe vytváří přátelské vazby, ale často se vyřeší i spory, zažehnají mnohá nepřátelství a vysvětlí nedorozumění. S onou pracovitostí místních lidí se mimochodem zcela jistě setkáte při putování upravenými vesnicemi, sklepními uličkami nebo mezi udržovanými vinicemi a poli...

Vychutnejte si proto harmonii Podluží! Ten jedinečně dochovaný folklor; zvyky každoročně opakované při nejrůznějších událostech; zajímavá a historicky cenná místa; posezení s přáteli i se srdečnými místními lidmi v chladivém přítmí vinného sklepa; slováckou kuchyni nebo výlety lužním lesem na kolech podél Moravy a vinohradů. Pomyslné dveře máte otevřeny!

44 45

Region Podluží
Náměstí 177, 691 51 Lanžhot, Mobil: +420 777 328 052
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , www.podluzi.cz

Hodonínsko

Region slunce a folkloru, kde jedna slavnost střídá druhou. Pestrá škála lidových písní, krojů, tanců a tradičních řemesel. Jižní cíp Moravy, kouzelný svět plný lužních lesů, ale také vinic. Nejrůznější vína - suchá, sladká, bílá, červená i růžová, řízná i neřízná jako pohlazení. Sladké a šťavnaté ovoce zdejších sadů a krásná příroda. Region širé roviny s nepatrnými výběžky lesa Kapánsko. Místy doslova romantickou krajinu, sídla šlechtických rodů, vodní toky, templářskou tvrz a lidovou architekturu - to vše svým návštěvníkům nabízí Hodonínsko. Samozřejmě též pohostinnost při oslavách masopustu, vítání jara, zarážení hory, hodech i vinobraních. A nesmíme zapomenout na zvláštní kouzlo utajené v zimním čase rolniček a adventu - v době Mikulášů, andělů a čertů. Kdo touží poznat tyto místa a zvyklosti, kde jakoby se zastavil čas, musí se vypravit právě sem!

Hodonínsko je schopno poskytnout atrakce pro rozvoj cestovního ruchu především v letním období. Pod žhavým sluncem je možno navštívit např. koupaliště v Dubňanech nebo v Hodoníně, přírodní koupaliště v Lužicích, lze i rybařit na katastrech Dubňan, Hodonína a Ratíškovic a své příznivce si jistě najde též vodní doprava na řece Moravě a Baťově kanálu. V zimě pak otvírají dveře kryté sportovní haly, kurty a bazény, které jsou rozesety po celém území regionu. K největším přednostem Hodonína a okolí z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter této malé části České republiky dodávají přirozeně i už zmíněné folklorní tradice a lidová kultura. Velký rozvoj zaznamenává a fenoménem dnešní doby se tu stává cykloturistika, vždyť turistickými a vinařskými stezkami jsou na Hodonínsku protkány téměř všechny obce. Nabídku vinařské turistiky doplňují atrakce, které jsou dále využitelné pro rozvoj cykloturistiky - jen namátkou významná archeologická lokalita Slovanské hradiště u Mikulčic, početné církevní stavby a v krajině rozeseté technické památky.

Vzhledem k tomu, že se jedná o region s mnoha vesnicemi a s rozvinutým zemědělským sektorem, otevírá se tady prostor rovněž pro venkovskou turistiku s jejími produkty agroturistikou, ekoagroturistikou, ekoturistikou či hipoturistikou, která pro Hodonínsko představuje významný potenciál, protože ve struktuře turistické nabídky v rámci celého našeho státu zaujímá zatím jen nepatrný podíl. Specifickým odvětvím cestovního ruchu je jistě lázeňství, které již má na území regionu a zejména v samotném Hodoníně vybudovánu pevnou pozici vycházející z pestré nabídky tradičních lázeňských programů.

Mikroregion Hodonínsko
Masarykovo nám. 53/1, 695 01 Hodonín
Mobil: +420 775 393 663
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , www.hodoninsko.eu

Přehled kulturních akcí v regionu

Leden Krojový ples
Dolní Bojanovice, Kostice, Lanžhot, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Prušánky, Tvrdonice, Týnec
Únor Kostice - Tradiční maškarní merenda, Ladná - Krojový ples, Lanžhot - Fašank, Lužice - Fašank, Moravský žižkov - Veřejná zabíjačka
Březen Čejkovice – atletické závody Čejkovická laťka, Dolní Bojanovice – Jarní hudební festival, Hodonín – soutěž dětských zpěváků lidových písní Věneček z rozmarýnu Fanoše Mikuleckého, Hrušky – Přehlídka vín a sýrů, Josefov – Vítání jara Moravský Žižkov – Košt vína, Starý Poddvorov – Vynášení Smrtnice
Duben Moravská Nová Ves - Přehlídka mužáckých sborů Podluží, Týnec - Přehlídka dětských folklorních souborů
Květen Čejkovice - Vinné trhy, Moravská Nová Ves - Den řemesel a ochutnávka místních vín (1. 5.), Prušánky - Májové zpívání v Nechorách, Rohatec - Dětský folklorní festival,  Starý Poddvorov - přehlídka dětských zpěváků O perníkové srdce Poddvorova
Červen Hodonín - hudební festival Concentus Moraviae, Mikulčice - Festival otevřených sklepů, Nový Poddvorov - Den otevřených sklepů, Prušánky - Svatojánská noc, Starý Poddvorov - Dětské krojové hody, Tvrdonice - Národopisné slavnosti, Podluží v písni a tanci; Den otevřených sklepů; Polka fest - moravské finále přehlídky dechových hudeb
Červenec Hodonín - slavnosti Vodního království, Hrušky - Den otevřených sklepů, Josefov - Předhodové zpívání a beseda u cimbálu; Krojové hody, Lanžhot - Lanžhot Metoděje Prajky - přehlídka dechových hudeb, Lužice - Předhodové zpívání u cimbálu; Cyrilometodějské hody; sochařské sympozium Dřevo - kámen, Mikulčice - Cyrilometodějská pouť, Moravská Nová Ves - Den otevřených sklepů; Svatojakubské hody
Srpen Čejkovice - Krojové hody; Den otevřených sklepů, Hodonín - Svatovavřinecké slavnosti, Hrušky - Předhodové zpívání u cimbálu; Krojové hody, Kostice - Dožínky, Lanžhot - přehlídka lidových vypravěčů O lanžhotský přegulňák, Mikulčice - Krojové hody; Víno a burčák z otevřených sklepů, Moravská Nová Ves - Předhodové zpívání u cimbálu; Krojové hody, Moravský Žižkov - Krojové hody; Zarážání hory, Prušánky - Beseda u cimbálu; Krojové hody, Starý Poddvorov - Krojové hody
Září Čejkovice - Zarážání hory, Dolní Bojanovice - Předhodové zpívání u cimbálu; Krojové hody, Hodonín - Svátek vína Josefov - Zarážání hory, Ladná - Krojové hody a hodky, Lanžhot - Předhodové zpívání u cimbálu; Ruční stavění máje; Krojové hody, Moravská Nová Ves - Slavnost vinobraní, Prušánky - Zarážání hory; Vinobraní, Tvrdonice - Krojové hody, Týnec - Předhodové zpívání u cimbálu; Krojové hody
Říjen Hodonín - Císařské hody, Kostice - Ruční stavění máje; Krojové hody, Tvrdonice - Krojové hody
Listopad Moravská Nová ves - Mladá vína, Týnec - Dívčí vínek
Prosinec Hodonín - Výstava betlémů, Mikulčice - Košt vína; Vánoční koncerty, Moravská Nová Ves - Svěcení vína (26. 12.)

Důležitá telefonní čísla

Evropské tísňové číslo 112
Místní policie 156
Policie 158
První pomoc 155
Hasiči 150
Nemocnice TGM Hodonín
Purkyňova 11
695 26 Hodonín
www.nemho.cz
tel.: +420 518 306 111
Nemocnice Hustopeče
Brněnská 716/41
693 01 Hustopeče
www.nemocnicehustopece.cz
tel.: +420 519 407 311
Zdravotnická záchranná služba pro Jihomoravský kraj
- operační středisko +420 545 113 152
Informace o telefonních číslech v ČR 1180
Informace o telefonních číslech v zahraničí 1181
Nemocnice Břeclav
U Nemocnice 1
690 74 Břeclav
www.nembv.cz
tel.: +420 519 315 111
Nemocnice Kyjov
Strážovská 976
697 33 Kyjov
www.nemkyj.cz
+420 518 601 111

 

02Cykloturistika

Hodonínsko a Podluží je protkáno řadou lokálních, regionálních i mezinárodních cyklistických úseků. Regionální Moravské vinařské stezky jsou nejoblíbenější, a to zejména trasy Podluží, Moravská vinná či Mutěnická. Mezi velmi atraktivní patří také Hodonínský okruh směřující k zámku v Čejkovicích nebo úsek Anglickou alejí z Hodonína do Lanžhota. Námi doporučené místní trasy jsou uvedeny v části Pěšky i na kole.

Turistika

Hlavní značenou pěší trasou v okolí Hodonína je ČERVENĚ značená cesta T. G. Masaryka v délce 58,5 km, která spojuje rodiště prvního československého prezidenta s několika dalšími místy v okolí svázanými s jeho mládím. Ostatní, MODŘE označené trasy vás dovedou z Hodonína na Slovanské hradiště v Mikulčicích, k větrnému mlýnu u Starého Poddvorova či napříč Doubravou do Vlkoše; po ZELENÉ se zase podél řeky Moravy dostanete přes Moravskou Novou Ves až do Lanžhota, kdežto na opačnou stranu od Hodonína přes Rohatec do Bzence, případně přes Dolní Bojanovice do Milotic.

