01Jižní Morava je odedávna synonymem pro úrodný a bohatý kraj, kterému ani dnes v době tlaku globálních kulturních trendů nechybí autentický a uchvacující folklor pevně spjatý s rozmanitou paletou kvalitních moravských vín a nezaměnitelnou chutí tradiční regionální gastronomie.

Jsou to právě zemědělské tradice, nespočet aktivních vinařů a viničních tratí, jež spolu s dostatkem slunečního svitu a různorodostí půd vytváří vhodné podmínky pro růst vinařského potenciálu a také vinařské turistiky na jižní Moravě.

Vinice, sklepy a sklepní uličky již odnepaměti dávají nezaměnitelný ráz moravské, či chcete li slovácké krajině a na světě skutečně stěží najdete jiný kraj, kde by bylo tolik rodinných sklepů a malých, několikařádkových viniček.

Nejinak je tomu na Podluží a Hodonínsku. Víno, živé vinařské zvyky a vinařská turistika jsou neoddělitelnou součástí každé obce této nejjižnější části Moravy.

Pozvánkou k návštěvě naší nesporně rázovité oblasti nechť je nejen následující text o víně a těch, kteří ho vyrábí a starají se o něj, ale i kalendář naplněný folklorními a vinařskými akcemi na Podluží a Hodonínsku.

Pěstování vinné révy má na území České republiky dlouhou historii. Předpokládá se, že révu k nám přinesli už ve 3. stol. n. l. Římané. Velký rozvoj vinic byl na Podluží a Hodonínsku zaznamenán v první polovině 13. století, kdy v obcích vznikaly viniční organizace, jako jakási obdoba městských cechů. Řídily se zásadami, které byly později převzaty do horenských řádů. Hlavním úkolem vinařské organizace byla ochrana vinic, zajištění kontroly výroby vína a s ní i poskytování záruky kvality produktu. Můžeme říci, že stejné zásady a pravidla zůstaly zachovány a jsou dodržovány i po uplynutí dlouhých sedmi století. Také v dnešní době se totiž téměř ve všech obcích vinaři organizují ve sdruženích či spolcích. Vzájemná spolupráce a výměna zkušeností při pěstování vinné révy, výrobě vína, ale též při jeho následném marketingu je u většiny malých a středních vinařů zcela nepostradatelná. A právě díky té-to spolupráci je možno nabídnout bohatou a přitažlivou paletu vinařských produktů, programů a akcí, které tak zpestřují pobyt snad každého turisty či návštěvníka obcí Podluží a Hodonínska. Rozdílnost půd, reliéf krajiny, orientace vinic a specifické mikroklima vtiskují zdejším vínům nezaměnitelný charakter. Stovky drobných vinařů, desítky menších firem, ale samozřejmě i velcí producenti vín patří neodmyslitelně k atmosféře vinařských obcí této oblasti.



Na Podluží a Hodonínsku se prolínají dvě vinařské podoblasti – Slovácká a Velkopavlovická, které pak spolu s podoblastmi Znojemskou a Mikulovskou tvoří vinařskou oblast Morava.

Slovácká vinařská podoblast leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Tato podoblast zahrnuje 115 obcí, 8627 pěstiteluvína a 4534 ha vinic. Ekologické poměry jsou velmi rozmanité.

Nejjižnější částí Slovácké podoblasti je Podluží se svahovými vinicemi na terénním zlomu k říčce Kyjovce nebo na výše položených rovinatých pozemcích s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, což přispívá k produkci vín s výrazným odrůdovým charakterem. Bílé odrůdy zastupují Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Müller Thurgau či aromatický Sauvignon a Muškát Moravský. Z červených to pak jsou odrůdy Frankovka, Zweigeltrebe, Modrý Portugal či Svatovavřinecké. Zajímavostí je pak modrá odrůda Cabernet Moravia, která byla nově vyšlechtěna v podlužácké obci Moravská Nová Ves panem Lubomírem Glosem a která je pěstována již na 1% rozlohy všech vinic v ČR.

Velkopavlovická vinařská podoblast se území Podluží a Hodonínska dnes dotýká pouze prostřednictvím obcí Moravský Žižkov a Čejkovice. Se svými dvěma a půl tisíci hektary vinic se řadí na druhé místo za Mikulovskou podoblast. Téměř šest tisíc registrovaných pěstitelů dává tušit, že tady můžete vidět skutečně tradiční vinařství, které je nedílnou součástí života většiny místních obyvatel.

loga