Odedávna byl nejvýraznějším prvkem lidové kultury na Slovácku a dodnes ho prostřednictvím národopisných souborů, slováckých kroužků a krojovaných chas můžeme spatřit při plesových a hodových zábavách, poutích či národopisných slavnostech. Kroj prošel za uplynulá desetiletí velkým vývojem, některé jeho součásti či varianty zcela zanikly, a do dnešních dnů se tak dochoval především slavnostní kroj svobodných děvčat a mládenců.

kroj-podluzackyKroj podlužácký

Kroje z Podluží patří k nejhonosnějším krojům Slovácka. Svobodní chlapci nosí červené soukenné nohavice bohatě vyšívané modrým šňůrováním, široké otevřené rukávy košile jsou z jemného plátna, zdobené vkládánými pruhy výšivek a ukončené širokými krajkami. Přes košili oblékají kratičkou zdobenou vestu bez rukávů lajbl s připevněnou kokardou, mašlí. Jako pokrývku hlavy svobodní nosí klobouk „guláč" (na jižním Podluží) nebo „húseňák" (na Podluží severním). Nesmí chybět ani nejznámější symbol tohoto regionu, vybělený kosírek z volavčího peří. Všichni chlapci potom obouvají vysoké kožené holínky se spuštěnými hedvábnými střapci, mosaznými podkůvkami a barevným vyšíváním na holeních.

Svobodné dívky k nejslavnostnějším příležitostem oblékají molové rukávce, přes ně pestře vyšívaný krátký lajbl a nezaměnitelnou siluetu tvoří kombinace až šesti naškrobených bílých spodniček a svrchní sukně v pastelových tónech. Na hlavách nosí červené „rožky" s půvabnou stojatou mašlí o čtyřech smyčkách, tentýž vzor se opakuje i na dlouhé mašli spuštěné u krku. Nejcennějšími součástmi dívčího kroje jsou bohatě vyšívané zástěry „fěrtochy", límec rukávců „obojek" a krajkové „tacle". K tomuto kroji děvčata obouvají navrapené vysoké čižmy.

Čejkovický kroj

Čejkovický kroj náleží do jižní hanáckoslovácké skupiny a pro sváteční chlapeckou variantu zůstávají typické černé soukenné nohavice s pestrou výšivkou a černá krátká vesta, „kordula". Černá výšivka se uplatňuje i na slavnostní košili. Nejvíce však na kroji upoutá velmi zdobná pokrývka hlavy, „šmukáč", s několika kosírky a kaskádou z mašlí.

Ženský slavnostní kroj pro svobodné si ponechal původní typ rukávců s ležatými krajkovými límci. Kordulky, zástěry i svrchní sukně jsou v současnosti ve velmi pěkných, sladěných pastelových odstínech a nejvýraznějším prvkem zůstává původní úvaz hlavy pestrým šátkem. Na rozdíl od podlužáckého kroje zde dívky chodí v nižší šněrovací obuvi s mosaznými háčky.

ratiskovicky-krojKroj jihokyjovský

Do této skupiny patří dosud hojně nošené kroje z Ratíškovic a Dubňan. Svobodní chlapci oblékají úzké nohavice z modrého sukna s bohatým černým šňůrováním, zasunuté do vysokých hladkých holínek. Černá výšivka se opakuje i na bílé košili s volnými rukávy ukončenými kraječkou. Na košili se obléká vysoko vykrojená červená kordulka se spuštěnými malovanými mašlemi a jako pokrývka hlavy se potom nasazuje černý klobúk s barevnými žinylkami a nezbytnými kosárky.

U svobodných děvčat upoutají především černě vyšívané rukávce s ležatým a opět černě vyšívaným límcem zvaný obojek. Balónovitý tvar mají rukávy s „kadlemi" nad loktem. Červená široká sukně ke kolenům musí být trochu kratší než bílá spodnička. Nejpestřeji je zdobena zástěra fěrtúšek ukončený krajkou a výrazný je šátkový úvaz hlavy.

Rohatecký kroj

Rohatecký kroj se vyvinul v samostatný typ, omezený na jednu obec. Sváteční mužský kroj je podobný jako u předešlého typu, výrazné je především šňůrování na nohavicích a zdobení kloboučku s převislým kosírkem.

Ženské varianty kroje jsou velmi originální. Opět se uplatňuje hlavně černá výšivka na širokých rukávcích a původní vázání šátku. Nejbohatší součástí tohoto kroje býval svatební čepec pošitý perlami, vykládaný drobnými zrcátky a ukončený velkou mašlí s bohatě zdobenými stuhami.

Národopisné slavnosti Podluží v písni a tanci v Tvrdonicích

Největší přehlídku krojů, lidové hudby i ukázek starobylých zvyků a tradic mohou návštěvníci regionu každoročně zhlédnout na národopisných slavnostech Podluží v písni a tanci v obci Tvrdonice. Již od roku 1946 se první červnový víkend stává setkáním všech generací milovníků folkloru ve zdejším národopisném areálu.

loga