Bruslení a in line bruslení

Velmi oblíbeným cílem vyznavačů holdujících in-line sportu je lesní cesta nedaleko Růdníku v Ratíškovicích. Na kolečkových bruslích tu lze na kvalitním asfaltovém povrchu plynule ujet více než 11 km ve směru od Rohatce přes turistickou základnu Littner do Bzence a z Vacenovic na zmíněný Růdník. Další v tomto směru vyhledávanou lokalitou je silnička s minimálním automobilovým provozem vinoucí se mezi obcí Mikulčice a nedalekým Slovanským hradištěm. Zde si můžete užít několik kilometrů klidné jízdy v krajině nivních luk poblíž řeky Moravy a lužního lesa. Krytý zimní stadion v Hodoníně pak vytváří ideální podmínky pro využití lední plochy v zimních měsících.

Baťův kanál

Jde o významnou vodní cestu. Bez oprávnění tu lze řídit malá plavidla do výkonu 20 kW, která jsou schopna jen výtlačné plavby a nejvyšší rychlosti 20 km/h. To znamená, že plavidlo může bez dozoru řídit osoba starší 18 let; v půjčovně lodí bude pouze proškolena, jak s plavidlem manipulovat. Plavba ve skluzu je zde zakázána. Na kanálových úsecích je povolena maximální rychlost 5 km/hod.
Délka Baťova kanálu (od Otrokovic do Sudoměřic) činí v současnosti přibližně 60 km. Některé úseky vedou řekou Moravou, jiné samotným, ve 30. letech minulého století uměle vyhloubeným kanálem. Ten je celkově splavný již od Kroměříže až po Hodonín, nachází se zde ale bohužel několik „překážek". U nás, v jižní části Baťova kanálu, chybí plavební komora v Sudoměřicích, což znemožňuje vodní cestu od tabulového stavidla dál směrem do Hodonína, kde je samostatný splavný úsek. Stavba této plavební komory by měla být zahájena v roce 2010.

03Přístav Hodonín

Můžete si tady půjčit loďky, čluny s motorem, kánoe, šlapadla, veslice aj. Pro rodiny s dětmi jsou připraveny atraktivní plavby na výletní lodi Konstancie (pohádková plavba; poznávací vyhlídkové plavby). Pro školy lze zajistit i vícedenní výlety do přírody. V areálu přístavu se dá dále využít služeb country restaurace umístěné ve srubu a tábořiště, kde je možno grilovat.

Přístav Rohatec

Poskytuje základní zázemí pro vodáky i cyklisty, v přístavu lze zapůjčit jízdní kolo, tábořit či stanovat. Na objednávku můžete využít dopravu lodí Konstancie do Hodonína.

Koupaliště a kryté bazény

Ve slunečných letních měsících vám nabízí příjemné ochlazení nové atraktivní koupaliště v Hodoníně, kde najdete dva plavecké bazény, brouzdaliště, vodní prvky - skluzavky, dále stolní tenis, prostor na beach volejbal. Kromě toho je tu též krytý plavecký a dětský bazén (Sportovní 4186/2, tel. +420 518 353 034, www.teza-hodonin.cz). Menší, ale stejně oblíbené koupaliště mají také v Dubňanech (Za Stadionem 1491, tel. +420 518 364 953, www.koupaliste-dubnany.ic.cz) a krytý plavecký bazén se nachází rovněž v Ratíškovicích (tel. +420 518 367 295).

Přírodní koupaliště

Přírodní koupaliště na vás čeká v Lužicích. Jde o Areál Cihelna s možností občerstvení, zázemím pro stanování, tábořiště, hudební produkce a další. Oblíbenými místy pro přírodní koupání je také vodní nádrž v Moravské Nové Vsi; dále tzv. Hliník v Ratíškovicích, na nějž narazíte u restaurace Rybářská Bašta; někteří otužilci se navíc bez ostychu chladí i v řece Moravě, a to zejména v přístavištích Rohatec a Hodonín nebo na jejím soutoku s Dyjí.

04Rybaření

Možnosti jsou tady, a to nejen díky rozsáhlé rybniční soustavě Hodonínska, opravdu velké. Mezi vyhledávané rybářské revíry patří řeka Morava a její přilehlá ramena, dále Baťův kanál, vodní plocha Hliník v Ratíškovicích, rybniční soustava u Moravské Nové Vsi. Dále si můžete zarybařit pod Lanžhotem, Tvrdonicemi, Týncem, ale třeba i v Moravském Žižkově či Lužicích. Povolenky k rybolovu prodává Moravský rybářský svaz v Hodoníně a Břeclavi.

Koně

Dovolená v sedle koně patří tradičně mezi vyhledávané formy relaxace i aktivního trávení volného času. Hodonínsko a Podluží mají dobré klimatické podmínky pro rozvoj jezdectví a parkurových sportů, a proto není divu, že se v regionu nachází hned několik koňských stanic:

Dolní Bojanovice, Ladislav Lekavý, +420 728 042 845
Dolní Bojanovice, Tomáš Stávek, +420 602 578 691
Dubňany, TJ Moravia Dubňany, +420 608 822 058
Ladná, Ranč Ladná, ul. Masarykova, +420 602 731 102
Moravská Nová Ves, Ranč Podluží s.r.o., +420 777 874 261
Ratíškovice, Růdník, +420 607 281 910
Ratíškovice, Minifarma Vlasta, +420 731 417 980

Tenisové kurty

Dolní Bojanovice, TJ Dolní Bojanovice, +420 721 964 135
Dubňany
, Sportcentrum Želva, Hodonínská 1680, +420 518 364 300
Hodonín
, ul. Rybáře, +420 728 664 105, +420 603 788 076
Hodonín
, u zimního stadionu, +420 608 622 201
Hodonín
, Westpra - kryté kurty, +420 603 825 525
Josefov, víceúčelové hřiště
Ladná, TJ Sokol Ladná, Sportovní ul.
Lanžhot, sportovní hala, Masarykova 730, +420 519 336 236
Lanžhot, sportovní areál, Na Šlajsi 35, +420 519 336 123
Lanžhot, sportovní areál, U Stadionu 4
Lužice, sportovní hala, sportovní areál
Mikulčice, víceúčelové hřiště u kulturního domu, +420 518 357 538
Ratíškovice, SK Baník Ratíškovice, +420 605 320 755
Rohatec, Maryša, +420 607 110 468
Tvrdonice, sportovní areál

01Squashové kurty

Dubňany, Sportcentrum Želva, Hodonínská 1680, +420 518 364 300
Hodonín,
Bratislavská ul., +420 518 340 954
Hodonín
, ul. Dolní Valy, +420 603 231 203

Fotbalové stadiony

Fotbalová hřiště jsou k dispozici téměř ve všech obcích na Podluží i Hodonínsku.

Víceúčelová hřiště

Hřiště určená zejména pro míčové sporty najdete např. v Hodoníně, Čejkovicích, Lanžhotě, Hruškách, Moravské Nové Vsi, Mikulčicích, Prušánkách, Lužicích, Josefově, Dubňanech, Rohatci či Tvrdonicích.

Sportovní haly

Hodonín, Lipová alej 23, +420 518 340 857
Lanžhot
, Masarykova 730, +420 519 336 236
Lužice
, ul. U stadionu, +420 518 357 345

Atletické stadiony

Hodonín, sportovní areál u Červených domků, J. Suka 3588/41, +420 518 340 857
Lanžhot
, areál u sportovní haly, Masarykova 22

Beach volejbalový kurt

Hodonín, letní koupaliště, Sportovní 4186/2, +420 518 354 961

Spinning centra

Hodonín, Bratislavská ul., +420 518 340 954, +420 724 344 464
Hodonín, Komenského ul., +420 736 624 877
Hodonín, Měšťanská ul., +420 518 346 722

Bowling

Čejkovice, Bowling bar Nevada, +420 518 362 065
Hodonín, Jihovýchod, Měšťanská 72, +420 518 341 983
Hodonín, Bažantnice, Lipová alej 1, +420 774 534 384
Tvrdonice, Bowling Tvrdonice, Družstevní 402/1, +420 607 861 241, www.bowlingtvrdonice.cz

Kuželky

Hodonín, Kazeto Kuželna, Velkomoravská ul., +420 518 344 455, +420 602 777 591
Hodonín, Jihovýchod, Měšťanská 72, +420 518 341 983
Lanžhot, Hospoda u Bartošů, Dolní 472, +420 519 336 660, www.almara.cz/ubartosu
Prušánky, Občerstvení Na kuželně, Sportovní 139, +420 732 723 224

Relax

Čejkovice, Sportovní pavilon - posilovna a bazén, Školní 800, +420 728 707 585
Dubňany, Sportcentrum Želva - sauna, masáže, Hodonínská 1680, +420 518 364 300
Hodonín, Kazeto Valalta, Velkomoravská ul., +420 518 344 455, +420 602 777 591
Hodonín, Lázně Hodonín, rehabilitační centrum, Měšťanská 140, +420 518 395 511, www.laznehodonin.cz
Hodonín, Lipovka Relax club, ul. bří Čapků, +420 518 305 430
Hodonín, Sportovní stadion Hodonín - sauna, masáže, Lipová alej 23, +420 518 340 857
Lanžhot, Relaxační centrum, U Stadionu 4
Ratíškovice, Fitness-Sauna-Solárium Ratíškovice, Družstevní 1336, +420 607 216 234

Ostatní

Dubňany, Camp Josef, Na Močidlech 1563, +420 603 342 444, www.campjosef.cz
Hodonín
, ZOO Hodonín, U Červených domků 3529, +420 518 346 271, www.zoo-hodonin.cz
Josefov
, Hodonín a Ratíškovice - kynologické kluby. A dále možnost houbaření či lovu zvěře.

