01Jde o nejjižnější část moravského Slovácka. Podluží daly jméno tůně – luže, které jsou i v současnosti neodmyslitelnou součástí lužní krajiny, Hodonínsku pak dominuje jeho přirozené centrum – město Hodonín.

Mluvíme o ráji rybářů, lovců, biologů a vůbec všech, kteří mají rádi svéráznou krásu lužní krajiny. Na své si zde přijdou především ornitologové, kteří se mohou potkat s více než 250 druhy ptáků. Pokud se týká dravců, je oblast luhů zřejmě nejbohatší lokalitou střední Evropy; pravidelně jich tu hnízdí hned jedenáct druhů. Jmenujme alespoň luňáka červeného, orla mořského, orla královského a raroha velkého. Také entomologové říkají, že lužní lesy na Soutoku jsou nejbohatší lokalitou střední Evropy. Mezi nejkrásnější brouky patří krasci, kterých zde žije více než 50 druhů, což je polovina druhů této skupiny, vyskytujících se v České republice. V řekách, tůních, zatopených lokalitách po těžbě hlíny apod. žije celkem 49 druhů ryb. Prakticky všude v blízkosti vodotečí objevíme známky přítomnosti bobra, který k nám přišel z Rakouska a v lužních lesích našel ideální podmínky pro svůj život. V září pravidelně nastává čas říje jelenů a koncem října pak i daňků. Troubení bojovnenaladěných jelenů a rochání daňků patří k nezapomenutelným zážitkům z podzimních lesů.

Podluží a Hodonínsko je pestrobarevnou oblastí, v níž se snoubí unikátní přírodní a kulturní hodnoty. Část území zasahuje do Lednicko-valtického areálu a současně leží v Biosférické rezervaci Dolní Morava, jež také nese statut UNESCO. Najdeme zde mnoho lokalit, jež jsou součástí celoevropské soustavy ochrany přírody Natura 2000. V oblasti se také nacházejí mokřady zahrnuté pod mezinárodní Ramsarskou úmluvu o ochraně mokřadů.

Lužní lesy v širokých říčních nivách Dyje a Moravy náleží k nejbohatším ekosystémům střední Evropy. Z celkové plochy lužních lesů v ČR jich na Podluží najdeme celou čtvrtinu! Hodnota krajiny však nespočívá pouze v bohatosti rostlinných a živočišných druhů, ale rovněž v historii vývoje jejího rozhodujícího fenoménu – lužního lesa.

02Ekosystém zdejšího lesa se začal vyvíjet po poslední době ledové, zhruba před 10 000 lety. Jeho dnešní podobu však rozhodujícím způsobem ovlivnil člověk. Charakteristické části lesa s dubovými velikány ale vznikly jako hospodářský záměr lesníků, proto sem již od 18. století patří i místa s pasekami a mladými porosty, které jednou dospějí a budou obdivovány budoucími generacemi. Trvalá krása a ekologická stabilita lužních lesů je zaručena dostatkem vody a rovnoměrným zastoupením všech věkových kategorií lesních porostů.

Původní „přírodní“ lužní les měl zcela jiný charakter než ten, který známe dnes. Jeho současnou podobu s převahou dubu letního a jasanu úzkolistého vytvořili lichtenštejnští lesníci v 19. století. Ve velké míře vysévali žaludy do zemědělsky připravené půdy, která byla ještě po několik let souběžně využívána k pěstování polních plodin, a teprve potom převládl les. Dnes tak nikoho nenapadne, že současné lužní lesy Podluží se svou majestátností a s pestrými společenstvy rostlin a živočichů jsou vlastně ekosystémem vytvořeným člověkem!

Podle výskytu dřevin s tvrdým nebo měkkým dřevem rozlišujeme tvrdý a měkký luh.

V měkkém luhu, kde je celoročně vysoko položená hladina podzemní vody a často zde dochází k záplavám, se vyskytují společenstva, jejichž základ tvoří převážně vrba bílá, vrba červenavá, olše lepkavá a topol šedý. Z keřů je hojná vrba popelavá, krušina olšová, brslen evropský. Zajímavý je vzácný výskyt liány révy vinné lesní, která má na Podluží jedinou v ČR známou lokalitu výskytu. V tvrdém luhu jsou dominantními dřevinami dub letní, jasan úzkolistý, jilmy habrolistý a vaz. V sušších lokalitách to jsou navíc javor babyka, habr obecný a lípa srdčitá. V bohatém keřovém patře převládají hloh obecný, brslen evropský, kalina obecná, svída krvavá a další. Zcela specifickou kategorií jsou lužní louky, které se vyvinuly v celé řadě typů v závislosti na hladině podzemní vody. Tyto louky hrají významnou roli i v životě některých druhů ryb, které je v době záplav využívají pro svoje rozmnožování.

loga