 

Region Podluží a Mikroregion Hodonínsko, území mezi městy Hodonínem a Břeclaví, patří k velmi zajímavým a starobylým národopisným regionům. Nejrozsáhlejší část této oblasti se odedávna nazývá Podluží. Jméno má odvozené od typického znaku zdejšího kraje - stojatých vod označovaných tady jako „luže". Podluží je tedy kraj pod lužními lesy v nejjižnějším cípu země moravské na pravém břehu řeky Moravy před soutokem s Dyjí. Pestrost a rozmanitost dodávají jihu Slovácka i obce sousedních regionů - Čejkovice patřící do oblasti hanáckého Slovácka, Ratíškovice a Dubňany reprezentující Kyjovsko a v neposlední řadě svébytná dolňácká obec Rohatec. Co je dodnes nejvíce spojováno s těmito regiony, jsou právě bohaté tradice lidové kultury. Proč tedy přijet a co nabízí zdejší národopisné regiony?

07Zarážání hory je stará vinařská tradice. Muži přinášejí na ramenou „horu" - oloupaný kmen, na jehož vrcholu je upevněna kytice z devatera kvítí. Ten pak zasadí do předem vykopané jámy, což je znamením, že do vinohradů nemá až do vinobraní nikdo přístup. Výjimku tvoří těhotné ženy, děti a „hotaři" - hlídači, kteří mívali v minulosti, kdy platilo horenské právo, velké pravomoci. Slavnosti probíhají od poloviny srpna do poloviny září. Koná se např. v Moravském Žižkově, Čejkovicích, Prušánkách či Josefově.

K tradičním vinařským slavnostem patří vinobraní. Dnes většinou kulturní program při této příležitosti zahrnuje vystoupení folklorních souborů, dechových kapel a cimbálových muzik a hlavně ochutnávky vín a burčáku. Setkáte se s ním v září v Prušánkách, ale i v dalších místech regionu.

Nejen vinaři s napětím očekávají svátek svatého Martina. Dne 11. listopadu se totiž otevírají první láhve vína pocházejícího z podzimní sklizně. A pokud se mladé svatomartinské víno vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník. Svatomartinské hody tak byly časem dobrého jídla, pití a bujného veselí, což ostatně přetrvalo až do současnosti, kdy lidé v době vrcholícího podzimu rádi využijí ochutnávky mladého vína jako příležitosti pro pobavení a setkání s přáteli. Zúčastnit se jich můžete mj. v listopadu v Moravské Nové Vsi.

Významnou událostí je též svěcení vín. Koná se každoročně o svátku sv. Jana Evangelisty (27. prosince), jemuž bylo jeho nepřáteli podáno víno otrávené, ale po světcově požehnání ztratil jed svůj účinek. Doporučit lze opět Moravskou Novou Ves (26.12.).

K tomu, aby bylo možno víno pít i tam, kde zraje a kde je vlastně doma, slouží Dny otevřených sklepů. Historicky pramení z tradičního obcházení sklepů a koštování vín vinaři a jejich přáteli. Novodobé pojetí vychází ze snahy dát tuto možnost výběru z pestré kolekce vín všem. Kouzelná atmosféra vinných sklepů umístěných v neopakovatelné krajině jižní Moravy pak dojmy jen umocní... Otevřeno je pro vás průběžně ve všech vinařských obcích obou regionů.

09Nejvýznamnějším folklorním svátkem a hlavní společenskou událostí roku jsou ovšem v každé slovácké obci krojové hody. Jejich vyvrcholení je skoro vždy o nejbližší neděli ke dni světce, kterému je zasvěcen místní kostel. Slaví se na jižní Moravě téměř všude, v každé obci se však nepatrně liší jak jejich průběh, tak kroje, i to, kdo tuto slavnost pořádá. Téměř výhradně jsou ale záležitostí stárků a chasy. Každý rok se volí dva stárci, každý z nich má svou stárku, sklepníka a sklepnici. Pro stárky a chasu začíná příprava již několik týdnů před hody, jede se například pro hodovou máju. Vlastní hody pak začínají v poslední pracovní dny před hodovou nedělí, kdy se mnohde ručně staví zmíněná hodová mája. V pátek a v sobotu se chystá hodový plac, taneční parket a všechny ostatní náležitosti potřebné ke spokojenosti všech hodařů. Po oba dny se však též slaví při večerních besedách u cimbálu, při zpívání mužáků nebo nově i diskotékou. V hlavní hodový den zajišťuje hudební doprovod dechová hudba. V některých obcích se v dnešní době přirozeně hody konají pouze v neděli, v jiných ovšem pokračují až do středy, přičemž každý den má svůj tradiční scénář (v pondělí jsou to např. hody mužácké, úterý bývá zase ve znamení hodů dívčích). Za týden po hodech následují hodky, které hodové veselí uzavírají. Slaví se od června do listopadu.

Za návštěvu jistě stojí též krojové plesy pořádané v měsících lednu a únoru ve většině obcí krojovanou chasou, které zde patří předtančení v podobě besedy. Účastnit plesu se přirozeně mohou rovněž nekrojovaní hosté.

10

05

Největší přehlídkou krojů, lidové hudby i ukázek starobylých zvyků a tradic jižního Slovácka jsou národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích. Už od roku 1946 se první červnový víkend stává setkáním všech generací milovníků folkloru v tamním národopisném areálu, kde se každoročně vystřídá téměř tisícovka účinkujících. Základní scénář je pevně dán: V pátek areál hostí dechové hudby; sobota je vyhrazena koncertům dětských lidových muzik, průvodu dětských národopisných souborů a soutěži ve zpěvu a tanci o „stárkovské právo"; neděle je ve znamení slavnostní mše svaté a následného sjíždění krojované přespolní chasy na vozech taženými koňmi, na což navazuje hlavní program, ve kterém se představují soubory a slovácké krúžky z Podluží a hosté z ostatních regionů, ba i ze zahraničí. Lze tu vidět např. verbuňk, mužský sólový skočný improvizovaný tanec se staletou tradicí, doprovázený zpěvem, jehož počátky spadají do 18. století, kdy jej tančili mladí odvedenci na vojnu, a který je zapsán i na Seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.

Přehled akcí

Čejkovice
květen: Vinné trhy
srpen: Hody
září: Zarážání hory
Mikulčice červen: Festival otevřených sklepů
červenec: Cyrilometodějská pouť
srpen: Hody
Dolní Bojanovice
březen: Jarní hudební festival
červen: Boží tělo - církevní slavnost
září: Svatováclavské hody
Moravská Nová Ves květen: Den lidových řemesel
červenec: Den otevřených sklepů a
Svatojakubské hody
Dubňany
duben: Setkání mužských sborů
srpen: Pod slováckým vinohradem - přehlídka dechových hudeb
říjen: Hody
Moravský Žižkov únor: Veřejná zabíjačka s ochutnávkou
srpen: Hody
prosinec: Vánoční koncert, koledování
Hodonín
březen: Věneček z rozmarýnu FanošeMikuleckého
červenec: Vodní království
srpen: Svatovavřinecké slavnosti
září: Svátek vína
Nový Poddvorov červen: Den otevřených sklepů
Hrušky
červenec: Den otevřených sklepů
srpen: Krojové hody
Prušánky leden: Krojový a Mužácký ples
srpen: Hody
Josefov
březen: Smrtnica
červenec: Hody s ručním stavěním máje
září: Zarážání hory
Ratíškovice květen: Zpívání pod Náklem
červenec: Mezinárodní festival dechových hudeb
říjen: Hody
Kostice leden: Krojový ples
říjen: Hody s ručním stavěním máje
Rohatec květen: Dětský folklorní festival
srpen: Hody
Ladná únor: Krojový ples
září: Hody
Starý Poddvorov červen: Dětské krojové hody
srpen: Hody
září: Dýňový víkend
Lanžhot únor: Fašank
srpen: O lanžhotský přegulňák - setkání
lidových vypravěčů
září: Hody s ručním stavěním máje
Tvrdonice červen: Podluží v písni a tanci - národopisné
slavnosti
září: Hody
Lužice únor: Fašank
červenec: Dřevo-kámen - sochařské sympozium
a Cyrilometodějské hody
Týnec leden: Krojový ples
září: Hody
listopad: Dívčí vínek

Hodonínsko a Podluží je protkáno řadou lokálních, regionálních i mezinárodních cyklotras, cyklostezek či zajímavých cyklistických úseků. Nejoblíbenějšími z nich jsou regionální Moravské vinařské stezky, a to zejména trasy Podluží, Moravská vinná a Mutěnická. Tyto vinařské stezky jsou vedeny přitažlivými místy Jihomoravského kraje a prochází také Podlužím a Hodonínskem. Jejich délka vždy přesahuje 100 km, a jedná se tedy o trasy dálkové určené spíše trénovanějším cyklistům.
Naše území protínají také Národní trasy, konkrétně č. 43, 44, 45 a 47. Ty jsou, stejně jako většina lokálních cyklotras, vedeny po polních či lesních cestách nebo též po místních, méně frekventovaných komunikacích, bezpečnějších pro cyklisty i chodce. Pro vyznavače pěší turistiky jsou vhodné zejména trasy procházející lužním lesem; lákavý cíl pro cyklisty i pěší tady pak bezesporu představuje soutok Moravy a Dyje pod Lanžhotem. Délka nabízených tras je většinou kratší než 50 km. I tak ale na jejich projetí potřebujete několik dnů. Krátce Vám představujeme trasy neznačené včetně námi doporučených zastávek v zajímavých lokalitách Podluží a Hodonínska.

Velký hodonínský okruh (86 km )

Hodonín (ZOO) - Lužice (přírodní koupaliště Areál Cihelna, občerstvení) - Josefov (známý strom oskeruše v areálu vinných sklepů) - Prušánky (areál sklepů Nechory se zastávkou u místních vinařů) - Nový Poddvorov (rozhledna Na Podluží) -  Čejkovice (zámek, Templářské sklepy, rodný dům T.G.M.) - Čejč (odpočinek s petangem v parku u kostela) - Mutěnice (sklepní areál Búdy) - Dubňany (sportcentrum Želva a místní koupaliště) - Milotice (zámek) - Vacenovice (projížďka na koni na Rúdníku) - Rohatec (příjemné posezení v přístavišti Přívoz) - Hodonín (přístaviště U Jezu).

Malý hodonínský okruh (56 km)

Hodonín (koupaliště) Lužice (muzeum Starý kvartýr) - Josefov (ochutnávka vín ve sklepních uličkách) - Prušánky (sklepní areál Nechory) - Nový Poddvorov (rozhledna Na Podluží) - Mutěnice (vinné sklepy, cukrárna, penzion San Marco) - Dubňany (expozice zaměřená na hornictví a sklářství) - Ratíškovice (výlet šlapací drezínou, rybářská Bašta u Hliníku) - Rohatec (občerstvení a dětské hřiště u cyklobistra) Hodonín - (náměstí s fontánou u radnice).

15

Z Hodonínska do centra Podluží (26 km)

Hodonín (zpívající fontána na Masarykově náměstí ) -  Lužice (sportovní areál, sportovní hala) - Mikulčice (Slovanské hradiště) - Moravská Nová Ves (vodní nádrže pod obcí) - Týnec (zastávka u dubu pod kaplí P. Marie) -  pokračování dále kouzelnou Anglickou alejí v lužním lese zpět přes Lužice (muzeum Starý kvartýr) - Hodonín (dětské hřiště v ZOO).

Kolem řeky a alejí (67 km)

Lanžhot (přírodní rezervace Ranšpurk, soutok) dále po trase mezinárodního cyklokoridoru (napojením při hraničním mostu na stezku po hrázi řeky Moravy) přes Mustang ranč a Myslivnu (Moravská Nová Ves) do Mikulčic (Slovanské hradiště) - Lužice (přírodní koupaliště Areál Cihelna) - Mikulčice (cukrárna a kaple sv. Rocha) - Moravská Nová Ves (náměstí, hřbitov s náhrobním kamenem od Franty Úprky). Odtud Anglickou alejí v lužním lese s charakteristickou faunou a flórou zpět do Lanžhota.

14Trasa s vinicemi a folklorem (35 km)

Prušánky (sklepní areál Nechory) - Josefov (sklepní areál s oskeruší) - Mikulčice (sklepní ulička, cukrárna a Slovanské hradiště) - Moravská Nová Ves (sklepní uličky Výmol a Zátiší) - Hrušky (kulturně společenské centrum, sportovní a vinařský areál Na Sklepách) - Moravský Žižkov (moderní kostel P. Marie Vítězné, sklepní ulička) - Prušánky (barokní kostel sv. Isidora).

Půjčovny kol, cykloservisy

Cykloservis Milotice
Dědina 272, 696 05 Milotice, +420 603 503 171
www.lokakundrata.cz
Půjčovna jízdních kol - Zámek Milotice
Zámecká 1, 696 05 Milotice, +420 518 619 054
www.zamekmilotice.cz
Cyklo - Kropáč Hodonín
Masarykovo náměstí 26, 695 01 Hodonín, +420 731 104 294
www.cyklokropac.cz
Cykloservis ŠTELA, s.r.o.
Velkomoravská 415, 696 18 Lužice, +420 602 732 350
www.stela.cz
Moravské vinařské stezky
www.stezky.cz
Greenways
www.nadacepartnerstvi.cz
Půjčovna jízdních kol - Penzion Václav
Hlavní 40, 696 17 Dolní Bojanovice, +420 775 225 584
www.penzion-vaclav.cz
Cykloturistika Jižní Moravy
www.cyklo-jizni-morava.cz
Cykloturistika
www.nakole.cz
Půjčovna jízdních kol - Penzion Nechorka
Záhumenní 515, 696 21 Prušánky, +420 737 402 218
www.nechorka.cz
Certifikace služeb pro cyklisty
www.cyklistevitani.cz
Rozvoj cyklistické dopravy
www.cyklostrategie.cz

16Jižní Morava je odedávna synonymem pro úrodný a bohatý kraj, kterému ani dnes v době tlaku globálních kulturních trendů nechybí autentický a uchvacující folklor pevně spjatý s rozmanitou paletou kvalitních moravských vín a nezapomenutelnou chutí tradiční regionální gastronomie. Jsou to právě zemědělské tradice, nespočet aktivních vinařů a viničních tratí, jež spolu s dostatkem slunečního svitu a různorodostí půd vytváří vhodné podmínky pro růst vinařského potenciálu a také vinařské turistiky na jižní Moravě.

Vinice, sklepy a sklepní uličky již odnepaměti dávají nezaměnitelný ráz moravské, či chcete-li slovácké krajině a na světě skutečně stěží najdete jiný kraj, kde by bylo tolik rodinných sklepů a malých, několikařádkových viniček. Nejinak je tomu na Podluží a Hodonínsku. Víno, živé vinařské zvyky a vinařská turistika jsou neoddělitelnou součástí každé obce této nejjižnější části Moravy. Rozdílnost půd, reliéf krajiny, orientace vinic a specifické mikroklima vtiskují zdejším vínům osobitý charakter. Stovky drobných vinařů, desítky menších firem, ale samozřejmě i velcí producenti vín patří neodmyslitelně k atmosféře vinařských obcí této oblasti.

Na Podluží a Hodonínsku se prolínají dvě vinařské podoblasti - Slovácká a Velkopavlovická, které pak spolu s podoblastmi Znojemskou a Mikulovskou tvoří vinařskou oblast Morava. Slovácká podoblast, jejíž nejjižnější část tvoří Podluží a Hodonínsko s rovinatějšími polohami a se svahovými vinicemi na terénním zlomu k říčce Kyjovce, leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Tato podoblast zahrnuje 115 obcí, 8627 pěstitelů a 4534 ha vinic. Právě zde jsou ekologické poměry nejrozmanitější.

Ze slovníku vinaře

Pokud není řečeno jinak, je nápoj „víno" vyroben z hroznů révy vinné (Vitis Vinifera). Pokud je pro výrobu použito jiné ovoce, musí se vždy používat název „ovocné víno". Další častou chybou v terminologii je nesprávné označení hroznů jako „víno" - je nutno rozlišovat vinné hrozny (ovoce - plody révy vinné) a víno (nápoj vyrobený z hroznů révy vinné).

Postup výroby vína

Základní surovinou pro výrobu vína jsou čerstvé vinné hrozny. Sbírají se na vinici, v našich podmínkách zhruba v období od konce srpna (velmi rané odrůdy) po konec listopadu (pozdní odrůdy). Výjimkou je jejich sběr v zimních měsících, za mrazu, pro výrobu ledového vína.

Odzrnění

Co nejrychleji po sklizni se oddělí třapina od dužniny (bobulí). Tento proces se nazývá „odzrnění" (kvůli starému označení bobulí jako „zrno"). Takto oddělené bobule (resp. mošt s narušenými bobulemi) je označován termínem „rmut".

Výroba bílých vín

U bílých vín se rmut v krátké době lisuje. Tato doba se může pohybovat od několika minut po několik hodin. Většinou se nechá rmut macerovat 3-6 hodin, a to kvůli lepší extrakci aromatických látek, které jsou uloženy ve slupce bobulí.

18Výroba červených vín

Výroba červených vín se od produkce bílých vín liší tím, že se rmut lisuje až poté, co prokvasí spolu se slupkami. Právě ve slupkách se nachází barviva, jež se kvašením vín extrahují do rmutu.

Výroba růžových vín

U růžových vín se rmut z modrých hroznů nechá několik hodin naležet, aby došlo k částečnému uvolnění červeného barviva ze slupek. Poté se vylisuje a dále zpracovává jako bílé víno.

Lisování

Lisováním se oddělí mošt a vylisované slupky - „matoliny". Výlisnost se zpravidla pohybuje od 60 do 80%. Po vylisování se mošt většinou odkaluje. Pokud je u červených vín zvyšována cukernatost, děje se tak ihned po odzrnění, aby přidaný cukr kvasil spolu se rmutem.

Kvašení

U bílých vín kvasí mošt ihned po vylisování. U červených vín kvasí rmut (tedy mošt spolu se slupkami). K procesu kvašení může dojít buď samovolně, nebo pomocí speciálních kmenů kvasinek. Kvasící mošt ze nazývá „burčák". U červených vín se často po hlavním kvašení provádí ještě tzv. jablečno-mléčná fermentace, tj. přeměna hrubé kyseliny jablečné na hladší kyselinu mléčnou, a to díky speciálním bakteriím.

Školení vína

Školením vína se rozumí proces manipulace vína od dokvašeníaž po přípravu k lahvování. Jde zejména o stáčení, síření, čiření či filtraci.

  • Aurelius -Víno sytě žlutozelené barvy a medové chuti, v jehož vůni najdeme tóny jarního medu, ananasu či přezrálého kiwi.
  • Chardonnay - Svěží, ovocné a silné víno světle žluté barvy s vůní připomínající nezralá jablka nebo ananas, meloun, banán, příp. citrusové plody.
  • Muškát moravský - Víno zelenožluté až zlatavé barvy, s vůní mandarinky, banánu a dalšího tropického ovoce přecházející až do květinových tónů a s voňavou, nasládlou chutí, s harmonizovanou kyselinkou.
  • Müller -Thurgau - Kříženec Gutedelu a Ryzlinku rýnského dává lahodná, často květnatá vína s lehce muškátovým tónem a s jemnou kyselinkou vůní připomínající zelená jablka, citróny, černý rybíz, muškátový ořech či zelenou papriku.
  • Neuburské - Víno světle zlatožluté barvy, květnaté a minerální aroma později přecházející do vůní ovoce a smetany.
  • Pálava - Aromatické víno zlatožluté barvy s dlouhotrvající, plnou chutí a s vůní koření, muškátu či vanilky.
  • Rulandské bílé - Odrůda francouzského původu nabízející víno s pikantně kořenným buketem, decentními mandlovými tóny a s jemnou vůní zelených jablek, hrušek nebo lískových oříšků.
  • Rulandské šedé - Harmonické víno z odrůdy francouzského původu vyznačující se plností, hebkostí a dlouhotrvající dochutí s medově nasládlou vůní a pomerančovými tóny.
  • Ryzlink vlašský - Svěží víno zelenožluté barvy s pikantní kyselinou, ovocnou chutí a s vůní rybízu či angreštu.
  • Ryzlink rýnský -Pozdě zrající odrůda dávající jemná elegantní vína s vyšším obsahem kyselin a s buketem připomínajícím jablko, broskev, grapefruit, květy růží, med či čerstvou kávu.
  • Sauvignon - Plné víno s velmi osvěžujícím tónem připomínajícím zelené ovoce s aroma citrónu, rybízu, kopřiv či nádechu chřestu.
  • Sylvánské zelené - Víno zelenožluté barvy s mírně kořenným nádechem a s vyšším množstvím kyselin, ve kterém zejména na počátku můžeme hledat angreštové tóny.
  • Tramín červený - Víno intenzivní zlatožluté barvy s kořenně medovou vůní a s chutí, ve které můžeme hledat např. čajovou růži, med, hrozinky, tropické ovoce, fialku, zázvor či skořici.
  • Veltlínské zelené - V současnosti nejvíce rozšířená odrůda, víno je zelenožluté až slámové barvy s vůní lipového květu a lehce pepřové a kořenité chuti.
  • André -Tmavě granátová barva s vůní zralých ostružin, podbarvených tvrdším projevem tříslovin a kyselin v mladém víně a se zralou plností při dostatečné ovocnosti ve vínech láhvově zralých, v nichž se zvyšuje plnost a typičnost červeného vína.
  • Cabernet Moravia - Tmavě granátová barva. Aromatické látky černorybízové, typické pro kabernetovité odrůdy, jsou spojeny s ovocností a s dobře strukturovanými tříslovinami, které dávají při zrání v láhvi příjemný komplex typický pro červená vína  severnějších oblastí.
  • Cabernet Sauvignon -Tmavě granátová barva, někdy s modravým zábleskem. Typickou vůni černého rybízu doprovázejí v závislosti na zralosti hroznů i vína vůně třešní, ostružin, tabáku, cedrového dřeva či marmelády. Víno je mohutné, s velmi dlouho trvajícím dojmem a při vyvinuté láhvové zralosti je hebce sametové. U mladých vín bývá agresivní tříslovitost.
  • Dornfelder - Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně aromatické vůně a chuti. Pro tuto svoji intenzivní barvu je v Německu ceněno jako surovina pro zvyšování barevnosti červených vín i pro zrání v sudech barrique.
  • Frankovka - Tmavě rubínová barva. V mládí překrývá chuť tvrdých kyselin ostatní látky. Po zmírnění tvrdých tónů mladosti se objevuj příjemná kořenitost spojená s ovocností a vyzrálým projevem extraktivního vína typického pro severní vinařské oblasti, které se v nejlepších ročnících vyznačuje hebkostí.
  • Merlot - Tmavě rubínová až granátová barva. Pro odrůdu typická a pro většinu konzumentů velmi přitažlivá nasládlá vůně černých třešní či kompotu z nich je při zrání doplňována vůní švestek, fíků a při láhvové zralosti vůní tabáku, kávy a lanýžů. Víno vyniká hebkou vláčností a velmi příjemným dojmem plnosti i dlouhého odchodu.
  • Modrý Portugal - Jeho nejtypičtějšími znaky jsou jemně rubínová barva a mladistvá vůně květin. Víno má méně tříslovin, je lehčí, velmi příjemného projevu, vyniká výbornou pitelností a harmonií.
  • Neronet - Velmi tmavě červená barva s modravými záblesky. Ve vůni je možno vnímat slabší náznak černého rybízu spolu s višněmi. Víno je středně plné, přináší charakter vín jižnějších vinařských oblastí a má výraznější strukturu tříslovin.
  • Rulandské modré - Bledě rubínová až cihlově červená barva se zlatavým okrajem kolem stěn poháru. Aromatické látky jsou v mládí nejpodobnější vůním jahod, ostružin, červených třešní a později se projevují jako švestková povidla, kůže, kouř či tlející listí. Kyseliny jsou jemné, stejně tak jsou jemné i méně zastoupené třísloviny.
  • Svatovavřinecké - Tmavě granátová barva s fialovými odstíny. Hrubší výraz tříslovin i kyselin doprovází vůně višní a někdy i černého rybízu. Víno je středně plné až plné, v době láhvové zralosti se jeho agresivnější charakter mění v říznou a nakonec sametovou plnost.
  • Zweigeltrebe - Granátová barva a ovocně kořenná chuť nepostrádající vůni višní i jiného bobulového ovoce. Vína jsou rozdílné plnosti. Při usměrněné sklizni je plnost výraznější a třísloviny komplexnější, takže se dá docílit jemného a harmonického vína.

Vinné sklepy

Dokladem významu vinařství pro oblast Podluží a Hodonínska nejsou pouze plochy obdělávaných vinohradů, ale takéudržované vinné sklepy, sklepní uličky či sklepní osady. Návštěvníky přitahují nejen svou malebností, ale také přibývajícími možnostmi zdejší znamenitá vína ochutnat a sklepy si prohlédnout.

Mezi zajímavé sklepní lokality patří osada Nechory s téměř pěti sty vinnými sklepy u Prušánek. Dále mezi ně můžeme zařadit sklepní uličky Zlatý kopeček v Čejkovicích, Dubňanská hora u Dubňan, V Předních a Pod Čaganovem v Dolních Bojanovicích, Výmol, Zátiší a U Myslivny v Moravské Nové Vsi, Slavín v Ratíškovicích, U Cihelny, U Myslivecké chaty a Těšické búdy v Mikulčicích, Hradíštěk v Týnci nebo sklepní areál U Hřiště v Hruškách. Nemůžeme ovšem pominout ani Josefovské búdy v Josefově, Výlety v Moravském Žižkově či sklepní uličky ve Starém a Novém Poddvorově nebo třeba vinné sklepy v Lužicích, Tvrdonicích, Kosticích a Lanžhotě.Ve významném vinařském centru v Čejkovicích je navíc možno navštívit 650 metrů dlouhý sklep vybudovaný řádem templářů, kterému obec od 13. století patřila.

Vinařské akce

V posledních letech se stal ve většině vinařských vesnic Podluží a Hodonínska největším lákadlem fenomén dne otevřených sklepů. Tyto vinařské akce, konané v jednotlivých obcích každoročně v pevně daném termínu, jsou určeny nejen obdivovatelům sklepní architektury či milovníkům vína, nýbrž i příznivcům místního folkloru, regionálních tradic a gastronomie. Mezi nejvíce vyhledávané patří den otevřených sklepů v Čejkovicích (červen), Tvrdonicích (červen), Novém Poddvorově (červen), Moravské Nové Vsi (červenec), Hruškách (červenec) a v Mikulčicích (srpen).

Vinařství ve spojení s národopisnými tradicemi je možno poznávat rovněž na slavnostech zarážání hory či třeba na vinobraní. Zmíněné zarážání hory lze každoročně navštívit například v Týnci (srpen), Prušánkách (srpen) nebo Josefově (srpen). Oslavy vinobraní vám pak nabízí Prušánky (září) a Moravská Nová Ves (září). Další významnou vinařskou akcí probíhající snad v každé obci jsou tradiční košty vín, kde si místní i „přespolní" vinaři mohou vzájemně porovnat výsledky své práce na vinohradech.

Víno Sýkora
Příhon 1
696 15 Čejkovice
Tel.: +420 518 362 339
Mobil: +420 777 264 243
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.vinosykora.cz
Vinařství Ing. Richard Tichý
Hlavní 34
691 56 Hrušky
Mobil: +420 603 932 443
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.bonuseventus.cz
Víno-sklípek v Moravské Nové
Vsi - Ivana Tomanová
Polní 32
691 55 Moravská Nová Ves
Mobil: +420 777 561 535 (545)
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.vino-sklipek.cz
Winery Esterka
Újezd 672
696 15 Čejkovice
Mobil: +420 774 921 149
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.vinoesterka.cz
Vinařství Nešpor Jiří
Úzká 493
691 56 Hrušky
Mobil: +420 608 636 041
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Vinařství Maděřič Ludvík
Prušánská 318
691 01 Moravský Žižkov
Mobil: +420 605 284 266
Mobil: +420 603 277 679
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.vinarstvimaderic.cz
Vinařství Blažek Antonín
Sklepní 153
696 17 Dolní Bojanovice
Mobil: +420 775 955 255
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Vinařství Šmerák
U Hřiště 507 (Sklepní E71)
691 56 Hrušky
Mobil: +420 777 007 453
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.smerak.cz
Vinařství Sůkal Milan
696 16 Nový Poddvorov č. p. 63
606 146 552
Tel.: +420 518 373 061
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.bonuseventus.cz
Vinařství Komosný Josef
Nová 315
696 17 Dolní Bojanovice
Tel.: +420 518 372 283
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.caganov.cz
Vinařství Blažek
Tvrdonská 5
691 52 Kostice
Mobil: +420 721 683 008
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.vinarstviblazek.cz
CROY Concept, s.r.o.
Slovácká 462/3
691 53 Tvrdonice
Mobil: +420 776 036 338
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.ecroy.com
Vinařství Maláník
Hlavní 261
696 19 Mikulčice
Mobil: +420 723 840 935
Tel.: +420 518 357 670
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.vinarstvimalanik.wbs.cz
Vinařství U Hejtmanů
Nová 85
691 52 Kostice
Mobil: +420 608 830 082
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.uhejtmanu.com
Vinařství Uher František
Kostická 3
691 53 Tvrdonice
Tel.: +420 519 339 125
Mobil: +420 736 209 460
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Vinný sklípek Černý
Vinařská 29
696 17 Dolní Bojanovice
Mobil: +420 723 023 353
Tel.: +420 518 357 424
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.sklipekcerny.cz
Vinárna pod Víchů
- Vítězslav Osička
Komenského 90
691 51 Lanžhot
Tel.: +420 519 336 213
http://pod-vichu.sklepymoravy.cz
Vinný sklípek Tvrdonice
Sklepní 153
691 53 Tvrdonice
Mobil: +420 608 776 881
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.sklipek-tvrdonice.cz
Vinařství Beneš
Na Kanadě 377
691 56 Hrušky
Mobil: +420 607 829 755
Mobil: +420 723 731 519
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.bonuseventus.cz
Vinařství Ing. Petr Marada
Mikulčice 598
696 19 Mikulčice
Mobil: +420 777 713 460
www.vino-marada.cz
U Kosíků
Tabule1
691 53 Tvrdonice
Mobil: +420 777 674 172
Mobil: +420 608 760 954
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.ukosiku.cz
Vinařství Čapka Karel
U Zbrojnice 344
691 56 Hrušky
Mobil: +420 737 857 891
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.vinocapka.cz
Vinařství Miroslav Ištvánek
Josefovská 282
696 17 Dolní Bojanovice

 

11Podluží a Hodonínsko, to není jen kraj bohatý historií, osobitý v projevech lidského života, podmanivý unikátními lužními lesy, je to zároveň kraj upravených vinných sklípků či domků s malovaným žudrem, kraj vína a vinic, kraj srdečných a pohostinných lidí. Pokud ale opravdu chcete tuto podmanivou moravskou oblast poznat, ochutnejte některé z místních dobrot, které jsou známy a oblíbeny široko daleko. Kdo Slovácko navštívil, potvrdí, že místní kuchyně proslula svou chutí a poctivostí v použití všech ingrediencí. Láska přece prochází žaludkem... K moravské kuchyni patří neodmyslitelně polévky. „Okoštujte" například místní fazulnicu se šlíšky a uzeným masem nebo hrachovou a čočkovou - luštěniny zde totiž patří k hlavním surovinám při přípravě jídelníčku. Výborná je také cibulačka, případně bramboračka, či máte raději slepičí s masem a domácími nudlemi? Stačí si jen vybrat...

Mezi tradiční pochoutky slovácké kuchyně patří koláčky, bez kterých se neobešla a dosud neobejde žádná slavnostní událost v rodině nebo svátek. Například o hodech se v rodinách upeče přibližně 420 kousků této sladké pochoutky. Na ono množství se zadělává z jednoho litru mléka a koláčky se pak plní tvarohem, povidly, mákem a ořechy, posypány jsou drobenkou z másla, mouky a cukru. Nepřeberné variace mají na Podluží jídla moučná a dobroty z bramborového těsta. Určitě stojí za to ochutnat tradiční pěry (guliváry) - kynuté knedlíky plněné ovocem; laty - přesňáky; koblihy; trubičky - trdelníky či boží milosti. Z mouky se připravují i různá vařená jídla - bramborové šlíšky s mákem, pirohy, halušky a mnoho dalších. Velké oblibě se zde těší omáčky - koprová, česneková, cibulová, rajská, křenová, okurková aj.

Zvláště pověstné jsou na Slovácku zabijačky. Komu by se nesbíhaly sliny při pomyšlení na teplý ovar s jablečným křenem, pečená jelítka a jitrničky, uzený špek, grilované vepřové koleno s naloženými paprikami - kozími rohy, křupavé škvarečky nebo prostě jen na voňavý chleba se sádlem a kvašákem. K výbornému jídlu patří i neméně dobré pití - slivovice, meruňkovice, třešňovice, hruškovice a vínovice, prostě zkapalněné plody všudypřítomných trnek, meruněk, ale též třešní, hrušek či vína. Stopečka slivovičky po ránu nejenže rozšíří cévy, ale pomáhá i preventivně a „nastartuje" celý organismus do nového dne. Nesmíme však zapomenout ani na dobré víno. Zdejší vinařská tradice nabízí spoustu skvělých chutí, vůní a zážitků v odrůdách bílého i červeného vína. A pokud se o něm chcete dozvědět také něco víc, než jaká je jeho cena, zajeďte si přímo k vinařům, kterých je v každé obci hned několik. Budete mít jedinečnou příležitost nahlédnout do sklepního hospodářství, obdivovat
krásu starých lisů a dřevěných sudů a vyzkoušet, který vzorek vína vám nejvíc chutná. Velmi vhodné je na Podluží a na Hodonínsko přijet na podzim. Tehdy se k mladým vínům leckde podává svatomartinská husa s červeným zelím s lokšemi nebo bramborovým knedlíkem.

Tradiční jídla na Podluží

12(jak se dělávala od dob našich prababiček)

Lokše neboli přesňáky (na Slovácku známé jako laty, patenty) Smíchá se hladká mouka, vejce, špetka cukru a soli, nastrouhané, předešlý den uvařené brambory, něco málo mléka a vypracuje se se těsto. Z něho se vyválí placky, které se pečou na rozehřáté plotně nasucho z obou stran. Po upečení se lehce potřou rozpuštěným sádlem nebo olejem. Lokše je navíc možno potřít náplní smíchanou z mletého máku, cukru a povidel nebo povidly samotnými. Svinout do roličky jako palačinky a podávat. Bez náplně jsou výborné k fazolové polévce.

„Neoveská" fazulnica
Fazolová polévka z malých bílých fazolí, do níž se před dokončením přidávají povařit široké nudle nebo škubánky (noky). Hodně hustá, téměř jako kaše.

Fazulnica
Vývarová polévka s fazolí a masem (šrůtkou uzeného, uzeným vepřovým kolenem nakrájeným na kostičky, paprikovým klobáskem, kostí s masem), bramborem, kořenovou zeleninou, cibulí a česnekem. Nezapomenout na bobkový list, celé nové koření, pepř a majoránku, před servírováním je vhodné větší koření vyjmout. K fazulnici se doporučují pečená či smažená jídla (např. praménky, lokše, buchty, koláče, nejčastěji bez náplní či posýpek, záleží na chuti).

Praménky
Těsto velmi podobné vánočkovému, ne tak sladké, vyválíme do jednotlivých praménků, které se namažou máslem a zaplétají ze tří pramínků na způsob pleténky (copu). Příloha k fazulnici.

Guliváry
Z hladké (polohrubé) mouky, trochy cukru, špetky soli, kvasnic, mléka a vejce vypracovat těsto a nechat jej vykynout. Lžící vykrajujeme z těsta kousky, které mírně roztáhneme a plníme kompotovaným ovocem (švestky, meruňky) a necháme opět vykynout. Možno vařit v horké vodě až do vyplavání gulivárů s krátkým (2-3 minuty) povařením, nebo v páře zhruba 15 minut (odpadá tím následné kynutí). Po uvaření vložíme do uzavíratelné mísy nebo přikryjeme utěrkou. Lze přisypat sladkou strouhanku s trochou másla nebo oslazený mletý mák s máslem, popř. zamíchat se slazeným tvarohem.

13Pěry
Do mísy nasypeme polohrubou mouku, přidáme vejce, špetku soli, kvásek (mléko,cukr, kvasnice, trocha mouky), nastrouháme 3 až 5 uvařených brambor, zaděláme kynuté bramborové těsto, možno i přidat na špičku nože trochu sody, která nakypří těsto. Necháme vykynout. Lžící vyhazujeme kousky na pomoučený vál a plníme nejlépe čerstvými švestkami. Vaříme ve vodě nebo v páře. Po uvaření pěry vyjmeme a vložíme do mísy, promícháme s mletým oslazeným mákem, omastíme máslem či rozpuštěným sádlem, anebo sypeme jako guliváry. Na tomto místě je ještě nutno upozornit, že označování jídel názvy guliváry, pěry a pirohy není ve všech obcích na Podluží jednotné.

Hodové koláčky máslové

Do velké mísy nasypeme 2 kg polohrubé mouky, přidáme kvásek z 0,75 až 1 l mléka a cukru, 8 žloutků. Přimícháme 1 a 1/2 rozpuštěného másla, vanilkový cukr, trochu soli. Pořádně vypracujeme těsto, necháme vykynout. Pro náplň je zapotřebí si přichystat 2 kg tvarohu, cukr, vanilkový pudink a celé vejce. Náplň by měla být přiměřené sladká, nepříliš vlhká, aby nevytékala, ale zároveň nepříliš drobivá. K tomuto účelu lze použít i mleté oslazené ořechy spařené horkým mlékem, popř. dochucené trochou rumu. Na stírku (drobenku, posypku) potřebujeme jedno měkké máslo, cukr, mouku. Stírku buď nadrobíme na koláček ještě před pečením, nebo ji předem pokrájíme na malé kostičky. Uchováváme v chladu. Těsto vykrajujeme malou lžičkou na pomoučený vál, plníme rozinkami,tvarohem, mákem, mletými ořechy. Koláčky zavineme, jednu stranu namočíme v rozšlehaném vajíčku a v „kostečkové" stírce (na kostičky nakrájená drobenka). Koláčky dáme na plech (30 kousků na jeden) a necháme v teple znovu chvíli nakynout. Pečeme ve vyhřáté troubě do zlatohněda. Z jedné dávky se upeče 14 plechů.

Přehled ubytovacích kapacit

Čejkovice

Budišová Jarmila - ubytování Kalábková Jana - ubytování Šťavík Michal - ubytování
Na Větřáku 611 Na Větřáku 290 Areál sklepů Za Valama
Mobil: +420 723 750 178 Mobil: +420 776 309 880 Mobil: +420 608 628 523
696 15 Čejkovice 696 15 Čejkovice 696 15 Čejkovice
Hotel a penzion Albor Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.ma-xx.cz/ustaviku
Masarykova 309 Penzion v parku Ubytovací zařízení - Zemědělská a.s.
Tel.: +420 518 362 333, 518 362 695 Wurmova 724 Bílovická 950
696 15 Čejkovice Tel.: +420 518 362 648 Tel.: +420 518 362 605
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Mobil: +420 728 757 979 696 15 Čejkovice
www.albor.cz 696 15 Čejkovice Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Hotel Zámek Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.zemedelskaas-cejkovice.cz
Templářská 1 www.penzionvparku.cz Ubytování na Zlatém kopečku
Tel.: +420 518 362 538 Penzion Vinopol K Marku 330
696 15 Čejkovice Pod Zámkem 3 Mobil: +420 608 236 763
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tel.: +420 518 362 695 696 15 Čejkovice
www.zamek-cejkovice.cz 696 15 Čejkovice Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Vinařství Hřiba - Penzion Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.zlatykopecek.com
Včelín 771 www.vinopol.cz
Mobil: +420 728 020 800
696 15 Čejkovice
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Dolní Bojanovice

Chalupa s vinným sklepem Penzion Václav Ubytování Pod Čaganovem
Sklepní areál Pod Búdama Hlavní 406 Sadová 509
Mobil: +420 606 237 126 Mobil: +420 775 225 584 Mobil: +420 776 043 493
696 17 Dolní Bojanovice 696 17 Dolní Bojanovice 696 17 Dolní Bojanovice
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.chalupasvinsklepem.cz www.penzion-vaclav.cz www.caganov.wz.cz
Penzion Pod Čaganovem Sportovně-společenské centrum Orlovna
Nová 315 Úvoz 967
Mobil: +420 728 844 685 Mobil: +420 602 573 872
696 17 Dolní Bojanovice 696 17 Dolní Bojanovice
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.oreldb.unas.cz

Dubňany

Camp Josef Penzion Ludmila Ubytovna p. Lukeš
Na Močidlech 1563 Nádražní 1217 Nádražní 1000
Mobil: +420 603 342 444 Tel.: +420 518 365 146 Tel.: +420 518 364 431
696 03 Dubňany 696 03 Dubňany Mobil: +420 603 322 847
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript 696 03 Dubňany
www.campjosef.cz www.livi-dubnany.cz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Penzion J&M Penzion Vinařský dům
Nádražní 1453 Hodonínská 306
Tel.: +420 518 366 217 Mobil: +420 777 201 716
696 03 Dubňany 696 03 Dubňany
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.ubytujmese.cz www.vinarskydum.com

Hodonín

ABP ubytovna Penzion Kolařík Ubytovna Muzeum
U Elektrárny 3066/1 Svatopluka Čecha 4a Kasárenská 1022
Mobil: +420 603 509 190 Mobil: +420 777 732 384 Mobil: +420 607 851 686
Mobil: +420 603 885 384 695 01 Hodonín Mobil: +420 604 413 665
695 01 Hodonín i Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript 695 01 Hodonín
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Penzion Lipovka Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.ubytovna-abp.cz Lipová alej 6 www.nocleh.webpark.cz
Hotel Grand Tel.: +420 518 305 430 Ubytovna TJ SIGMA
Wilsonova 6 695 01 Hodonín U Červených domků 41
Tel.: +420 518 354 097 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tel.: + 420 518 321 379
695 01 Hodonín www.lipovka.cz 695 01 Hodonín
www.grandhotel.wz.cz Ubytování „U Hajníka“ Ubytovna U Jezu
Hotel Krystal Měšťanská 53 ul. Legionářů (areál přístaviště)
Pančava 49 Tel.: + 420 518 353 435 Mobil: +420 731 483 635
Tel.: +420 518 391 311 Mobil: +420 723 938 201 695 01 Hodonín
Mobil: +420 606 632 898 695 01 Hodonín Ubytování v soukromí Knápková
695 01 Hodonín Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Sc. Viatora 35
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.rajsky.wz.cz Mobil: +420 732 274 636
www.hotel-krystal.cz Ubytování v RD 695 01 Hodonín
Hotel Panon Štefánikova 70 Penzion Budvarka
Koupelní 4 Tel.: + 420 518 353 435 Měšťanská 10
Tel.: +420 518 341 243 695 01 Hodonín Tel.: + 420 518 340 324
Tel.: +420 518 341 244 Ubytování v soukromí „U Pazderků“ 695 01 Hodonín
695 01 Hodonín Očovská 2438/6 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Mobil: +420 603 950 609 www.budvarka-hodonin.cz
www.hotelpanon.cz Mobil: +420 737 383 745

695 01 Hodonín

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Hrušky

Hrušecká stavební a.s. - ubytovna Kulturně společenské centrum Hrušky Ubytování „Na sklepách“
U Zbrojnice 588 Břeclavská 427 Sklepní 209
Mobil: +420 603 166 516 Tel.: +420 519 322 906 Mobil: +420 775 175 901
691 56 Hrušky 691 56 Hrušky 691 56 Hrušky
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.hrusecka.cz www.hrusky.cz www.ubytovani-nasklepach.ic.cz
Ubytování u Vyrubalíků
U Hřiště (areál sklepů)
Tel.: +420 519 343 335
691 56 Hrušky

Kostice                                                Ladná

Penzion Kostice Ranč Ladná Ubytování Ladná – Miloslav Balga
Nová 85 ul. Masarykova Lužní 6
Mobil: +420 608 830 082 Mobil: +420 602 731 102 Mobil: +420 777 302 305
691 52 Kostice 691 46 Ladná 691 46 Ladná
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.penzionkostice.com www.rancladna.cz www.ubytovani-ladna.cz

Lanžhot

Hotel Lanžhot Ubytovací a rekreační areál Ubytování U Pastorků
Nádražní 796 TJ Sokol Lanžhot Břeclavská 14
Mobil: +420 608 821 910 Na Šlajsi 35 Mobil: +420 603 590 932
Mobil: +420 777 721 211 Tel.: + 420 519 336 123 691 51 Lanžhot
691 51 Lanžhot 691 51 Lanžhot Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.ubytovaniupastorku.cz
www.hotellanzhot.cz www.lanzhot.wz.cz

Lužice                                                 Nový Poddvorov                                Rohatec

Ubytování Lutes Penzion U Lípy – Zavadil Petr Penzion Maryša
Česká 1 čp. 98 Moravní 2
Tel.: +420 518 357 345 Mobil: +420 723 489 932 Tel.: +420 518 359 239
Mobil: +420 724 119 633 696 16 Nový Poddvorov 696 01 Rohatec
696 18 Lužice Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.luziceuhodonina.cz

Mikulčice

Chata Brontosaurus Penzion U kostela Ubytování v soukromí
Mobil: +420 724 531 386 U Kostela 263 V dědině 296
696 19 Mikulčice Mobil: +420 731 490 390 Mobil: +420 724 241 974
www.mikulcice.cz 696 19 Mikulčice 696 19 Mikulčice
ZP Mikulčice – turistická ubytovna Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
čp. 164 www.penzionmikulcice.cz
Tel.: +420 518 357 211
696 19 Mikulčice

Moravská Nová Ves

Bolero - bar, restaurace, vinárna, penzion Penzion Selský dvůr – Zdeňka Hřebačková Ubytování „Na Vyhlídce, L&Z Hřebačkovi
U Dráhy 86 Anenská 778 Na Kopci 575
Tel.: + 420 519 342 134 Mobil: +420 602 735 561 Mobil: +420 776 188 112
Mobil: +420 777 595 588 691 55 Moravská Nová Ves 691 55 Moravská Nová Ves
691 55 Moravská Nová Ves Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ubytování u Javora
www.bolero.wz.cz www.selsky-dvur.eu Medlov 46
Chalupa Morajda - Kolajová Marcela Penzion, vinný sklep U Terezy a Jakuba Tel.: +420 519 342 171
Hlavní 54 ul. Hliník (areál vinných sklepů U Myslivny) 691 55 Moravská Nová Ves
Mobil: +420 603 259 604 Mobil: +420 721 732 563 Ubytování Za Vodou
691 55 Moravská Nová Ves 691 55 Moravská Nová Ves Luční 694
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Mobil: +420 732 671 856
www.morajda.cz www.vinnysklep.penzion.com 691 55 Moravská Nová Ves
Oliverius - chata Ubytování „Na mlýně“, Jaroslav Nešpor Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Kamenná 652 Výmol 45 www.sweb.cz/petrkoudelka
Mobil: +420 723 286 920 Mobil: +420 602 793 160
Mobil: +420 728 916 329 Mobil: +420 605 808 898
691 55 Moravská Nová Ves 691 55 Moravská Nová Ves
www.ubytovani.net Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.sklepy-podluzi.cz

Prušánky

Penzion Nechorka - Vinařství Milan Vašíček Ubytování Ing. Ladislav Kovár „U Slunečnice“ Ubytovna Velpa Plus
Školní  622
Dlážděná 656 Areál JZD
Mobil: +420 776 116 693
Mobil: +420 602 707 041 Mobil: +420 604 414 477
Mobil: +420 739 442 266
696 21 Prušánky 696 21 Prušánky
696 21 Prušánky Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.uslunecnice.info
www.vinovasicek.cz

Ratíškovice

Club penzion Pohoda Krytý bazén – ubytování Vilka Na mlýně
Vítězná 467 ul. Sportovní Vítězná 880
Mobil: +420 608 826 147 Mobil: +420 737 044 156 Mobil: +420 602 739 141
696 02 Ratíškovice 696 02 Ratíškovice 696 02 Ratíškovice
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript Ubytovna Baník Ratíškovice Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
web.ubytovani.net/pohoda Sportovní 1310 www.namlyne.com
Slovácká chalupa Mobil: +420 737 044 156
Řádky 903 696 02 Ratíškovice
Mobil: +420 605 089 733 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
696 02 Ratíškovice
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Starý Poddvorov

Penzion Prygl Ubytování u Padalíků
Mobil: +420 608 889 061 čp. 320
696 16 Starý Poddvorov Mobil: +420 728 151 066
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript 696 16 Starý Poddvorov
www.penzion-prygl.cz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.padalikovo.cz

Tvrdonice                                                                                                        Týnec

Penzion Lucie U Kosíků - Penzion, Vinárna Kavárna u Melišů
Slovácká 681 Tabule 1 Luční 66
Mobil: +420 608 977 124 Mobil: +420 608 760 954 Tel.: +420 519 342 708
691 53 Tvrdonice Mobil: +420 777 674 172 691 54 Týnec
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript 691 53 Tvrdonice Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.emal.wz.cz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript www.umelisu.cz
www.ukosiku.cz

Baťův kanál

Technická a přírodní památka, byla vybudována na řece Moravě v letech 1934 - 1938 z iniciativy Jana Antonína Bati, původně sloužila k dopravě lignitu z Ratíškovic do otrokovické elektrárny a k zavlažování luk a polí. Splavný v délce 65 km z Kroměříže až do Hodonína.
Informační centrum Baťova kanálu:
Zámecká 2, 698 01 Veselí nad Moravou
+420 518 325 330
e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.batakanal.cz

28

Lázně Hodonín

Jedno z nejmladších lázeňských zařízení v České republice (provoz zahájen v roce 1979), léčba onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulárního systému.
Měšťanská 140, 695 04 Hodonín
+420 518 395 511 (500, 501)
+420 606 600 723
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.laznehodonin.cz

30

Masarykovo muzeum v Hodoníně

Expozice věnovaná životu a dílu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Krátkodobé výstavy a další akce rovněž ve výstavním sále Evropa na Národní třídě 21.
Zámecké náměstí 9, 695 01 Hodonín
+420 518 351 834, 518 352 568
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.masaryk.info

31

Muzeum naftového dobývání a geologie v Hodoníně

Zachycuje tradici naftového podnikání na území České a Slovenské republiky, geologii Moravy a historii průzkumu a těžby přírodních uhlovodíků.
Kasárenská 1022, 695 01 Hodonín
+420 604 413 665, 607 851 686
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.mng.webz.cz

32

Slovanské hradiště v Mikulčicích

Od roku 1962 národní kulturní památka, rozsáhlé hradiště z doby Velkomoravské říše, jedno z předpokládaných sídel tehdejších knížat. Archeologická expozice, okružní trasa.
Mikulčice-Valy, 696 19 Mikulčice
+420 518 357 293
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.mikulcice-valy.info
www.masaryk.info

34

Muzeum „Ve vagónu" v Ratíškovicích

Ve dvou železničních vagonech je dokumentována historie hornictví - těžba lignitu (tzn. hnědého dřevěného uhlí) v regionu, následná doprava uhlí do Baťových podniků ve Zlíně či Otrokovicích a současnost železničních tratí okresu Hodonín. Možnost projížďky na šlapací drezíně.
Séčka, 696 02 Ratíškovice
+420 724 247 671
www.ratiskovka.com

35

Dubňany - Stálá expozice o historii hornictví a sklářství v Dubňanech a na Hodonínsku

Kromě památek a dokumetace hornictví a sklářství jsou zde shromážděny i předměty vztahující se k národopisnému dění v obci.
Komenského 282, 696 03 Dubňany
+420 518 366 103
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.dubnany.eu

36

Galerie výtvarného umění v Hodoníně

Stálá expozice s díly zakladatelské generace spolku Sdružení výtvarných umělců moravských a pracemi výtvarníků regionu jihovýchodní Moravy od konce 19. století po současnost. Krátkodobé výstavy a další zajímavé doprovodné akce.
Úprkova 2, 695 01 Hodonín
+420 518 351 051
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ,
www.gvuhodonin.cz

37

Zámek Čejkovice

Templářská tvrz ze 13. století přestavěná počátkem 18. století na zámek s dominantní hranolovou věží; nyní zde sídlí hotel a Zámecká galerie vín.
www.zamek-cejkovice.cz
www.cejkovice.cz

38

Templářské sklepy Čejkovice

Vybudovány současně s tvrzí, podzemní prostory úctyhodných rozměrů, využívány pro uskladnění a zrání vín.
Prohlídky Templářských sklepů:
+420 518 362 628
+420 602 699 166
www.templarske-sklepy.cz

39

Domek T. G. Masaryka v Čejkovicích

Stálá expozice k životu T. G. Masaryka. Je umístěna v domku, kde rodina bydlela a kde zakladatel Československé republiky prožil část svého dětství.
+420 518 362 335
www.cejkovice.cz

40

Místní muzeum v Lanžhotě

Památky lidové kultury, ukázky lidového bydlení na Podluží, připomínky významných historických událostí, ve dvorním traktu pořádány výstavy.
Kostická 155, 691 51 Lanžhot
+420 519 336 107
www.lanzhot.cz

41

„Starý kvartýr" v Lužicích

Stálá expozice bydlení z přelomu 19. a 20. století, rozsáhlá sbírka zemědělských nástrojů a předmětů, konánívýtvarných, kulturních a společenských akcí.
+420 518 358 059
+420 606 814 727
www.starykvartyr.cz

42

Slovácká chalupa v Dolních Bojanovicích

Dům čp. 217, původně majetek lidového řezbáře Františka Vymyslického, nyní expozice vybavení selského stavení 19. století, informace o historii dolnobojanovického kroje a zvykosloví.
+420 607 679 901
www.dolnibojanovice.cz

19

Větrný mlýn ve Starém Poddvorově

Celodřevěný větrný mlýn beraního typu z roku 1870, situován na návrší asi tři kilometry od obce Starý Poddvorov směrem na Čejkovice, informace o dřívějším způsobu zpracování obilí.
www.poddvorov.cz

20

Areál vinných sklepů Nechory v Prušánkách

Vesnička vinných sklepů přibližně kilometr od obce, 450 vinných sklepů abúd, náměstíčko, několik ulic, některé stavby prohlášeny nemovitou kulturní památkou.
www.nechory.cz

21

Zoo Hodonín

Původní zookoutek založen v roce 1976, v současnosti je tu možno vidět zhruba pět set zvířat sto padesáti druhů, z toho více než sedmdesát ohrožených druhů světové fauny.
U Červených domků, 695 01 Hodonín
+420 518 346 271
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.zoo-hodonin.cz

23

Rohatec - přístaviště

Vyjížďky na meandry řeky Moravy, koupání, stanování, táboření, možnost zapůjčení kol.
+420 602 702 493
+420 607 110 468
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

24

Nový Poddvorov - rozhledna Na Podluží

Třicetimetrová rozhledna připomínající svým tvarem těžní věž, postavena na nejvyšším místě regionu Podluží.
+420 777 328 052

25

Obora Soutok

Rozsáhlý komplex lužního lesa, cenné zbytky pralesovitých porostů, výskyt vzácných živočišných a rostlinných druhů, největší obora v České republice o rozloze 4500 ha.

26

Josefovská oskeruše

Umístila se na druhém místě v anketě Strom roku 2008 vyhlašované Nadací Partnerství, opadavý listnatý strom jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), stáříasi 200 let, obvod 188 cm, oficiálně jmenován jako „Strom Slovácka".

27




 

Tipy na další návštěvy - hodonínské galerie

  • Galerie „Vednevnoci"
    Národní třída 36, 695 01 Hodonín, +420 518 351 437
  • Galerie Dílo
    Štefánikova 21, 695 01 Hodonín, +420 724 067 043
  • Galerie Kaplička
    ul. Tyršova, 695 01 Hodonín,+420 518 343 366, +420 603 724 849
    Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript , www.galerie-kaplicka.cz
  • Galerie „Na schodech"
    Dobrovolského 4, 695 01 Hodonín, +420 518 353 295
  • Galerie originálů
    Masarykovo náměstí 6, 695 01 Hodonín, +420 737 737 184

loga